Hledání

Proč má Země putující mrazivým vesmíru právě takovou teplotu, jakou má? Tahle otázka zaměstnávala fyziky už dávno. Řešením rovnice pro vedení tepla získali odpověď už v 19. století, ale zcela neuspokojivou.

Dnešní lidé aktivně mění planetu. Náš apetit po přírodních zdrojích a průmyslové aktivity ve velkém měřítku oteplují a znečisťují oceány, ničí druhy a pravděpodobně narušují globální klima. Náš vliv je již tak velký, že současná geologická éra byla pojmenována jako Antropocén, tedy „věk lidstva“.

A taky jak zajistit energii pro život – to jsou témata letošní světové výstavy EXPO, kterou od začátku května až do posledního října hostí Miláno na severu Itálie. Konceptu Feeding the Planet, Energy for Life, tedy Potraviny pro planetu, energie pro život odpovídá zaměření převážné většiny pavilonů.

Uhlí si postavení dominantního energetického zdroje na Zemi udrží ještě po staletí. A to i přes výhrady některých ekologistů vůči jeho využívání. Není dokonce vyloučeno, že jeho význam dále poroste – s ubývajícími zásobami ropy se zkapalňování uhlí a výroba syntetických pohonných hmot vyplatí.

Českým vědcům z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se jako prvním na světě podařilo kontrolovaně rozpohybovat nanočástice na povrchu grafenu. To se dosud pro svou náročnost a delikátnost žádnému vědeckému týmu na světě nepodařilo.

Jistý Joseph Hudek z Tampy na Floridě se 6. července pokusil o otevření výstupních dveří v cestovní letové výšce během mezinárodního letu Delta Boeing 767 ze Seattlu do Pekingu. Skupina cestujících a posádka mu v tom dvěma dobře mířenými lahvemi vína zabránila.

Jistý Joseph Hudek z Tampy na Floridě se 6. července 2017 pokusil o otevření výstupních dveří v cestovní letové výšce během mezinárodního letu Delta Boeing 767 ze Seattlu do Pekingu. Skupina cestujících a posádka mu v tom dvěma dobře mířenými lahvemi vína zabránila.

Komplex tzv. Trojbudoví na staveništi ITERu má v nejvyšším bodě 60 metrů. 360 000 tun betonu, oceli, střešní konstrukce a veškeré výbavy a bude se opírat o výztužnou konstrukci seismologické jámy. Ta, tvořená železobetonovým základem a stěnami, představuje dalších 80 000 tun.

S rostoucími globálními teplotami a častějšími extrémními klimatickými jevy se stále více diskutuje o spolehlivosti a bezpečnosti akumulátorů.

Města se stávají stále složitějšími, automatizovanějšími a „chytřejšími“. To ovšem jen zvyšuje jejich náchylnost stát se cílem kyberútoků. Kdy tedy „chytré“ město není tak docela chytré na to, aby odolalo?