Inženýrka zemětřesení
Kariéru Zeynep Gulerce formovala zemětřesení. Studovala stavební inženýrství v Turecku, když provincii Kocaeli zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně.
Kariéru Zeynep Gulerce formovala zemětřesení. Studovala stavební inženýrství v Turecku, když provincii Kocaeli zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně. Trvalo 37 sekund a vyžádalo si více než 18 000 životů a desítky tisíc zraněných. Statisíce lidí přišly o své domovy a podniky. Tváří v tvář této devastaci se Gulerce, stejně jako mnozí v její generaci, rozhodla zasvětit kariéru pomoci – snaze zajistit, aby už nikdy zemětřesení nevzalo tolika lidem životy a domovy. Poté, co stavební inženýrství dostudovala, získala magisterský titul v oboru seismologie na Middle East Technical University v Ankaře a následně doktorát ze stejného oboru na Kalifornské univerzitě v Davisu ve Spojených státech.
„Myslím, že moje generace stavebních inženýrů v Turecku cítila tuto odpovědnost - zabránit ztrátám na životech při příštím velkém zemětřesení,“ říká.
Po získání doktorátu Zeynep Gulerce nepochybovala o tom, kde je její místo. Vrátila se do Turecka odhodlaná uplatnit osvědčené postupy, které se naučila, shromáždit co nejvíce údajů o aktivních geologických zlomech a zemětřeseních a vyškolit další generaci odborníků. Jejím cílem bylo zajistit, aby až udeří další zemětřesení, byli všichni lépe připraveni na ochranu životů a majetku.
Kariéra
Během následujících dvou desetiletí se Gulerce jako profesorka na své alma mater podílela na řadě národních a mezinárodních projektů, včetně řady hodnocení seizmického nebezpečí pro kritickou infrastrukturu Turecka. Zúčastnila se projektu NATO na vývoj map seizmického nebezpečí pro oblast západního Balkánu. Když se Turecko rozhodlo znovu spustit národní program jaderné energetiky, bylo pro ni přirozenou volbou stát se seizmickou konzultantkou pro jaderný regulační úřad. V této funkci také spolupracovala na řadě misí s MAAE. V roce 2022 nastoupila do Sekce bezpečnosti externích událostí Divize bezpečnosti jaderných zařízení MAAE na pozici expertky na jadernou bezpečnost.
Jaderná zařízení se staví i v místech seizmicky aktivních
Gulerce v MAAE pokračuje ve své celoživotní práci budování inženýrských kapacit pro prevenci a zmírnění škod způsobených zemětřesením. To znamená podporuje členské země, aby vypracovaly komplexní hodnocení seizmického nebezpečí v místě budoucího jaderného zařízení a aby výsledky využívaly k provádění bezpečnostních analýz na základě bezpečnostních standardů MAAE. „K uspokojení energetických potřeb je zapotřebí jaderná energie,“ říká. „Nemůžete se vyhnout žádným oblastem, kde se vyskytují zemětřesení. Pokud máte dostatečné zdroje a pokud přesně odhadnete riziko a přizpůsobíte tomu své plány, můžete postavit cokoliv kdekoli. Podporujeme země, aby co nejlépe využívaly své zdroje k vyhodnocení a zmírnění seizmického rizika.“ Přizpůsobení přístupů různých zemí k odhadu seizmických nebezpečí a poznání jejich různých potřeb bylo pro Gulerce v MAAE zvláštní příležitostí k dalšímu vzdělávání.
