Hledání

Přesně deset tisíc dní uplynulo 22. ledna od předepnutí ochranné obálky budovy reaktoru prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín. Stalo se tak 6.

Špičkové technologie mají za sebou rušný rok. Zde je 10 nejlepších technologických příběhů roku 2024, jak je vyhodnotila Live Science. S růstem umělé inteligence (AI) a pokrokem v robotice a kvantových počítačích neměly technologie nikdy takový význam pro utváření našich životů jako v roce 2024.

Více než dvě desítky solárních elektráren po celé České republice se v týdnu od 20. září zpřístupní veřejnosti. Dny otevřených dveří slunečních elektráren pořádá Solární asociace již pátým rokem u příležitosti Evropského týdne udržitelného rozvoje.

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Radiace (ionizující záření) není vidět, není cítit ani slyšet. Proto vzbuzuje obavy. Poplašné zprávy o tom, že se nad Evropou vznáší radioaktivní mrak tu jódu, tu rubidia, klidu nepřidají, zvlášť když běžný laik neví "jak moc" a tudíž "je-li to nebezpečné, či ne".

První fúzní elektrárny budou spalovat směs izotopů vodíku – deuterium D (těžký) a tritium T (supertěžký). Směs DT má totiž ze všech známých fúzních paliv nejnižší zápalnou teplotu. Dnes se často mluví i o reakci vodíku s borem 11, protože při ní nevzniká nepříjemný neutron, který při DT reakci způsobuje sekundární radioaktivitu konstrukčních materiálů a zhoršuje jejich vlastnosti.

Lidstvo může prospívat na této planetě jen tehdy, dokud k nám planeta bude vlídná. Jaké jsou však limity „vlídnosti“? Tuto otázku si v roce 2009 položil Johan Rockström, profesor na universitě ve Stockholmu, v rámci prvního vědeckého rozboru bezpečných životních podmínek.

Až dodnes k nám byla Země laskavá. Rozvoj lidstva – zemědělství, kultura, urbanizace, industrializace a zvyšování počtu obyvatelstva z přibližně jednoho milionu na dnešních sedm miliard – se uskutečňoval v posledních deseti tisíci letech v podmínkách, kdy přírodní regulační systémy udržovaly vše z hlediska přežití lidského pokolení poměrně uspokojivě.

Stanovení přesné diagnózy může někdy člověku doslova zachránit život. Mnoho lékařů proto vítá nové způsoby nalezení správné metody léčby. Mohou tím lépe a rychleji pomoci pacientovi. Vědci nedávno vyvinuli umělou inteligenci schopnou rozeznávat podezřelé kožní útvary.

V laboratorních experimentech vědci napodobovali podmínky v zemském plášti, vrstvě pod zemskou kůrou, kde se mohou tvořit diamanty. Zjistili, že diamanty rostly pouze tehdy, když byly vystaveny elektrickému poli.