Hledání

Obří škeble (lucinid clams) získávají část, popř. veškerou potravu ze symbiotických bakterií žijících v jejich žábrách. Bakterie získávají energii nikoliv ze slunečního záření jako rostliny, ale z jednoduchých chemikálií vyskytujících se v jejich okolí.

Právě před deseti lety jsme uveřejnili článek o umělém mase Vepřový řízek ze zkumavky | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz). Jakkoliv se zdály uvedené informace  šílené, pomalu si zvykáme, že se s uměle vypěstovaným masem budeme skutečně na talíři setkávat.

Jsou bezemisní pohony vhodné i pro české vlaky? Pro jaké tratě a za jakých podmínek dávají alternativní pohony ekonomicky smysl?

V boji proti koronaviru je potřeba velkého množství ochranných roušek a zdravotnických masek. Odborníci vyzývají: „Noste všichni masku, abyste se vyhnuli infekci!“. Rostoucí poptávka způsobila vážný nedostatek masek.

Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit.

Největší sluneční elektrárna na světě Solana se nachází 130 km jihozápadně od Phoenixu v Arizoně. Ročně vyprodukuje 900 GWh elektřiny, což stačí k zásobování 70 000 domovů.

Zemská atmosféra obsahuje 78,1 objemových procent dusíku N2 coby prvku. Až do počátku 20. století jsme ho však neuměli využít a jediným značně omezeným zdrojem vázaného dusíku pro použití v chemii byl přírodní chilský ledek, obsahující jako základní složku dusičnan sodný NaNO3.

Země by možná už ani neměla existovat. Oběžné dráhy planet vnitřní Sluneční soustavy – Merkuru, Venuše, Země a Marsu – jsou chaotické a matematické modely naznačují, že tyto tzv.

Trpíte arachnofobií? Nejezděte do Austrálie! Při větrném jasném počasí na konci podzimu (květen) a začátkem jara (srpen) se občas nebe zatáhne mračnem pavoučků. Právě v těchto dnech „prší“ z nebe v jižní Austrálii milióny těchto tvorečků na dlouhých bílých vláknech.

Jedním ze spoluzakladatelů spektroskopie a současně zakladatel dynastie významných švédských fyziků byl Anders Jonas Angström (1814-1874). Letos uplyne 200. let od jeho narození a 140 let od jeho úmrtí.