Jak buňky „umlčí" genomové zbytky starověkých virů
Pro organismy je klíčové, aby byly schopny kontrolovat, které geny se mají projevit ve kterých buňkách a kdy. Předpokládá se, že přirozeně se vyskytující chemické ...
Kde se vzalo vědecké myšlení? Co bylo na počátku kvantové teorie? Proč museli velcí vědci myslet filosoficky? Jak změnila kvantová teorie fyziku? Čím obohatit výuku na školách? Přijďte osobně 31. května 2023 do Divadla D29 v Pardubicích, nebo sledujte zajímavý seminář on-line na youtube od 17.00 do 20.00. Online i osobní účast je zdarma. Seminář má akreditaci DVPP (další vzdělávání pedagogických pracovníků).
I o tak náročných tématech jako je kvantová teorie se dá povídat přístupně a zajímavě. Přednášející zmíní širší souvislosti klíčových objevů a jejich filosofický přesah. Vše budou doprovázet ukázky experimentů a konkrétní nápady, čím se dá obohatit výuka na školách. Seminář je určen přednostně pro učitele středních škol, přístupný bude ale všem zájemcům. Přijít můžete osobně, ať jste student, učitel, nebo jen zájemce o vědu. Možnost sledovat seminář online vám ušetří cestu do Pardubic.
Seminář povedou a experimenty předvedou
Doc. Filip Grygar Ph.D. a Ing. Patrik Čermák, Ph.D.
Oba působí na Univerzitě Pardubice, jsou experty v oblasti historie a filosofie vědy, věnují se popularizaci náročných témat a jsou nositeli řady ocenění.
Doc. Filip Grygar, Ph.D. – působí na katedře filosofie a religionistiky Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Zabývá se historií a filosofií vědy, především počátkem moderní vědy v 17. století a vznikem kvantové teorie. Věnuje se také otázce morální odpovědnosti vědců během dvou světových válek 20. století. Za monografii o Nielsi Bohrovi obdržel řadu ocenění, včetně prestižní ceny Josefa Hlávky (za rok 2014).
Ing. Patrik Čermák, Ph.D. – působí na ústavu aplikované fyziky a matematiky Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Vystudoval elektrotechniku, chemii a filosofii. Zabývá se výzkumem materiálů, zejména polovodičů. Věnuje se také popularizaci vědy a na vysoké i střední škole vyučuje fyziku. Je držitelem několika ocenění v České republice i v zahraničí.
Oba společně provozují web věnovaný laureátu Nobelovy ceny za fyziku Nielsi Bohrovi: www.nielsbohr.cz
Anotace semináře
Aby mohla vzniknout jakákoli vědecká teorie, musel v sobě člověk objevit schopnost tvořit ideje, pojmy, jazyk a vynalézat věci. Desítky tisíc let trvalo, než byl v antice schopen formulovat první vážné filosofické, respektive vědecké teorie o původu přírody a sebe sama. Následně stačilo už jen dva tisíce let, aby byla v 17. století ustavena moderní věda založená na jednotně pochopeném a mechanicky fungujícím vesmíru, k jehož poznání neměla být potřebná filosofie či teologie, nýbrž pouze matematická a experimentální dovednost. Nakonec jen několik staletí postačovalo k nahlédnutí do nitra atomů, objevu jaderného štěpení a sestrojení atomové zbraně, nebo v lepším případě k využití laseru, elektroniky, počítačů či nanomateriálů. Koncem 19. století se někteří vědci domnívali, že poznávání přírody je u konce, ve fyzice prý zbývalo dořešit jen pár dílčích otázek. Jak tedy došlo k tomu, že se v rámci klasické fyziky zrodila fyzika nová – revoluční kvantová teorie? Abychom našli odpověď, zaměříme se na filosoficky uvažující vědce a objevy, stojící u počátku kvantové teorie. Podstatné budeme demonstrovat na vybraných experimentech, jež jsou využitelné ve výuce fyziky.
Pořadatel
Projekt Kontexty humanity, jehož je seminář součástí, rozvíjí obecně prospěšná společnost Energeia. Co říká o sobě:
Vědomí souvislostí v dialogu
Vycházíme z předpokladu, že smysl se vynořuje díky úsilí o celkové porozumění světu, a že k pravdě se blížíme prostřednictvím dialogu. Západní civilizace vyrostla na schopnosti komunikovat napříč obory. Aby vzdělávání nepřicházelo o podstatu svého poslání, je třeba v tomto dialogu pokračovat, Znamená to neztrácet ze zřetele celek a současně být otevřený budoucnosti.
Vzdělávání v souvislostech
Vzdělávání v souvislostech je poutavější a efektivnější, stimuluje tvůrčí myšlení a odvahu překračovat zažité rámce. Poznatky uchopené v kontextu se snadněji pamatují. Díky pohledu z více stran je pak zřejmější jejich smysl. Schopnost objevovat vztahy mezi informacemi umožňuje vidět svět i jeho dějiny jako smysluplný příběh.
Celý člověk jako kontext humanity
Kontexty humanity mají umožnit člověku získávat celistvější náhled na život a vztah ke světu či přírodě. Ve vzdělávání nelze opomíjet otázky po pravdě, kráse, dobru a zlu, po štěstí, utrpení i smrti, neboť to jsou základní nezrušitelná východiska pro hledání smyslu. Jsme přesvědčeni, že vzdělávání má usilovat o formování „celého člověka“, jemuž není lhostejná otázka odkud přichází, kým je a kam směřuje.
Seminář se uskuteční 31. května 2023 od 17:00 do 20:00 v Divadle D29, Svaté Anežky České 29, Pardubice. Současně se bude vysílat na kanálu YouTube (https://www.youtube.com/channel/UCng6iwfXQl4tJSragJdOfUQ).
Podrobnosti o semináři si můžete stáhnout se všemi důležitými informacemi ve formě pozvánky.
Informace k osobní účasti nebo k připojení naleznete na https://kontextyhumanity.cz
Kontakt a přihlášky Daniel Raus +420606634843, kontexty(at)energeia.cz
Přihlásit se můžete zde.
Pro organismy je klíčové, aby byly schopny kontrolovat, které geny se mají projevit ve kterých buňkách a kdy. Předpokládá se, že přirozeně se vyskytující chemické ...
Dá se měřit tempo evoluce? Některé druhy se mohou vyvíjet velmi rychle - jen několik generací. Některé se nevyvíjejí, jsou statisíce let stejné. Když Charles Darwin v polovině 19.
Představte si, že byste do mozku instalovali „dopravní sledovací kameru“, která by dokázala detekovat buňky způsobující potíže a řítící se po mozkové dálnici ...
Tento sodíkem chlazený rychlý reaktor, 4. blok Bělojarské jaderné elektrárny, zaznamenal rok trvající spolehlivý a bezpečný provoz s téměř plnou vsázkou směsného ...
Co kdyby vysokoaktivní jaderný odpad produkovaný jadernými elektrárnami mohl podnítit oběhové hospodářství v energetickém sektoru?