Moderní technologie a olympionici

Olympiáda je svátek sportu, na kterém své výkony poměřují ti nejlepší z celého světa. O výhře či prohře přitom často rozhoduje pouhá setina sekundy, milimetr, okamžik koncentrace. To je i důvod, proč sportovci kromě fyzické přípravy stále častěji hledají pomoc u moderních technologií.

Ashton Eaton využívá jednoduchou smartphonovou aplikaci

Vyniknout v jedné sportovní disciplíně není jednoduché, co ale mají říkat desetibojaři, kteří jich musejí na špičkové úrovni zvládnout hned deset? Ashton Eaton, který vyhrál zlatou před čtyřmi lety v Londýně, to umí. Je mistrem ve zvládnutí mechaniky těla. Studuje každý mikropohyb, analyzuje nášlapy, úchopy, ale i pocity, které v každém okamžiku má. Všechno si zaznamenává pomocí jednoduchých technologií, které si pořídil v App Store.

Na prvním místě je to deník, známý jako Day One za 4.99 dolarů. Eaton v něm zaznamenává každou tréninkovou drobnost, výsledky a pocity. „Tajemství je v tom, že si spojuji pocity s tvrdými daty z výkonu,“ říká. „Například, budu opakovat vrh koulí a budu se při tom cítit určitým způsobem. Pokud mám z pokusu dobrý pocit a i vrh koulí je dlouhý, je to silné spojení, a příště chci být schopen to zopakovat.“ Vyhledávání v aplikaci umožňuje vrátit se i několik let dozadu, prohledat všechny tréninkové záznamy a najít i maličkost, která může vést k průlomu. „Můžu běžet na tréninku 250 metrů a pak se podívat na svůj čas z téhož dne o rok dříve,“ říká. „A mohu dělat zvlášť analýzu pro běh, vrh koulí, oštěp, nebo skok vysoký, a uvidím, kdy, kolik a jak cvičení tohoto typu jsem udělal.“

Když Eaton potřebuje zachytit rozhodující pohyb v reálném čase, používá aplikaci za předplatné 120 až 500 dolarů za rok, nazývanou Coach’s Eye (trenérovo oko). Ta umožňuje, aby jeho trenér zaznamenal na iPhone jeho pohyby i hlasové poznámky, umožňuje kreslit na zastavené snímky, nebo dokonce změřit úhel, třeba Eatonova lokte. Má také schopnost skenovat zpomaleně, dopředu a dozadu, a prověřit i mikropohyby. „Rozlišujeme pohyby do tří fází: začátku, středu a závěru, a v těch trenér rozebere sebemenší detaily. Je skvělé být schopen tažením prstu na obrazovce uvidět v každém snímku technické aspekty toho, co děláte,“ říká.

Eaton se z toho učí a dělá drobné změny přímo na tréninku. Pro dnes 28letého atleta jde o obrovský technologický skok. Jako dítě sledoval televizi a snažil se napodobovat pohyby sportovců. „Snažil jsem se, ale nikdy jsem si nebyl jist, jestli to dělám správně. YouTube neexistovalo, nemohli jsme se ani natočit na video." Nyní může vidět sám sebe při svých nejlepších výkonech a ví, jak se jim přiblížil. „A je to lepší, než se snažit o selfie, když házíte oštěpem,“ směje se.

GPS sledování fotbalu

Trenéři amerického ženského fotbalového družstva používají vysokorychlostní sledovací software OctimEye S5. Pro každou z 11 hráček tak mohou zachytit a zaznamenat několik parametrů najednou, např. rychlost, příčný pohyb nebo náraz. Zjištěným parametrům trenéři přizpůsobují cvičení a osobní programy pro každou hráčku. Obránkyně, která tvrdě zasahuje, dostane předepsanou jinou rutinu než sprintující útočnice. Se třemi Světovými poháry a čtyřmi olympijskými zlatými medailemi je ženský národní tým USA nejdominantnější v historii fotbalu mužů i žen. A favoritky chtějí vyhrát znovu. Tentokrát tým spoléhá na vyspělé technologie v podobě GPS sledovacího zařízení. Díky miniaturizaci a výkonu senzorů zachycuje každou hráčku na hřišti.

