Hledání

Jsou vědci, kteří netuší, že existuje něco jiného, než náplň jejich života – věda, konkrétně věda o fúzi. Kupříkladu můj kolega se pokaždé divil, že existuje něco jako Velká Kunratická a běhá se v lese za Prahou.

Termojaderné palivo hmotnosti poštovní známky je spoutáno 23 tisíci tunami oceli a omotáno 150 tisíci kilometry supravodivých drátů – to bude tokamak ITER! Zdá se vám těch tun a kilometrů příliš?

Chcete-li se něco nového dozvědět o termojaderné fúzi, musíte postavit větší zařízení. Větší než stávající. Vzhledem k tomu, že už dnes nejsou tokamaky žádná tintítka, čeká vás sysifovská práce, zejména při shánění finančních prostředků.

Při stavbě zařízení tak velkého a tak složitého, jako je ITER, nejsou potíže a překážky překvapením – naopak jsou nedílnou součástí výroby, montáže a instalace.

Když se v letošním roce rozhodla vědecká rada Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze vyjádřit poděkování doc. Štollovi za celoživotní obětavou práci pro fakultu jmenováním emeritním akademickým pracovníkem, její členové nemohli tušit, že dalším sdělením vedení fakulty pro média a širokou veřejnost, bude zanedlouho zpráva s datem 4.

Kosmické agentury Evropy (ESA), Spojených států (NASA) a Japonska (JAXA) se spojily do ambiciózního kosmického projektu nazvaného International X-ray Observatory (mezinárodní rentgenová observatoř), zkráceně IXO.

Na začátku května, v době, kdy se studenti připravují na ústní část maturitních zkoušek, proběhl v americkém Houstonu další ročník mezinárodní soutěže vědeckých projektů I‑SWEEEP, neboli International Sustainable World – Energy Engineering Environment – Project Olympiad.

Po silnicích se valí tisíce aut, na každém rohu se něco vrtá a staví, mobilní telefony nepřestávají zvonit. Platíme daň za moderní život. Také byste chtěli alespoň občas všechen ten randál vypnout? Nejste sami.

Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné. A. de Saint-Exupéry

Když v roce 2024 přistáli první lidé na Marsu, byla to Rudá planeta, jejíž barva připomínala boha války, po kterém je pojmenována. S minimální atmosférou a teplotami hluboko pod zvyklostmi naší matičky Země byla tehdy jen zajímavým objektem vědeckého bádání.