Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 262

Unikátní izraelský chladicí systém v Hodoníně

Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém. Nová izraelská technologie chladicí věže sníží potřebu chladicí vody o 97 %, z 59 milionů na necelé 2 miliony metrů krychlových ročně.  Ventilátorová chladicí věž je rozložena do 4 buněk, každá má výšku do 12,5 metrů a zařízení tak neruší ani pohledový horizont. Elektrárna Hodonín patří k nízkoemisním zdrojům ČEZ, v roce 2009 začala se spalováním biomasy, která je nyní hlavním palivem.

Fotogalerie (3)
Nová ventilátorová chladicí věž Elektrárny Hodonín šetří vodu uzavřeným okruhem (zdroj ČEZ)

Původně uhelná elektrárna Hodonín používala dosud průtočné chlazení, což zejména v letních měsících výrazně zvyšovalo její závislost na průtoku v řece Moravě, z níž chladicí vodu odebírala. Omezením byly také teplotní a objemové limity pro vracení využité vody zpět do řeky nebo do takzvaného "teplého járku". Díky investici v řádu desítek milionů korun nyní kondenzátory bloků TG3 a TG4 nově chladí izraelský systém používající technologii uzavřeného cirkulačního okruhu s ventilátorovou chladicí věží.

Ventilátorová věž

Dominantou cirkulačního chladicího okruhu je ventilátorová chladicí věž o rozměrech 30 x 30 metrů. Každá z buněk je vybavena ventilátorovou jednotkou o průměru 11 m se sedmi lopatkami. Díky tomuto řešení chladicí věže nepřesáhnou svou výškou ani úroveň hlavních elektrárenské haly, a je tak pro většinu obyvatel Hodonína téměř neviditelná. Při nižších teplotách bude patrná pouze vodní pára vystupující z chladicí věže. Optimalizací původního návrhu technického řešení se podařilo chladicí věž přemístit blíže zdroji oteplené vody a snížit počet buněk chladicí věže z pěti na čtyři. Tím se kromě ekonomické úspory a zvýšení účinnosti chlazení podařilo urychlit výstavbu a zkrátit tak celou realizaci na rekordních 10 měsíců.

Hodonínská elektrárna

Elektrárna Hodonín je českým průkopníkem nízkoemisní výroby, elektřinu a teplo z biomasy začala dodávat už v roce 2009. Ročně vedle 400 TJ tepla vyrobí až 300 milionů kWh ekologické elektřiny, která pokryje spotřebu 90 tisíc domácností na jihu Moravy. Pokračující dekarbonizace české energetiky klade vedle výstavby ekologických zdrojů důraz hlavně na udržení stabilní dodávky energií. Průtočné chlazení zejména v létě citelně omezovalo spolehlivost dodávky. Start chladicí věže navazuje na předchozí modernizace hodonínského provozu související s navyšováním výroby z biomasy, které se tu dnes ročně spálí více než 400 tisíc tun.

Elektrárna vznikla v letech 1954-58, kdy postupně najížděly do provozu jednotlivé bloky. S výkonem 205 MW šlo o největší zdroj elektřiny v tehdejším Československu. Záměr sázel na levné uhlí z okolních lignitových dolů a chladicí vodu z blízké řeky Moravy. Na začátku 21. století ČEZ začal převádět výrobu na biomasu, která je dnes v běžném režimu jediným palivem. Elektrárna Hodonín je také evropským unikátem v dodávce přeshraničního tepla, to odsud míří přes řeku Moravu do slovenské Holíče.

Prohlédněte si v dokumentu jak vznikala chladicí věž: media.cez.cz/webdav/storage/web2016/2024/03/ces-es-hodonin-short.mp4

Navštivte elektrárnu virtuálně: Virtuální prohlídka ČEZ - uhelná elektrárna Hodonín (spalování biomasy) (cez.cz)

 

Martin Schreier

Martin Schreier
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Hrozba sociálních médií? 10 příkladů

Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.

Litevské lasery

Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.

Gravitační díra v Indickém oceánu

V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.

Čína ve vesmíru vyrábí kyslík pomocí „umělé fotosyntézy“, chystá měsíční základnu, obří rakety i solární pole

Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.

www.svetenegie.cz – brána do světa energie

Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail