Počítače a internet

Článků v rubrice: 111

28. března 2014

Internet - zhouba nebo požehnání?

Internet je médiem oslavovaným, proklínaným i kouzelným. Ne nadarmo se věku, ve kterém žijeme, říká doba internetu. Pomáhá nám ale ve skutečnosti toto komunikační a informační médium, nebo i škodí? Badatelé mohou být rádi – vliv internetu na uživatele je zcela jistě zajímavé téma pro desítky studií. Podívejme se na několik z nich, které se věnují jak přínosům internetu, tak i jeho záporným vlivům na naši civilizaci.

Všeobecná informovanost pomáhá lékařům

Prestižní žurnál Cancer Epidemiology, Biomarkers and Prevetion uveřejnil studii, ve které si nemohou vynachválit význam internetu pro prevenci nádorových onemocnění. Muži a ženy starší padesát let, stálí uživatelé internetu, jsou mnohem lépe informováni o trendech ve vývoji, léčbě i předcházení vzniku rakovinotvorných komplexů. A nejde jen o zdravější stravu, méně kouření a více pohybu. Lidé se o sebe prostě více starají.

Dlouhodobá studie založená na sledování populace starších padesáti let potvrdila, že pravidelní uživatelé internetu se častěji a dobrovolně účastní preventivních vyšetření, zejména pokud jde o podezření na rakovinu konečníku a tlustého střeva Tito lidé také mnohem více usilují o zdravý životní styl (o 50 % více se podílejí na fyzických aktivitách, zdravou stravu s velkým podílem ovoce a zeleniny konzumuje 24 % z nich a 44 % omezilo kouření nebo kouřit přestalo). Zajímavé je, že se v této věkové skupině jasně vydělily dvě kategorie, které se buď projevují, nebo naopak vůbec neprojevují, chováním spojeným s prevencí rakoviny. Socio-demografická studie pomohla tyto kategorie odlišit. Významným faktorem tu byl pravidelný přístup k internetu.

Výzkum začal v roce 2002 s celkem 5 943 respondenty dané věkové skupiny. Během dvouletého cyklu, až do roku 2011, se začaly odpovědi týkající se přístupu/užívání informačních technologií, fyzické aktivity a stravovacích návyků u poloviny dotazovaných měnit. „Začal před námi vystupovat fenomén, nejlépe pojmenovatelný jako digital-divide, digitální rozdělení,“ říká Christian von Wagner, PhD., britský behaviorální výzkumník na poli včasné diagnózy rakoviny z Univerzity College London. „Celkem 41,4 % dotazovaných nemělo přístup k internetu, 38,3 % je používalo občas a 20,3 % bylo stálými uživateli.“ Jednoznačně preventivní chování šlo jasně vypozorovat u těch s přístupem k informacím. Internet na ně fungoval lépe, než všechny kampaně státního zdravotnictví.

Studenti jsou závislí na internetu jako gambleři na hracích automatech

Příznaky mladých studentů, trávících svůj volný čas na Internetu, se prakticky neliší od symptomů, kterými se projevují drogově závislí. Toto silné konstatování zaznívá z Fakulty technických věd univerzity v Missouri, která na tématu „pře-internetování“ mladistvých spolupracovala i s dalšími výzkumnými ústavy.

Na počátku studie IRPS (Internet-Related Problem Scale) 69 studentů vyplnilo dotazník, v jehož rámci na bodové stupnici od nuly do dvou set ohodnotili svou aktivitu na internetu. Následně se po dobu dvou měsíců jejich aktivita na síti cíleně mapovala. Prvotní vyhodnocení umožnilo identifikovat charakteristiky sociálních uživatelů, které souvisely s nadměrnou introverzí, sklony k odtažitosti, nutkavosti, snížené toleranci, vedoucí až k negativním dopadům na život těchto jedinců, kteří se zcela stáhli do digitálního světa. První hodnocení provedli studenti – „pokusní králíci“ – sami, a také zpětně na stejné škále vyplňovali, kolik „bodů“ trávili na internetu ten který den. Přitom ale nevěděli, že další obodování, vycházející z jejich každodenní aktivity na síti, prováděli výzkumníci.

