Velký Bratr sleduje Zemi

Víte, že se naše planeta hemží malými špiony? Podmořské mikrofony, satelity, infračervené kamery a detektory poslouchají, sledují, čichají... Jsou to nástroje mezinárodního systému nazvaného Organizace smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty Organisation – CTBTO) založené před 20 lety. Dne 10. září 1996 byla na Valném shromáždění OSN v New Yorku přijata Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty – CTBT), 24. září 1996 ji podepsalo celkem 71 států včetně pěti „jaderných“ a 17. března 1997 začal ve Vídni pracovat Prozatímní technický sekretariát.

Mezinárodní monitorovací systém (International Monitoring System - IMS) se skládá z 50 primárních a 120 doplňkových seizmických monitorovacích stanic, 11 hydroakustických stanic detekujících akustické vlny v oceánech, 60 infrazvukových stanic používajících mikrobarografy (senzory akustického tlaku) pro detekci zvukových vln o velmi nízké frekvenci, 80 radionuklidových stanic analyzujících vzorky vzduchu pro sledování radioaktivních částeček vzniklých v ovzduší z atmosférických explozí nebo uniklých z podzemních nebo podmořských explozí a 16 radionuklidových laboratoří pro analýzu vzorků z těchto stanic. Veškerá data se přenášejí do Mezinárodního datového centra CTBTO (International Data Centre – IDC) ve Vídni prostřednictvím privátní datové sítě GCI (Global Communications infrastructure) založené na satelitech VSAT (Very small aperture terminal). Smluvní státy mají rovný a přímý přístup ke všem datům získaným IMS, tj. jak hrubým, tak zpracovaným, pro verifikační i civilní účely. Denně se nasbírá přibližně 16 gigabytů dat a vše se deset let archivuje ve 125 terabytovém úložišti.

K čemu to může sloužit

1. Rozpoznat jadernou činnost

Prvotní úkol sítě je sledovat, zda někdo neporušuje Smlouvu o zákazu jaderných testů a neprovádí pokusné jaderné výbuchy. Systém se osvědčil hned 12. února 2013, kdy seizmické monitorovací stanice a infrazvukové stanice zaznamenaly, že Severní Korea provedla tajný jaderný test. Systém upozornil členské státy o více než hodinu dřív, než Severní Korea test přiznala.

IMS samozřejmě může detekovat i jiné typy radionuklidů, než ty ze zkoušek jaderných zbraní. Například v březnu 2011 sledovala radioaktivní oblak po havárii jaderné elektrárny Fukušima a vyhodnotila, že hodnoty radioaktivity mimo Japonsko nebyly nebezpečné. „Je to jediná globální síť, která detekuje atmosférickou radioaktivitu a zvukové vlny, které lidé nemohou slyšet,“ říká Lassina Zerbo, výkonný tajemník CTBTO. „Systém by se dal přirovnat k obřímu stetoskopu pro planetu Zemi.“

2. Sledovat zemětřesení

Mezinárodní datové centrum CTBTO denně eviduje přes 30 000 seizmických signálů a obvykle určí kolem 130 seizmických událostí nebo zemětřesení. Jelikož se seizmické a akustické vlny pohybují různými rychlostmi a různými cestami, mohou data pomoci určit čas, místo a velikost jednotlivých zemětřesení. „Umíme odlišit různé druhy seizmických jevů od těch, které jsou způsobené jaderným výbuchem,“ řekl Randy Bell, ředitel International Data Centre CTBTO. „Zlepšujeme tak naše chápání samotné tektoniky Země.“ V roce 2006 systém odhalil epicentrum 7stupňového zemětřesení v Mosambiku. „To je důležitá informace, která nám pomáhá pochopit seizmická nebezpečí a vědět, jak nejlépe navrhovat a stavět budoucí citlivé struktury, jako jsou školy a nemocnice,“ řekl Gerhard Graham, bývalý provozní ředitel Rady pro Geoscience v Jižní Africe a aktuální koordinátor International data Centre CTBTO. Data ze 100 stanic CTBTO využívá rovněž třináct zemí sdružených v centru varování před vlnami cunami.

3. Vyhledávat meteority

CTBTO má stanice, které poslouchají infrazvuk – zvukové vlny s frekvencí příliš nízkou na to, aby ji slyšelo lidské ucho. Dne 15. února 2013 detekovalo 20 těchto infrazvukových stanic signál z meteoritu, který později dopadl u Čeljabinska v Rusku. Jedna stanice na Aljašce zjistila, že meteorit před tím třikrát obkroužil Zemi. V jiném případě v říjnu 2009 zjistilo 15 stanic meteorit, který explodoval nad Sulawesi v Indonésii. Porovnání měření ze senzorů ukazují, že čeljabinský meteorit měl 10× až 50× více energie. Senzory jsou tak citlivé, že mohou sledovat počet meteoritů právě hořících v zemské atmosféře, a dát tak vědcům lepší představu o tom, kolik objektů vlastně ohrožuje planetu. Senzory mohou sledovat také jiné atmosférické poruchy, včetně sopečných výbuchů a silných bouří. Data nashromážděná za téměř 20 let mohou dále pomoci pochopit, jak teploty a atmosférické proudy ovlivňují počasí a klima.

4. Stopovat migrující velryby

Jedenáct podmořských mikrofonů detekuje lámání ledovců a migraci velryb po celém světě.

„Data jsou pokladnicí pro ty, kteří studují mořské savce,“ řekl Mark Prior, bývalý zaměstnanec CTBTO, nyní zaměstnaný v nizozemské organizaci pro aplikovaný vědecký výzkum. „Jediná věc omezující využití dat je naše představivost.“ Podle záznamů ze senzorů se dá určit hustota a velikost velrybí populace, ale systém může pomoci i s lokalizací havárií velkých letadel.

Vybudování sítě detektorů a stanic nebylo levné. Smluvní země investovaly okolo miliardy dolarů a každý rok přispívají stanoveným příspěvkem. Doufejme, že drahý systém nebude muset sloužit k původnímu účelu – na zjištění porušování Smlouvy o zákazu jaderných testů. Ačkoli podporuje prvotní myšlenku Smlouvy, jeho civilní a vědecké využití nashromážděných dat jej činí všeobecně užitečným.

Zdroje

https://www.ctbto.org

http://www.livescience.com/51250-ctbto-earth-monitoring-system.html