Tajemství komplexu menších spliceozomů
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Jistý Joseph Hudek z Tampy na Floridě se 6. července pokusil o otevření výstupních dveří v cestovní letové výšce během mezinárodního letu Delta Boeing 767 ze Seattlu do Pekingu. Skupina cestujících a posádka mu v tom dvěma dobře mířenými lahvemi vína zabránila. Měla ovšem na své straně i fyziku - k otevření letadlových dveří by totiž nešťastník musel vynaložit tolik síly, jako by zvedal dva africké slony. Pilot po incidentu otočil letadlo, přistál zpět v Seattlu, a policie pana Hudka zatkla.
Tlak uvnitř typické letadlové kabiny nikdy není nižší než tlak ve výšce 2,400 metrů nad hladinou moře. V obvyklé letové výšce je tedy tlak uvnitř značně vyšší než tlak venku. Navíc jsou dveře letounu konstruovány tak, že vnější strana je menší než strana vnitřní. Tato konfigurace znamená, že osoba nemůže otevřít zavřené dveře zevnitř, musela by bojovat s obrovským tlakovým rozdílem. Tlak ve 2400 m n. m. je 75,260 pascalů na čtverečný palec a tlak v cestovní nadmořské výšce 11 000 m je 23 000 Pa na čtvereční palec (1 čtverečný palec je cca 6,5 cm2). Dveře Boeingu 767 měří asi 1,88 x 1,07 m. Chcete-li vypočítat sílu, kterou by vyžadovalo vytažení dveří směrem dovnitř ve výšce 11 000 m, vezměte tlakový rozdíl a vynásobte plochou dveří. Je to zhruba 10 700 kilogramů, čili téměř 30 klavírů nebo dva zmínění sloni. Nicméně situace se změní, pokud je letadlo níže než 2400 m n. m. Pod touto výškou se tlak v kabině reguluje tak, aby odpovídal tlaku venku. Pod touto nadmořskou výškou je buď malý, nebo žádný tlakový rozdíl mezi vnitřní a vnější částí letadla, takže je mnohem snazší dveře otevřít. Je to jako byste byli na zemi.
Potud ve výsledku úsměvná zpráva, vzhledem k datu vydání trochu předsilvestrovská. Pojďme se však podívat, jak se vyrábějí takové letadlové dveře, aby byly opravdu bezpečné - i když je fyzika na naší straně. Vypravili jsme se na exkurzi do pražských Letňan, kde sídlí firma Latecoere. Reportáž najdete v jednom z lednových článků.
V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný ...
Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů.
Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.