Rubriky

Systém GPS (údajně "Gde Proboha 'Sem?") umožní vašemu přijímači aby našel svou polohu na Zemi ze signálů vysílaných družicemi systému. Přes nesmírnou náročnost technickou i výpočetní je ale princip sám tak jednoduchý, že vám ho bez použití jediné rovnice matfyzák vyloží dříve, než vám vystydne kávička. Vsaďte se.

Projekt Earth300 je nejen první superjachtou s jaderným pohonem na světě, ale má se stát extrémní technologickou platformou pro vědu, průzkum a inovace na moři. Plavidlo bude mít 22 nejmodernějších laboratoří, které budou zahrnovat různé technologie, jako je robotika, internet věcí, umělou inteligenci a kvantové výpočty. Jeho nejpozoruhodnějším rysem je vědecké město umístěné uvnitř velké sféry. Mezi další prvky patří gigantická vyhlídková plošina a high-tech interiér určený pro vědecký výzkum. Pro zájemce o prohlídku Země 300 si bohatí turisté budou moci rezervovat luxusní apartmá již v roce 2025. Energii bude jachta získávat z jaderného reaktoru, který používá roztavené fluoridové soli jako chladicí kapalinu.

Hluboko pod ulicemi Brna leží na dvě desítky kilometrů důmyslných staveb, díky nimž do tisíců brněnských domů proudí voda či elektřina. Síť podzemních kolektorů moravské metropole se pyšní bezmála padesátiletou historií a je v ní uloženo přes 49 kilometrů potrubí a více než 190 kilometrů kabelů. Díky kolektorům je možné pokládat nové inženýrské sítě i v hustě zastavěných oblastech a obyvatelé Brna jsou tak ušetřeni četných výkopových prací. Pojďte se podívat na svět pod brněnským povrchem.

Už dnes využívá mnoho měst technologie a inovace, které zlepšují život občanům. Mohli bychom je označit za města budoucnosti - určitě by si obyvatelé i jiných měst přáli, aby se jim žilo lépe a snadněji. Společnost EasyPark, která dodává různé inovativní technologie do měst, nechala vypracovat studii, která města ve světě již používají technologie k vytvoření udržitelnějšího a lepšího života pro své občany. Podle výčtu použitých zdrojů je vidět, že šlo o důkladnou práci.

Každoroční akce Den s experimentální fyzikou (DSEF), organizovaná Fyzikálním korespondenčním seminářem (FYKOS), se letos uskutečnila 8. listopadu. Po minulém ročníku, který vzhledem k pandemii proběhl celý online, se středoškoláci mohli opět naživo podívat do fyzikálních laboratoří nejen na Matfyzu.

„Rázová vlna je fyzikální jev, při němž se prostředím šíří vzruch (energie) v podobě skokové změny fyzikálních veličin popisujících stav prostředí. Nosičem rázové vlny může být látka (pevná, kapalná, plynná nebo ve stavu plazmatu), nebo pole (například elektromagnetické).“ Tolik praví definice Wikipedie.