Co je zvláštního na oceánech

Asi 70 procent zemského povrchu je pokryto vodou, přesto oceány zůstávají pro vědce z velké části záhadou. O povrchu Měsíce se ví více než o hlubinách oceánu. Ve skutečnosti na Měsíc vkročilo 12 lidí, ale pouze tři byli v Mariánském příkopu – nejhlubší části oceánu, v hloubce zhruba 11 kilometrů. Na oslavu Světového dne oceánů (8. června) uvádíme několik nejzajímavějších objevů z oceánů naší planety.

Skrývá se tam tajemný život

Ačkoli 94 procent živých organizmů na Zemi je vodních, asi dvě třetiny veškerého mořského života zůstávají stále neidentifikovány. Neustále se objevují nové druhy, což vyvolává další otázky. Příkladem může být pozoruhodný červený druh mořského draka (the Top 10 New Species), který zůstal neobjevený až do roku 2016, přestože žil v mělkých vodách u západního pobřeží Austrálie. Mezi další nedávné objevy patřila možná nejošklivější ryba na světě (world's ugliest fish), stejně jako přízračný octopod (ghostly octopod) a „ninja“ žralok („ninja“ shark) s matně zářící hlavou.

Strašidelné zvuky z hlubin

Není to jen flóra a fauna oceánů, které zůstávají pro vědce záhadné; existují zvuky z hlubin oceánů, které vědci nedokážou s jistotou vysvětlit. Nejslavnějším podvodním zvukem je „The Bloop“, zachycený v roce 1997 hydrofony instalovanými Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA). Je to jeden z nejhlasitějších zvuků oceánu, jaké byly kdy zaznamenány. Zvuk připomíná podvodní ledové zemětřesení – prasknutí velkého ledovce, ale nikdo neví jistě, co ten zvuk vlastně způsobilo. (Zde najdete 6 strašidelných zvuků z hlubokého moře Listen to 6 Spooky Sounds from the Deep Sea.) Protože „Bloop“ napodobuje zvuky mořských zvířat, mnoho lidí si tento hluk vtipně spojuje s Cthulhu, fiktivním chobotnicovitým netvorem vytvořeným spisovatelem sci-fi H. P. Lovecraftem v roce 1928. Zvuk „Bloop“ je příliš velký na to, aby jej vyrobili mořští tvorové, o kterých věda věděla. Ovšem pravdou je, že stále existuje nespočet neznámých tvorů.

Podvodní jezera a řeky

Oceány mají jezera a řeky, které existují pod vodou. Jak je to možné? Když mořská voda prosakuje tlustými vrstvami soli, sůl se rozpustí a vytvoří na mořském dně prohlubně. NOAA vysvětluje, že rozpuštěná sůl činí vodu v této oblasti hustší a ta se tedy usadí v prohlubních. Podvodní jezera a řeky, známé také jako solankové bazény, jsou podobné svým protějškům na pevnině – mají pobřeží a dokonce i vlny. Pod Mexickým zálivem teče po dně moře řeka. Zde je o tom zajímavé video: https://www.youtube.com/watch?v=S6OozRvFYhY.

Skryté vodopády

V oceánu jsou dokonce i vodopády. Největší známý podmořský vodopád na Zemi leží mezi Grónskem a Islandem. Podvodní vodopád v Dánském průlivu Denmark Strait cataract, padá s neuvěřitelnými 5 miliony kubických metrů vody za sekundu do hloubky 3 505 m. Vodopád je tvořen rozdílem teplot mezi vodami na stranách Dánského průlivu. Když se chladnější a hustší voda z východu setká s teplejší a lehčí vodou ze západu, studená voda stéká dolů a pod teplou vodu. Katarakt v Dánském průlivu je více než třikrát vyšší než Angel Falls ve Venezuele, který je považován za nejvyšší nadzemní nepřerušovaný vodopád na Zemi. Přímý dánský katarakt nese téměř 2 000krát větší množství vody než Niagarské vodopády při maximálním průtoku.

Koráli mají opalovací krémy

Teplejší oceány, kyselejší vody, znečištění a lidské zásahy ohrožují mořský život na celém světě, říkají vědci. Jedněmi z nejcitlivějších obyvatel oceánu jsou koráli a jimi tvořené korálové útesy. Koráli si vyvinuli způsob, jak se přirozeně chránit - můžeme ho přirovnat k opalovacímu krému. Podle prohlášení organizace Commonwealth Scientific and Industrial Research Organization (CSIRO) si koráli v australském Velkém bariérovém útesu během milionů let vyvinuli ochranné bariéry, které jim pomáhají přežít na slunci. Vědci již pracují na napodobení této přirozené sluneční ochrany korálů. Spolupracovali dokonce se společností pro péči o pleť Larissa Bright Australia na vytvoření UVA/UVB opalovacích filtrů inspirovaných složením „opalovacích krémů“ korálů.

Skryté poklady

Oceány jsou bohaté nejen mořským životem. Podle Národní oceánské služby NOAA lze ve vodě všech oceánů nalézt rozpuštěné zlato. Ale ačkoli oceány obsahují dohromady téměř 20 milionů tun zlata, je tak zředěné, že jeho koncentrace je v řádu dílků na bilion. Nerozpuštěné zlato se dá nalézt na mořském dně. Těžba tohoto zlata – ležícího pár kilometrů pod vodou a zachyceného ve skále – se nemusí vyplatit, protože v současnosti neexistuje nákladově efektivní způsob, jak těžit zlato z oceánu. NOAA odhaduje, že kdyby bylo všechno zlato ze světových oceánů vytěženo, na každého člověka na Zemi by ho připadly 4 kilogramy.

Historické artefakty

Podle National Geographic leží v oceánu více historických artefaktů než ve všech světových muzeích dohromady. Ať už se jedná o vikingské sluneční hodiny (Viking sundial) používané k navigaci nebo jadeitový dar starověkým bohům (jadeite gift to ancient gods), na dně moří lze nalézt mnoho ze světové historie. Nemluvě o obrovském množství vraků lodí ležících na dně oceánu; jeden odhad Jamese Delgada, ředitele programu námořního dědictví NOAA, uvádí číslo 1 milion, přičemž většina vraků stále není objevena.

Oceán skrývá mnoho tajemství o historii lidstva a původu planety, říkají vědci.

Zdroje: http://www.livescience.com/55015-amazing-ocean-facts.html?cmpid=NL_OAP_weekly_2016-06-09