Biografie

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky. Počátkem 19. století byl fyzikální výzkum přirozeného světla slunečního nebo umělého rozšířen o oblasti infračervených a ultrafialových záření, které nevidíme. A protože si světlo stále ponechává svá tajemství, je pro fyziky trvalou výzvou a inspirací. Podlehl jí také anglický matematik, fyzik, politik a teolog irského původu Sir George Gabriel Stokes, od jehož narození letos uplynulo 200 let.

200 let textilnictví a 100 let autoprůmyslu. Tolik roků dávají myšlenky a činorodost Liebiegů lidem práci. Heslem Theodora Liebiega, zakladatele autoprůmyslu, bylo Prací ke slávě: „Per laborem ad honorem“. Theodor Freiherr (svobodný pán) von Liebieg (narozen 15. 6. 1872), vnuk zakladatele firmy „Johann Liebieg & Comp.“, dostal do vínku nejen šlechtický titul a rodinný podnik, ale i mimořádné schopnosti. Ty mu umožnily stát se tím, čím byl prakticky až do své smrti 23. 5. 1939. Jeden z nejvýznačnějších představitelů textilního průmyslu v Čechách i v Evropě, prezident Svazu německých průmyslníků, prezident Duchcovské uhelné společnosti, předseda správní rady akciové společnosti Liberecká pouliční dráha, české Union banky… motorista číslo jedna a zakladatel autoprůmyslu, zemřel před 80ti lety.

Všestranný antický idealistický filozof a myslitel Aristoteles ze Stageiry (asi 384-322 př. n. l.) učil svoje žáky, že existují čtyři základní živly: vzduch, země, oheň a voda. Ty reagují spolu navzájem a vytvářejí tak další elementy. Jakmile byly v moderní době stále objevovány další a další prvky, přestala aristotelovská teorie platit. Místo ní bylo třeba najít nový způsob, jak organizovat a klasifikovat informace o nově poznávaných látkách. Nejsnazším způsobem, jak přehledně shrnout informace tohoto druhu, představuje použití tabulek, což se také neustále děje. V historii vědy a techniky získala téměř kultovní rozměr periodická tabulka prvků, která se stala jedním z pilířů civilizace. Proč se však zrovna stal seznam prvků celebritou mezi přehledy a tabulkami, dokonce takovou, že byl rok 2019 vyhlášen organizací UNESCO Mezinárodním rokem periodické tabulky na počest 150. výročí objevu periodického zákona ruským chemikem D. I. Mendělejevem?

Za zakladatele chromatografie se všeobecně považuje ruský přírodovědec Michail Semjonovič Cvět, kterému se v roce 1903 podařilo rozdělit listové pigmenty. Je proto záhodno, abychom si právě letos po uplynutí 100 let od jeho smrti znovu připomněli osobnost tohoto ruského botanika, fyziologa a biochemika, jeho méně známou životní dráhu a badatelskou práci vedoucí k objevu principu chromatografie. Podrobnější sledování Cvětových přínosů jen dále dotvrzuje jeho výjimečnost a významné postavení v historii vědy.

Od vzniku „medicíny založené na důkazu“ uplynula již čtyři století. Století sedmnácté bylo svědkem mnoha střetů mezi náboženským a nenáboženským pohledem na nejrůznější choroby a způsoby jejich léčení. Anglický filozof a zakladatel empirismu, tvůrce nové vědecké metody poznání a státník doby alžbětínské, Francis Bacon (1561-1626) ve svém díle „The Advancement of Learning“ (Pokrok ve vzdělávání) tehdy napsal: „Medicína je věda, která je mnohem více předstírána než skutečně provozována, a to ještě provozována mnohem více než rozvíjena; podle mého názoru se pohybuje spíše v kruhu. Proto v ní shledávám mnoho opakování, ale málo nových poznatků a přístupů“.

Patrně nejznámějším maďarským fyzikem byl jeden z nejlepších experimentátorů přelomu 19. a 20. století baron Loránd Eötvös de Vásárosnamény, od jehož úmrtí letos uplynulo sto let. Mezinárodně známým se stal nejen díky svým vědeckým pracím v oblasti povrchového napětí kapalin a inovátorskými pokusy při zkoumání gravitace, ale také pro svoje sportovní úspěchy.