Úspěšný start zkušebního provozu ve finském úložišti jaderných odpadů
První fáze zkušebního provozu v úložišti použitého jaderného paliva Onkalo byla úspěšně dokončena umístěním zkušebních kontejnerů, oznámila finská ...
Takřka 80 procent studentů základních a středních škol má problémy s učením. Největším problémem je učit se látku nazpaměť bez zájmu, porozumění a souvislostí. To vede k rychlému zapomínání a špatné orientaci v naučené látce. Špatné návyky si s sebou většina studentů odnese i do dospělého života. Málo efektivní učení v českých studentech pěstuje systém vzdělávání. Zatímco v Česku se metodám učení téměř nikdo nevěnuje, v západních zemích je tomu naopak. Do škol docházejí lektoři komunikace či psychologové, kteří studentům odborně radí s tím, jak se efektivně učit.
„Problém je, že české školní osnovy nezahrnují předměty Jak se učit, Jak si pamatovat, Jak kriticky vyhodnotit informacipředanou pedagogem a podobně. Urputně přetrvávající školní představa, že něco umět znamená umět to zopakovat ideálně doslova, je z hlediska výzkumů zcela scestná. Zásadním problémem je to, že paměť je od dětství trénována jen memorováním a biflováním zvuků a slov. Takto učené se zachytí v krátkodobé paměti, ale do té dlouhodobé se informace už neuloží. Student tak doma umí, ale následně často ze zkoušky přinese špatnou známku anebo po zkoušce prakticky vše zapomene,“ vysvětluje specialista na procesy učení, Libor Činka.
Učení není o memorování
Opakování učiva stále stejným způsobem je ve skutečnosti velmi neefektivní, mozek se podvědomě nudí a bývá příčinou selhání a takzvaných dysfunkcí. Každému člověku vyhovuje jiný způsob učení. Obecně v oblasti učení lze popsat tři základní typy - zrakový, pocitový a sluchový. Aby se člověku lépe učilo, je cenné rozpoznat, jaký typ učení mu vyhovuje nejlépe. A právě tady je podstatná role učitele či psychologa. Bohužel skutečně profesionální pomoc v českém školství naprosto chybí.
Primární je studenty pro danou látku nadchnout
Na základních školách je motivace žáků primárně na učiteli. Jakkoli se později o aktivaci motivace se studenty dělí, tak přes polovinu práce je na něm. Jen pedagog, který dokáže vyvolat zvědavost studentů, dokáže probudit a rozvíjet jejich přirozenou touhu po poznání, má právo nazývat se učitelem. Častou chybou učitelů je předávání informací studentům bez praktických zkušeností. Mozek nejen žáků má přirozenou tendenci ignorovat informace, vycítí-li, že dotyčný nemá hlubokou znalost a praxi. Například když učitel přednáší ekonomickou látku týkající se podnikání, je však pouze teoretikem, sám nikdy nepodnikal. Na úrovni dat sice může sdělovat mnoho z toho, co bude chtít po studentech, jeho podvědomí však přenáší nezkušenost do řeči těla a podvědomí studentů tento nesoulad na podprahové úrovni registruje. Není pak chybou studentů, že nepřijali pozorně informace, protože jejich podvědomí je chrání před přijetím rozporné, a tedy pro život neužitečné informace.
Špatné učební návyky získané ve škole si s sebou studenti odnášejí i do dospělého života
Je ale možné je odbourat. Účinnou pomocí s efektivním učením je psychoterapie a také hypnóza. Tu využívá stále více lidí. „Lidé za mnou přicházejí přesvědčeni, že chyba je v nich. Chtějí ode mě psychoterapii zaměřenou na problém se zapamatováním a s pozorností. Často si o sobě myslí, že jsou líní. Čekají, že je v hypnotickém stavu naprogramuji na to, aby byli schopni se nabiflovat na zkoušky, aby přestali odkládat přípravu ke zkouškám nebo psaní diplomových prací. Ještě předtím, než začnu se svými klienty řešit jejich problémy s učením, je však potřeba vymazat přesvědčení, že chyba je na jejich straně,“ popsal hypnoterapeut Libor Činka.
Opuštěním školních lavic učení zdaleka nekončí a špatné návyky mají vliv nejen na pracovní život, ale i na sebeprezentaci. „Klienty učím, jak lépe pracovat s myšlením a pamětí a vůbec pochopit fungování mozku. Umějí pak se svým mozkem lépe pracovat a jsou schopni své myšlenky efektivně prezentovat. Vedlejším produktem je i to, že sami pak umí lépe předávat informace například svým podřízeným nebo dětem,“ uvedl Libor Činka.
PĚT TIPŮ, JAK SE LÉPE UČIT:
1. Vždy si jasně určete, čeho a proč chcete dosáhnout. Vidina dosažení konkrétního cíle je skvělou motivací.
2. Efektivní učení je o vyváženém přijímání i vydávání informací. Přijímejte z textů i nahrávek, představujte si, že naučené prezentujete, jako byste hráli roli experta ve filmu, vyslovujte nahlas klíčové části nebo malujte myšlenkové mapy se vztahy.
3. Buďte v klidu, vyhněte se dlouhému učení v jednom kuse a vytvořte si podmínky, ve kterých se budete cítit dobře – učení vám půjde mnohem lépe.
4. Čím více smyslů zapojíte, tím lépe.
5. Pokud věříte, že na učení nemáte buňky, vyhledejte expertní pomoc a zbavte se navždy škodlivých přesvědčení o tom, že učení je náročné nebo že nejste studijní typ. Není to pravda!
První fáze zkušebního provozu v úložišti použitého jaderného paliva Onkalo byla úspěšně dokončena umístěním zkušebních kontejnerů, oznámila finská ...
Pro organismy je klíčové, aby byly schopny kontrolovat, které geny se mají projevit ve kterých buňkách a kdy. Předpokládá se, že přirozeně se vyskytující chemické ...
Dá se měřit tempo evoluce? Některé druhy se mohou vyvíjet velmi rychle - jen několik generací. Některé se nevyvíjejí, jsou statisíce let stejné. Když Charles Darwin v polovině 19.
Představte si, že byste do mozku instalovali „dopravní sledovací kameru“, která by dokázala detekovat buňky způsobující potíže a řítící se po mozkové dálnici ...
Tento sodíkem chlazený rychlý reaktor, 4. blok Bělojarské jaderné elektrárny, zaznamenal rok trvající spolehlivý a bezpečný provoz s téměř plnou vsázkou směsného ...