Rubriky

Článků v rubrice: 36

Unikátní izraelský chladicí systém v Hodoníně

Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém. Nová izraelská technologie chladicí věže sníží potřebu chladicí vody o 97 %, z 59 milionů na necelé 2 miliony metrů krychlových ročně.  Ventilátorová chladicí věž je rozložena do 4 buněk, každá má výšku do 12,5 metrů a zařízení tak neruší ani pohledový horizont. Elektrárna Hodonín patří k nízkoemisním zdrojům ČEZ, v roce 2009 začala se spalováním biomasy, která je nyní hlavním palivem.

Největší česká baterie je ve Vítkovicích

Akumulátor o výkonu 10 MW (o 30 % větším než má současná největší baterie v ČR) zahájil ostrý provoz 1. února 2024. Pomůže stabilizovat energetickou soustavu a zajistí služby výkonové rovnováhy. Díky unikátní konstrukci má baterie vyšší kapacitu než běžné systémy. Zařízení se skládá z 1 360 bateriových modulů a obsahuje 90 tun lithia. ČEZ chce do roku 2030 postavit akumulační systémy o výkonu 300 MW.

Pohádková elektrárna Les Království slaví 100 let

Pohádková elektrárna Les Království vyrábí na Labi bezemisní elektřinu od r. 1923. Ve stejném roce zahájila provoz na Svratce v Brně elektrárna Komín. Obě ČEZ zmodernizoval pro potřeby moderní energetiky 21. století. Jubileum slaví také další východočeská elektrárna Pastviny, je jí 85 let. Více než 100 let fungují spolehlivě i elektrárny Čeňkova Pila na Šumavě, Hučák v Hradci Králové a Želina na Ohři.

Fotovoltaika pod sněhem

Více než 20 tisíc českých domácností už má na střeše vlastní elektrárnu a tisíce dalších se k tomu chystají. Za slunečného počasí jedou panely naplno, co ale dělat v zimě, kdy zapadají sněhem? Propad výroby je opravdu znatelný. I při kratších dnech a menší intenzitě osvitu se vyplatí získat ze slunce každou kilowatthodinu. Správná údržba, moderní panely a využití předpovědi počasí umožní vyrobit i desítky kWh navíc. Zima však může přinášet také výhodu - chladnější počasí zvyšuje účinnost panelů.

Virtuálně v elektrárně odstartovalo čtvrtou řadu

Virtuální prohlídky původně vznikly jako jednorázová náhrada za zrušené živé exkurze do elektráren, které znemožnila protipandemická opatření v době Covidu. Zrodil se fenomén technického vzdělávání „VIRTUÁLNĚ V ELEKTRÁRNĚ“, interaktivní televizní studio slibující cestu do nejstřeženějších míst české energetiky. Ohlas mezi žáky základních a středních škol i u široké veřejnosti si zatím vyžádal tři přídavky. Aktuální už 4. ročník probíhá pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Odstartovalo ho vysílání na SOŠ energetické a stavební v Chomutově za účasti generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše a ministra školství Mikuláše Beka. Novinkou čtvrtého ročníku je návštěva baterie české energetiky - přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.

Studenti složili Jadernou maturitu

Čtyřicítka studentů ze třinácti českých středních škol a gymnázií absolvovala těsně před prázdninami svou první „maturitu“.  Znalostním testem středoškoláci ukončili třídenní odbornou stáž Skupiny ČEZ v Jaderné elektrárně Temelín. V Temelíně šlo letos už o třetí kolo Jaderné maturity. Letos si netradiční diplom z Temelína odnesla celkově více než stovka studentů.

... 1 2 3 4 5 6 ...

Nejnovější články

Úvaha nad vysokorychlostními vlaky

Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů.

Startuje další fyzikální soutěž Vím proč

Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.

Hrozba sociálních médií? 10 příkladů

Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.

Litevské lasery

Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.

Gravitační díra v Indickém oceánu

V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail