Rubriky

Článků v rubrice: 9

Vytváříme fyzikální simulace - dráha a trajektorie

Pro mnoho lidí je fyzika obtížný obor – alespoň to říkají. Možná je to tím, že se jim nedaří představit si obsah fyziky a přiřadit ho reálným situacím. A právě těmto situacím bychom rádi věnovali sérii článků, v nichž bychom pomocí počítačových simulací ukázali a vysvětlili základní pojmy z mechaniky. Text článků bude obsahovat jak výklad, tak i simulace, které si budete moci snadno vyzkoušet, nebo i vytvořit.

Co je těžší?

Všichni jsme asi někdy zaslechli hádanku: „Co je těžší, kilo peří, nebo kilo železa?“ a také jsme (snad také všichni) odpověděli, že obě stejně, protože kilogram jakékoliv látky váží stále kilogram. Pokusme se ale ukázat, že tato otázka nemá tak jednoduché řešení a lze na ni odpovědět několika způsoby. Pomůže nám simulace, vytvořená v programu Algodoo.

Perpetuum na vodu

Fenoménu, dráždícímu po staletí vědce i podvodníky – perpetuu mobile (PM) –, se 3pól věnoval již několikrát (www.3pol.cz/cz/rubriky/navody-na-pokusy/902-pm-aneb-perpetuum-mobile, www.3pol.cz/cz/rubriky/navody-na-pokusy/901-perpetuum-mobile-podle-simona-stevina-a-biskupa-johna-wilkinse). Tentokrát se zabývá další variantou tohoto „vynálezu“, která využívá k „pohonu“ vodu. Stejně jako v předchozích případech můžeme k funkční simulaci využít program Algodoo, který pracuje i se simulací kapalin. Ale pozor! Při velkém množství vody může dojít ke zpomalení běhu simulace – Algodoo totiž vodu modeluje jako jednotlivé „molekuly“ a pohyb každé z nich řeší odděleně.

Perpetuum mobile podle Simona Stevina a biskupa Johna Wilkinse

V prvním díle našeho miniseriálu o perpetuu mobile (http://www.3pol.cz/cz/rubriky/navody-na-pokusy/902-pm-aneb-perpetuum-mobile) jsme vysvětlili pojem PM a ukázali možnost simulace v programu Algodoo. Dnes nabízíme další příklady.

PM aneb perpetuum mobile

Jen málo technických pojmů je všeobecně tak známých, jako perpetuum mobile (PM). A také existuje jen málo příkladů plýtvání lidskou energií a penězi, podvodů a nepochopení, jako právě u tohoto „stroje“. Velká část lidí nemá přitom dodnes jasno – jak pokud jde o význam tohoto sousloví, tak ani o jeho fyzikálním pozadí.

Další možnosti Trackeru

V posledním díle našeho miniseriálu o měření pomocí počítače si ukážeme, jak změřit rozměry malých, ale i velkých těles. Jako příklad nám poslouží tuha z mikrotužky. Pokud bychom chtěli změřit její tloušťku, potřebovali bychom mikrometr, nebo alespoň posuvné měřidlo. Můžeme na to však jít nepřímo – pokud si tuhu vyfotíme a na fotografii bude nějaké těleso o známém rozměru, můžeme tloušťku tuhy zjistit pomocí Trackeru.

1 2 ...

Nejnovější články

Úvaha nad vysokorychlostními vlaky

Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů.

Startuje další fyzikální soutěž Vím proč

Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.

Hrozba sociálních médií? 10 příkladů

Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.

Litevské lasery

Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.

Gravitační díra v Indickém oceánu

V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail