Hledání

„Co není jedem? Všechny látky jsou jedy, je to jen dávkou, když nějaká látka přestává být jedem.“ (Paracelsus) Většina z asi sedmi desítek knih vydaných v  edici Galileo nakladatelství Academia je pozoruhodná nejen svým obsahem, ale také čtivým, často netradičním podáním zásadních problémů vědy, techniky a společnosti.

Dlouhé stráně jsou jedním ze skvostů Česka. V roce 2005 je čtenáři zvolili v anketě za největší "Div České republiky". Jedinečná stavba obří přečerpávací vodní elektrárny leží v Jeseníkách a ročně láká nespočet turistů a dalších zvědavců.

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index). I když jsou vyspělé technologie již přirozenou součástí našich životů, naše důvěra v ně není bezmezná.

Zařízení, které produkuje přibližně 10 % české spotřeby elektřiny, prochází kontrolami a modernizací. Technici do generátoru prvního bloku JE Temelín na konci května instalovali záložní rotor generátoru.

V letošním roce slaví své 20. narozeniny Viagra, jeden z nejznámějších současných léků, na který se spoléhají miliony mužů na celém světě. Malé tabletky s typickou modrou barvou a nápisem pfizer změnily moderní společnost.

Technologický pokrok, jímž se v historii světové vědy a techniky pyšní první desetiletí 20. století, by nebyl možný bez mohutného pracovního nasazení a badatelských úspěchů fyziků a dalších přírodovědců, kteří navazovali na objevy svých velkých předchůdců.

Jsou vynálezci, kteří třeba jen jedním, ale zato zásadním objevem postrčili technický rozvoj daleko vpřed a zapsali se do technické historie zlatým písmem. Ale jsou i tací, které zná málokdo, i když se s jejich vynálezy setkáváme na každém kroku.

V letošním roce si připomínáme 230 let od narození pozoruhodného člověka – vědce samouka, vynikajícího fyzika a vynálezce Angličana Williama Sturgeona, na kterého sice svět trochu pozapomněl, ale bez jehož vynálezu elektromagnetu bychom si dnešní moderní společnost vůbec nedokázali představit.

První krok ke změně z rančerského volného života a jeho kočovné kultury v Severní Americe k uzavřeným hranicím znamenal obyčejný drát. Byl však málo efektivní a dobytek jej snadno prorazil. Počátky pokusů vyrobit něco podobného ostnatému drátu spadají do roku 1867, kdy si Lucien B.

Implantací takzvaných embryonálních kmenových buněk je možné léčit sedmdesát druhů jinak téměř neléčitelných nemocí. Tyto buňky se totiž umí vyvinout do jakékoli libovolné formy – čili jen jimi jde vytvořit či dotvořit jakýkoliv lidský orgán, tkáň i krvinky.