„Vždycky jsme měli velmi talentované hráčky,“ říká Becky Sauerbrunnová, opora týmové obrany. „Ale další týmy se na nás dotahují. Tak se snažíme zvednout laťku a využívat nejmodernějších technologií. Je to fotbal 2.0.“

Systém vyvinutý společností Catapult funguje podobně jako sledování spotřebitelských technologií. Využívá senzory, které monitorují pohyb v nastavených intervalech. Používá ho jen několik elitních atletů a NBA či NFL týmy. Umožňuje měřit i to, co se donedávna považovalo za neměřitelné – jak tvrdě narážíte nebo jak někdo narazil do vás, zda dáváte přednost jedné straně svého těla před druhou. „Frekvence vzorkování původně byla jednou za sekundu,“ říká Dawn Scott, fitness a sportovní trenér týmu. „Ve fotbale ale můžete měnit směr třikrát nebo čtyřikrát za sekundu. Nyní umíme snímat každý pohyb a kvantifikovat jej.“

Jednotka o velikosti dlaně je zašitá v kapsičce podprsenky sportovního dresu mezi lopatkami hráčky tak, aby byla dostatečně vysoko a chytala silnější satelitní signál. Zvýšená přesnost umožňuje podrobný záznam o tom, co každá z 11 hráček dělala během tréninku nebo ve hře. Útočnice může vědět, jak dlouho běžela, a jak rychle. Obránkyně může zjistit, kolikrát a jak tvrdě narazila. „To, kolikrát upadnu na zem, nezáleží na mě,“ říká Sauerbrunnová. „Jsem obránce a pohyb té, co běží na mne, určuje můj pohyb.“ Obránkyně tak může pokrývat méně prostoru než útočnice a mít nižší tepovou frekvenci v některých hrách, ale zase může vyvolat nebo přijmout více nárazů, které ji mohou vyčerpat stejně jako sprint. „GPS může skutečně měřit i takové věci, jako kolikrát jdu do vzdušných soubojů,“ říká. Vše to poskytuje trenérovi úplnější obraz každé hráčky o její nasazení a zatížení.

Data o zatížení značně ovlivňují i další prvek, občas atlety podceněný – regeneraci. Tím, že sleduje každou hráčku v reálném čase v průběhu tréninku, může Scott identifikovat prahové hodnoty zatížení, které, pokud budou překročeny, mohou hráčku v dalším zápase znevýhodnit. Kouč pak může zasáhnout, doporučit odpočinek, nebo speciální regenerační program.

„Na Olympiádě máme jen dva dny odpočinku mezi hrami,“ říká Sauerbrunnová. „Vyšší zatížení znamená, že jste více ohroženi svalovou únavou, což může vést k poškození svalů. A každý hráč je jiný, snáší zatížení individuálně. Technologie může zachytit stále jemnější parametry, jako je kožní teplota, hladiny kyseliny mléčné, a dokonce i spánkové cykly. To je fenomenální. Dawn to s oblibou nazývá „sčítání drobných zisků“ – a to nás může udělat lepšími o rozhodující desetinu procenta. Nejmodernější technologie jsou hybnou silou našeho programu.“

Trénink mozku pro zvýšení koncentrace

Šermíř Miles Chamley-Watson má jednu nevýhodu: snadno se nechá rozptýlit, což při jeho rychlém sportu může znamenat zásah od soupeře. Naštěstí na to má pomocníka – chytrou appku, která cvičí jeho pozornost. Jeho oficiální sponzor, Red Bull, zaměstnává odborníky, kteří studují nedostatky sportovců a hledají jedinečné způsoby jejich nápravy. V případě Chamley-Watsona se obrátili na neurologa Leslie Sherlina, který vytvořil aplikaci na bázi duševního tréninkového nástroje, mentální tréninkovou „hru“. Aplikace je kalibrovaná přesně pro potřeby Chamley-Watsona. „Mozek má různé elektrické aktivity, charakteristické pro stavy soustředění, ospalosti, uvolnění, pro cokoliv,“ říká Sherlin.