Počátečním zjištěním bylo tedy jakési popírání reality uživatelů, kteří uváděli menší hodnoty své internetové aktivity, než viděl okolní svět. „Pocit jako: nebylo to zase tak dlouho, nebylo to tak zlé, mám to všechno pod kontrolou, je přitom poměrně známý fenomén, který je vlastní nejen drogově závislým,“ říká doktor psychologie Murali Doraiswamy, který se na výzkumu také podílel. Průměrnou hodnotou 75 označila svou internetovou aktivitu většina z respondentů. Z pohledu datového přenosu se však jejich denní aktivita lišila od 140 megabytů po 51 gigabytů (v průměru 7 giga). Rozhodně nešlo jen o čerpání „informativních hodnot“. Nejčastější aktivitou bylo hraní her, následovalo psaní krátkých zpráv na chatu, stahování dat, psaní e-mailů, brouzdání webovými stránkami a pobyt na sociálních sítích (FaceBook a Twitter). Ukázalo se tedy, že na sociálních sítích trávili účastníci experimentu překvapivě nejméně času.

Výzkumníci odhalili několik souvislostí mezi online aktivitami a sociálními projevy sledovaných subjektů. Introverze byla blízká těm, kteří často chatují nebo hrají hry; zatímco „bažení“ a následná nedůtklivost byla typická spíše pro data stahující a chatující. Nejvíce ne-tolerantně se projevovali ti, kteří více než 25 % svého času na síti trávili hraním her. „Symptomy závislosti na webovém prostředí vykazuje okolo 5-10 % uživatelů, přičemž navázané studie na snímkování mozku potvrzují, že tito uživatelé projevují jasné rysy poruchy ne nepodobné drogově závislým,“ říká Doraiswamy. „Prakticky tu hovoříme o další poruše, velmi podobné závislosti na hracích automatech. Zatím máme tendence považovat například s drogami spojené závislosti za mnohem závažnější než Internet. Negativní důsledky jsou si ale velmi podobné. Možná už brzo budeme řešit problematiku digitální detoxikace.“

Nezaměstnaným internet doma prospívá, pracantům škodí

Nutkavá potřeba kontrolovat si poštu, statusy na sociálních sítích a být neustále v kontaktu se zbytkem digitálního světa, to vše prospívá pracovní výkonnosti. Britská psychologická společnost (BPS) založila studii na srovnání 516 respondentů obou pohlaví, zaměstnaných i nezaměstnaných. Jejím cílem bylo odhalit jak zjevné benefity, tak nezjevné důsledky „on-line“ stavu na sociální a rodinné hodnoty uživatelů.

Emoční stabilitu, pracovní výkonnost, pocit sebeuspokojení – to vše i další faktory se snažili u uživatelů internetu odhalit vědci z Psychologického centra v Northamptonu. Úkolem respondentů bylo prozradit v dotaznících nejen, kolik času tráví na síti v pracovní době, ale také kolik doma. Přes 60 % respondentů ve věku od 18-65 let (průměrný věk 42) připustilo, že se kvůli svému zaměstnání dívají na „pracovní“ poštu i doma. Opakovaně. A pochopitelně – reagují na ni, a řeší tak pracovní záležitosti i ve svém volném čase. Kontrolní skupina – nezaměstnaní – sice trávila v celkovém úhrnu připojením na internetu více času, než zaměstnaní, ale nutkavá potřeba „podívat se, jestli mi náhodou někdo nepsal“, se u nich neprojevovala. Zatímco nezaměstnaní tráví více času na sociálních sítích a snaží se kontaktovat zbytek světa, zaměstnaní se více soustředí na účelnou pracovní činnost.

„V konečném důsledku nám pak vycházejí dvě základní skupiny,“ popisuje situaci psycholog Quinones-Garcia. „Na chatu flirtující nezaměstnaní na jedné straně a na druhé domácí dříči, kteří si svou práci a problémy nosí domů. Zatímco první skupině poskytuje připojení k internetu pocit sebeuspokojení, motivace do života, a podporuje jejich snahu po dalším uplatnění, z druhých se stávají apatičtí jedinci, stižení často počátečními stavy depresí, netečností a hrozí jim vyšší míra společenské izolace.“

Podle jeho kolegy, profesora Korac-Kakabadse, je třeba se tomuto fenoménu více věnovat proto, abychom zabránili přílišnému zjednodušení. Jedinci, kteří se kompulzivně snaží kontrolovat internet i doma, obecně vykazují celkově vyšší pracovní efektivitu, než zaměstnanci, kteří tak nečiní. Určitě jsou ale více ohroženou skupinou, pokud jde o další sociální rizika. Už tím, že se doma věnují práci a nikoli rodině, vlastně riskují další osobní problémy.