Hledání

"Czech Young Generation - CYG" neboli mladá odnož České nukleární společnosti vznikla v červenci roku 1997. Jejím cílem bylo sdružit mladé odborníky, podílet se na mezigeneračním přenosu informací a v neposlední řadě vytvořit jakousi protiváhu taktéž mladým aktivistům, kteří jsou v našich končinách i ve světě většinou i odpůrci jaderné energetiky.

Digitální identita se stala jednou z nejcennějších komodit na světě. V důsledku toho je v plném proudu revoluce v interakci jednotlivců s veřejnými institucemi i soukromými organizacemi.

Všichni jsme asi někdy zaslechli hádanku: „Co je těžší, kilo peří, nebo kilo železa?“ a také jsme (snad také všichni) odpověděli, že obě stejně, protože kilogram jakékoliv látky váží stále kilogram. Pokusme se ale ukázat, že tato otázka nemá tak jednoduché řešení a lze na ni odpovědět několika způsoby.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) před Vánoci obdržela druhou a poslední dodávku uranu s nízkým obohacením (LEU, Light Enriched Uranium) do své speciální „LEU Banky“ (první dodávka dorazila v říjnu 2019).

Mixed oxide (MOX) fuel je relativně nový typ jaderného paliva, které vzniká přepracováním paliva použitého. Představuje dnes asi 2 % nového paliva vsazovaného do reaktorů provozovaných ve světě. Skládá se ze směsi UO2 a PuO2, tedy kromě dioxidu uranu také z dioxidu plutonia, které vzniká jako produkt jaderných reakcí v energetickém reaktoru.

Pravděpodobně jste již někdy v televizi nebo v tisku zahlédli zmínku o autech na vodík. Co je to vlastně za motor, který funguje na takovéto palivo? Může se jednat o upravený spalovací motor, vhodnějším pohonem je však elektromotor, pro který potřebnou elektřinu vyrábí z vodíku palivový článek.

Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC vydal počátkem května tisícistránkovou zprávu o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie. Podle ní solární, vodní, větrné, přílivové, geotermální zdroje a biomasa mohou v polovině století představovat téměř 80% podíl na světové energetice a nahradit tak fosilní paliva.

Výzkum trhu vznikl jako odpověď na otázky, které si kladli ekonomové, podnikatelé, obchodníci a další „lidé praxe“. Na začátku tedy nebyla univerzitní či jiná vědecká pracoviště, ale naopak – potřeby praktického života (věda praxí zrozená).

Je život záhadnou jednotou chemie, biologie a fyziky? Byl kosmos vyladěn tak, aby podporoval život, anebo jak prohlásil slavný britský fyzik Stephen Hawking „...je lidstvo pouhým chemickým povlakem na planetě střední velikosti.

Asi 70 procent zemského povrchu je pokryto vodou, přesto oceány zůstávají pro vědce z velké části záhadou. O povrchu Měsíce se ví více než o hlubinách oceánu.