Aplikace funguje jako video hra a Chamley-Watsonův mozek je joystick. Sherlinův tým nejprve identifikoval elektrické vzorce šermířova mozku ve stavu plného soustředění. Potom kalibrovali hru tak, aby stejná mozková aktivita pohybovala „avatárem“ na obrazovce. Chamley-Watson nosí sluchátka osazená senzorem. Soustředí se na pocit zaměření, které vede jeho avatara na obrazovce iPadu nebo iPhonu, a tím zvyšuje své koncentrační dovednosti. Náš smysl pro koncentraci je obecně mimo naše vědomí, takže pohybem svého avatara se Chamley-Watson může naučit využívat správný pocit, který ovládnutí koncentrace napomůže. „Tahle hra pro mě znamenala velkou změnu,“ říká Chamley-Watson. „Myslím, že fyzicky jsem dobře připravený, ale psychicky jsem na hraně. Nemyslím si, že někdo další dělá to, co dělám. A myslím, že lidé ani nevědí, co to je.“ Tetovaný, šest stop vysoký NewYorčan s vybělenými vlasy se v roce 2013 stal mistrem světa díky své takřka nadlidské mrštnosti.

Nicméně, schopnost rozpoznat přesně tu sekundu, kdy by jeho pozornost mohla polevit, mu může zajistit další výsledky. Sherlin věří, že může vyhrát i v Riu. „Miles má opravdu velkou rychlost reakce,“ říká Sherlin. „Zpracuje informace velmi rychle, a nedělá moc chyb.“

Virtuální realita pomůže zapamatovat si trasu závodu

Tajemstvím úspěchu Gwen Jorgensenové není její kolo za deset tisíc dolarů, ale její mysl. „Pro přípravu na závod používám mentální vizualizaci,“ říká Jorgensenová, která je ve svých třiceti letech dvojnásobnou světovou šampionkou v triatlonu. Jorgensenová strávila přípravu podrobným studiem silnic a cyklistických tratí Copacabana a okolí prostřednictvím virtuální reality. „V Riu bude velmi náročná trať,“ konstatuje. „Jsou tu vysoké kopce a pak klesání, které bude technicky náročné. Triatlon patří k nejdrsnějším sportům planety. Zahrnuje plavání (1,5 km), běh (10 km) a jízdu na kole (40 km). Aby nejlépe vyladili její formu, přizvali trenéři specialistu na virtuální realitu Joe Chena. Chen připojil na auto do výšky očí cyklisty skupinu GoPro kamer a projížděl trať. Zachytil všechno ve 360 stupních. Pak vše zkonvertoval na MPEG a promítá do Samsung Gear VR helmy. Jorgensenová si jejím prostřednictvím projíždí celou trať, nebo přehrává speciální úseky, které studuje do detailů. Jinými slovy – Rio přišlo k ní domů. „Kamkoliv cestuji,“ říká Jorgensenová, „mohu si nasadit brýle a dívat se na trať vlevo, vpravo, otáčet se dozadu, a vše vidět do podrobností.“ Trénink s virtuální realitou je v jistých ohledech lepší, než testovací jízdy. „Je to úplně něco jiného, než paměť, která mne mnohdy zradí.“

Jorgensenová je v triatlonu relativně nová. Dlouho byla jen běžkyní a plavkyní, ale před šesti lety se rozhodla přidat i cyklistiku. Kvalifikovala se na Olympiádu v roce 2012. V cyklistickém závodě ale píchla a skončila na 38 místě. Od té doby vyhrála několik závodů a pro Rio se považuje za favoritku. Doufá, že s Chenovou virtuální realitou dosáhne na medaili. „Je těžké říct, jestli je to reálné,“ říká. „Je to něco, co jsem nikdy dřív nezažila.“ Cílem virtuálního tréninku není jen naučit se trať, ale získat i svalovou paměť terénu a jeho úskalí. VR pomáhá budovat sebevědomí a připravit na co nejvíce situací, které by se mohly stát.

Jedna věc se ovšem takto trénovat nedá – zrychlování a zpomalování. Proto se vizualizace používá jen v klidu a nikoli vsedě na upoutaném bicyklu. Chen předpovídá, že brzy budou k dispozici simulace, které umožní trénovat nejen mysl, ale i svaly, či dokonce rovnováhu stimulací vnitřního ucha. „Chceme být schopni posadit vás na kolo a simulovat gravitaci a odstředivé síly v zatáčkách. Budete si moct zkoušet různé průjezdy zatáčkami, abyste zjistili, který úhel umožní nejrychlejší projetí.“

Podle Popular Science