Otvírají se nové oblasti
Zeynep Gulerce také vyvinula dovednosti v nové, ale stejně důležité oblasti: zkoumání toho, jak může odolnost jaderných zařízení ovlivnit změna klimatu a jak by měly být metody hodnocení bezpečnosti přizpůsobeny ke zmírnění takových rizik souvisejících s klimatem. Zemětřesení se vyskytnout může, ale nemusí, zato změny klimatu jsou již skutečností. Elektrárny, včetně jaderných, jsou robustní konstrukce stavěné tak, aby události související s počasím a klimatem zvládaly, ale dosavadní analýzy obecně vycházejí z minulých záznamů počasí. Postupující klimatické změny však způsobují, že povětrnostní podmínky jsou jiné, resp. mnohem horší než v minulosti. „Příkladem je zvyšující se počet vln veder, kdy jaderné elektrárny musely zastavit provoz kvůli rostoucím teplotám. Protože tato jaderná zařízení musejí zůstat bezpečná a stabilní po celá desetiletí, musíme najít nové metody, jak zahrnout měnící se klimatické podmínky do našich hodnocení bezpečnosti,“ říká.
Budoucnost
Svůj zájem o vědu, technologii a inženýrství připisuje Gulerce svému otci, který byl povoláním také stavební inženýr. Navštěvovala ho na stavbách a obor ji přitahoval hlavně pro možnost, jak sama popisuje: „postavit něco od nuly“. V oboru, kde byly ženy tradičně v menšině, i jako matka dcery, je Gulerce citlivá na výzvy, kterým čelí ženy v jaderném a strojírenském sektoru. „Na úplně první stavbě, kde jsem pracovala jako praktikantka, neměli dámské toalety,“ vzpomíná se smíchem. Klíčem k jejímu úspěchu podle ní bylo naučit se vyjadřovat jasně a rozhodně a vždy se snažit být v každé příležitosti nejlépe připravenou osobou. Postupem času začala být uznávána jako odbornice ve svém oboru.
Pro svou malou dceru a pro dívky, jako je ona, má Gulerce tuto radu: „Když pracujete v terénu, není rozdíl, jestli jste muž nebo žena. Mladé ženy by se měly soustředit na svůj výkon, na svůj přínos. Chci, aby si byly jisté samy sebou a věřily, že právě do toho oboru patří."
Závazek MAAE k rovnosti žen a mužů
MAAE se zavázala k rovnosti žen a mužů a podpoře schopnosti všech jednotlivců bez ohledu na pohlaví rovným dílem přispívat k jejím programům a aktivitám a mít z nich prospěch. Za tímto účelem usiluje o dosažení genderové vyváženosti v sekretariátu a o zavedení genderového mainstreamingu do svých programů a činností.
Kromě toho MAAE v roce 2020 zahájila stipendijní program Marie Skłodowska-Curie Fellowship Programme (MSCFP) na podporu nové generace žen v jaderné oblasti tím, že nabízí stipendia pro magisterské studium v oborech souvisejících s jadernou energetikou. Nová iniciativa MAAE zahájená v březnu 2023, program Lise Meitnerové, nabízí ženám na začátku a v polovině kariéry několikatýdenní školicí pobyty v jaderných zařízeních.
Zdroj: Žena z oceli: Inženýrka zemětřesení buduje odolnější budoucnost | MAAE (iaea.org)
Kariéru Zeynep Gulerce formovala zemětřesení. Studovala stavební inženýrství v Turecku, když provincii Kocaeli zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně.
Vědci z European Molecular Biology Laboratory (EMBL) a Center for Structural Systems Biology (CSSB) v Hamburku odhalili, jak by některé běžné léky mohly nepozorovaně způsobovat nedostatek vitamínu B1 v našem mozku.
„Bavlna je plodina, kterou stojí za to oslavovat: produkuje užitečná přírodní vlákna – dá se říci, že je nejdůležitějším přírodním vláknem na světě.
Podle Mezinárodní federace robotiky měla Česká republika v roce 2021 nainstalováno v průmyslovém sektoru přibližně 168 průmyslových robotů na 10 tisíc zaměstnanců; světový průměr je přibližně 126 robotů.
Studuji strojírenský obor na Střední průmyslové škole v Hranicích na Moravě. Jedním z mých koníčků je vytváření a využívání programů pro tisk různých ...