Hrozba sociálních médií? 10 příkladů
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy. Připomeňme si projekt Infuze, ve kterém Spojené státy jako první na světě pozvaly k národnímu fúznímu rozpočtovému krajíci i soukromníky. (O projektu jsme psali v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2462-vyzkum-fuze-hleda-nove-cesty)
Každého fanouška termojaderné fúze potěší čerstvá zpráva ze Spojených států – těch států, které jako jediné v historii Organizace ITER od projektu odstoupily; sice jen dočasně, ale přece jen. Bylo to v roce 1998, když se zveřejnila informace o plánované ceně projektu ITER a kongres dotace na výzkum fúze utlumil. (Dnes si jen můžeme povzdechnout: kéž by byla tehdejší cena dodržena...) Po pěti letech se USA naštěstí vrátily do projektu zpět, ale Organizace ITER od té doby každý rok s napětím sleduje vyhlášení rozpočtu USA. Spojené státy patří spolu s bývalým Sovětským svazem k průkopníkům výzkumu fúze a jejich absence by byla těžkou ranou pro dokončení výstavby tokamaku ITER.
Za této nervózní situace se objeví šokující zpráva, že stovky vědců po celých Spojených státech - představitelů široké škály národních laboratoří, univerzit a soukromých podniků(!) - spolupracovaly na vytvoření plánu Společenství pro výzkum energie z jaderné fúze a studium plazmatických věd, který byl vydán v březnu 2020. Navrhuje odvážné kroky, které je třeba podniknout na vnitrostátní úrovni, aby USA uvolnily energii termojaderné fúze průmyslovým způsobem.
200 stránkový plán
Společenství pro výzkum energie z jaderné fúze a studium plazmatických věd odráží silný nacionální sentiment ve vědecké komunitě a předsevzetí, že budoucí výzkum v oblasti fyziky plazmatu by měl být poháněn snahou postavit první fúzní elektrárnu na světě. Nikde jinde než na americké půdě! V plánu najdete doporučení zůstat partnerem v projektu ITER, aby bylo možné plně využít výhod přímé účasti na prvním experimentu. Tato a další doporučení v plánu Společenství jsou do značné míry v souladu se „Zprávou národních akademií o hořícím plazmatu“ zveřejněnou na sklonku roku 2018.
Národní akademie věd, inženýrství a lékařství je kolektivní vědeckou akademií Spojených států. Její nakladatelství National Academies Press vydává přibližně 200 publikací ročně. Podle své zakládací charty z roku 1863 „...bude Akademie, kdykoli k tomu bude vyzvána kterýmkoli ministerstvem vlády, vyšetřovat, zkoumat, experimentovat a podávat zprávy o jakémkoli tématu vědy nebo umění ...“. (V prvních letech to byly například záležitostí týkající se ražení mincí, závaží a měr, železných lodních trupů a čistoty whisky ...)
Zdá se, že Společenství je narozdíl od obecných a spíše poradních úkolů Národní akademie věd zaměřeno především na již zmíněný odvážný a jednoznačný cíl – učinit ze Spojených států první zemi na světě s termojadernou elektrárnou.
Plán jmenuje řadu milníků:
Pod plán Společenství pro výzkum energie z jaderné fúze a studium plazmatických věd se podepsalo mimo jiné General Atomics (provozuje tokamak DIII-D), Plazmové vědecké a fúzní centrum MIT (bývalý tokamak Alcator C-Mod a dnešní promotér SPARC, kompaktního experimentu využívajícího vysokoteplotních supravodičů za soukromé peníze), a Princeton Plasma Physics Laboratory (tokamak NSTX-U).
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.