Rubriky

Článků v rubrice: 270

Sluncem poháněná „Slunečnice“

Speciální sluneční zařízení IBM Sunflower vyrábí elektřinu, teplo i čistou pitnou vodu. Má se stát prvním zařízením, které poskytne elektrickou energii, vodu a teplo pro komunity ve vzdálených oblastech bez centrální elektrické sítě.

Shrilk – supermateriál budoucnosti

Současná civilizace se topí v odpadech. A nejhorší na tom je, že značná část odpadů obsahuje biologicky neodbouratelné plasty: polyakrylát sodný, polyetylen, lepidla na bázi polymerů apod.Ať již plasty milujete nebo nenávidíte, syntetické polymery na bázi ropy charakterizují náš věk.  Takové materiály zde zůstanou velmi dlouho a je jen málo míst na Zemi, kde se ještě nevyskytují.  Vzdálené oceánské víry obsahují obrovská množství plastových odpadů, hluboké oceány jsou zahlceny polymerovými částicemi a speciální expedice musí odstraňovat takové odpady i z Mount Everestu ve výšce nad 8 000 m.

Pupek Země

U východosibiřského města Mirnyj leží druhý nejhlubší povrchový důl na světě – důl Mir. Po dobu 54 let se zde těžily diamanty.

Nové supermateriály využívají odpadní teplo

Termodynamika je neúprosná. Její zákony určují, že více než polovina energie využívaná v autech, myčkách nádobí a jinde se ztrácí ve formě odpadního tepla. Tento údaj je ale jen průměr: v motorech aut je to až 70 %.

Jaký by byl svět bez fosilních paliv?

Naše současná civilizace vyrostla na fosilních palivech. Závisíme na nich nejen z energetického hlediska, ale i při získávání dalších surovin, i při výrobě potravin. Co by se ale stalo, kdyby na Zemi žádná fosilní paliva nebyla? Nabral by život zcela jiný směr a vznikla by vůbec průmyslová revoluce? Existovala by moderní civilizace? Abychom mohli na tyto otázky odpovědět, vydejme se na cestu od středověké Evropy až po dnešní dobu.

Aerogely – pevné látky lehčí vzduchu

Ve 30. letech 20. století americký chemik Samuel Kistler vyrobil nejlehčí pevnou látku na světě. Jemným způsobem odstranil kapalinu ze silikagelu a zůstala mu čistá kostra s nanootvory. Kostra obsahovala 99 % vzduchu a vypadala jako zmrzlý kouř. Kistler ji nazval „aerogel“.

... 1 « 30 31 32 33 34 35 36 » 45 ...

Nejnovější články

Startuje další fyzikální soutěž Vím proč

Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry.

Hrozba sociálních médií? 10 příkladů

Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.

Litevské lasery

Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.

Gravitační díra v Indickém oceánu

V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.

Čína ve vesmíru vyrábí kyslík pomocí „umělé fotosyntézy“, chystá měsíční základnu, obří rakety i solární pole

Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail