Kam na vysokou?

Možná vás letos čeká rozhodování, kterou vysokou školu vybrat. A doma nebo v zahraničí? Pomoc při rozhodování mohou také poskytnout každoroční žebříčky úrovně vysokých škol ve světě. Ale i když nejste vyhranění, nebo pevně rozhodnutí, vězte, že už Albert Einstein věděl: "Hodnota vysokoškolského vzdělání netkví v tom, že se naučíte mnoho faktů, ale v tom, že vycvičíte mozek, aby myslel."

Vysoké školy již od svého prvopočátku uchovávají a celospolečensky rozšiřují dosažené výsledky lidského poznání. Pro tuto jejich specifickou roli je můžeme považovat za vrcholná centra vzdělanosti, která sehrávají klíčovou roli ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. Ovšem základní a nejvlastnější činností vysokých škol je vzdělávací činnost, která může nabývat mnoha různých podob - od tradiční výuky pomocí přednášek, seminářů a samostatné přípravy studentů, přes jejich přímé zapojení do tvůrčích činností či odborné praxe, až po formy projektové výuky, on-line vzdělávání a jiné moderní způsoby zvyšování způsobilosti studentů.

Nejen vyučování

Další neméně důležitou činností vysokých škol je tvůrčí činnost, rovněž zahrnující celou řadu aktivit směřujících k získání nových poznatků a jejich aplikaci pro potřeby společnosti. Patří k nim zejména základní a aplikovaný výzkum, vývoj a inovace, umělecká tvorba, transfer technologií, syntéza poznatků napříč vědními disciplínami nebo tvorba studijních materiálů a veřejných vzdělávacích zdrojů. Význam vyučovacích a kreativních činností není však možné poměřovat pouze jejich objemem, ale především jejich kvalitou, chápanou jako přínos k obecnému rozvoji poznání, relevancí pro společnost, její kulturu a potřeby, a mírou srovnatelnosti odborné úrovně se špičkovými světovými pracovišti.

"V tom záleží pokrok na univerzitách (a bude ležet i budoucně), ba to jest a bude podstatou vysoké školy, že se na ní netraduje toliko věda hotová, nýbrž se na ní ukazuje, jak se vědecky pracuje, že se na ní učí vědecky pracovat, že se na ní věda produkuje." (Český historik Jaroslav Goll nad právě otevřenou českou univerzitou v Praze, 1882)

Profilace škol

V celosvětovém, evropském i národním měřítku je patrná proměna vysokého školství, vzdalující se tradičním představám, protože mimo prvořadé vzdělávací činnosti plní i mnoho dalších funkcí, které od nich očekává společnost, stát, podnikání, výroba, ekonomika apod. Všechny školy se snaží nějak profilovat: některé usilují o to, stát se mezinárodně uznávanými v co nejširších oblastech výzkumu, jiné se specializují pouze na určitou oblast vývoje a výzkumu a další vidí svoji hlavní funkci ve vysoké úrovni vzdělávání a výuky. Jedním z prostředků v oblasti zvyšování úrovně vysokoškolského vzdělávání jsou různé žebříčky, přinášející porovnání jednotlivých škol (univerzit) na světové, kontinentální, regionální či národní úrovni. Jejich sestavování je vysoce náročný úkol, protože každá z hodnocených institucí má svoji vlastní historii, poslání, zaměření a nabídku různých studijních programů. Odlišují se také ve velikosti nebo v tom, jaké prostředky mají k dispozici.

Žebříčky škol

Přes řadu výhrad a nedostatků (např., že jsou využívány hlavně pro zvýšení prestiže, přilákání zahraničních studentů a profesorů či získání investic) jsou dosud - a ještě nějakou dobu jimi pravděpodobně zůstanou - pravidelně zveřejňované mezinárodní žebříčky vysokých škol, jedinými vážnějšími pokusy o zjišťování, hodnocení, měření a srovnávání kvality škol na globální úrovni. Vzhledem k tomu, že se aktualizují většinou každý rok, umožňují také důležité srovnání v čase. V posledních letech význam umístění vysokoškolských institucí v těchto žebříčcích neustále roste. Proto také mnohé vysoké školy vynakládají značné úsilí o dobré umístění na viditelných pozicích nejprestižnějších žebříčků. Ovšem metodologie žebříčků se často liší, takže se presentované výsledky často rozcházejí.

Nejstarší žebříčky

První pokusy o sestavení srovnávacího žebříčku kvality univerzit se datují do počátku minulého století. Proběhly v různých zemích světa, avšak zprvu se potýkaly s malým zájmem veřejnosti. Nejdříve vznikala hodnocení pouze samotných programů univerzit. V roce 1925 publikoval americký profesor Donald Hughes srovnání magisterských a doktorských postgraduálních programů na základě jejich vědeckého

významu. O výsledky vyhodnocení úrovně vysokoškolských institucí se širší veřejnost začala výrazněji zajímat až od poloviny 80. let se zveřejněním přehledu nejlepších amerických univerzit US News and World Report.

Nejstarším mezinárodním žebříčkem vysokých škol ve světě je žebříček ARWU (Academic Ranking of World Universities), poprvé publikovaný v roce 2003. Přináší každoroční srovnání a detailní hodnocení nejlepších světových vysokých škol. Původně vznikl na Šanghajské univerzitě, ale od roku 2009 jej zpracovává společnost Shanghai Ranking Consultanty. Pro hodnocení 500 globálních univerzit využívá tento tzv. šanghajský žebříček šest ukazatelů, včetně počtu absolventů a zaměstnanců, počtu nositelů Nobelovy nebo Fieldsovy medaile, počtu článků publikovaných v časopisech Nature a Science, citačního ohlasu vydaných publikací, množství vědců nejcitovanějších v databázi Highly Cited Researchers aj. Důraz se klade na excelentní vědeckou a výzkumnou úroveň institucí. V čele žebříčku se již patnáctým rokem umísťuje Harward University.

Druhý nejstarší mezinárodní žebříček vysokých škol Quacquarelli Symonds Word University Rankings (QS) je od svého založení v roce 2004 koncipován tak, aby každoročně přinášel vícerozměrný pohled a hodnocení tisícovky nejlepších světových vysokých škol. Usiluje o nejširší záběr a jeho hodnocení je postaveno na šesti dimenzích: akademické reputaci, určované na základě expertního šetření mezi téměř sto tisíci respondenty (40 %), hodnocení reputace zaměstnavatelů (10 %), počtu citací za posledních pět let připadajících na jednoho akademického pracovníka (20 %), počtu akademických pracovníků k celkovému počtu studentů (20 %), podílu zahraničních akademických pracovníků (5 %) a zahraničních studentů (5 %). Autoři QS tvrdí, že je určen nejen budoucím studentům a jejich rodičům jako vodítko pro výběr školy, ale také současným studentům, akademikům, zaměstnavatelům, vládním orgánům a všem ostatním, jako ukazatel úrovně dané vysoké školy.

Třetím nejvlivnějším žebříčkem je Times Higher Education World University Rankings (THE), za nímž stojí britský časopis Times Higher Education. Poprvé byl zveřejněn rovněž v roce 2004 a vedle vědecké, výzkumné a vývojové činnosti hodnotí také úroveň vzdělávání, spolupráci s vnějším světem či mezinárodní rozměr instituce; vedle mezinárodní bibliografické databáze Scopus se opírá také o data ze šetření mezi akademickou obcí. Založen je na několika kompozitních kategoriích a vahách, jakými jsou výuka a vzdělávání, výzkum, citace, mezinárodní rozměr a výnosy na vědeckou a tvůrčí činnost ze soukromých zdrojů. Vychází vždy v měsíci září a již několik let mu vévodí domácí University of Oxford.

Méně známý žebříček univerzit světa U-Multirank 2019 hodnotí 1711 vysokoškolských institucí z 96 zemí světa. Sestavuje jej nezávislé konsorcium v čele s německým Centre for Higher Education (CHE) a podílí se na něm také Center for Higher Education Policy Studies (CHEPS) z University of Twente nebo Centre for Science and Technology Studies (CWTS). Školy získávají individuální skóre od "A" (velmi dobrá) po "E"(slabá) napříč různými oblastmi, rozdělenými do pěti kategorií: výuka, výzkum, transfer znalostí, internacionalizace a regionální zapojení. Součástí aktuálního hodnocení je také 18 českých vysokoškolských institucí. Z pěti hlavních posuzovaných kategorií jsou české vysoké školy nejsilnější v oblasti internacionalizace, naopak jako nejslabší se jeví oblast transferu znalostí. Nejvyšší počet hodnocení "A" dosáhla Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (9), za ní následují shodně se sedmi "áčky" Západočeská univerzita v Plzni a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Dalším žebříčkem vysokých škol je CWTS Leiden Ranking, jehož autoři z Centra pro vědu a technologii studia nejstarší holandské univerzity v Leidenu (1575) se však nesnaží o sestavení univerzálního pořadí, na místo toho nabízejí možnost sestavit si žebříček podle různých indikátorů. Zahrnuje bezmála tisícovku institucí, které srovnává z hlediska publikačního výkonu na základě bibliografických dat v databázi Web of Science, ve čtyřech oblastech - vědecký dopad, mezinárodní spolupráce, otevřený přístup a genderová rozmanitost. V letošní edici 2019 se umístilo i sedm českých vysokých škol: ČVUT v Praze, ČZU v Praze, MU v Brně, UK v Praze, UP v Olomouci, VŠCHT v Praze a VUT v Brně.

Kvalita vysokoškolských systémů

Na rozdíl od uvedených žebříčků globálního hodnocení konkrétních vysokoškolských institucí, hodnotí žebříček U21 Ranking of National Higher Education systems kvalitu celých národních vysokoškolských systémů v 50 zemích. Letos již po osmé jej sestavili australští vědci na University of Melboure na základě 25 indikátorů ve čtyřech oblastech. Zaměřují se na financování ze soukromých a veřejných prostředků, kvalitu prostředí z různých hledisek (politika, gender a udržitelný rozvoj) nebo rozsah spolupráce - mezinárodní, s akademickou i se soukromou sférou. Největší váhu dávají autoři oblasti výstupů (40 %), ve které sledují například podíly studentů, výzkumníků i vysokoškolsky vzdělané populace, zaměstnanost absolventů a zejména počet a přínos vyprodukovaných akademických publikací. Již od počátku vydávání tohoto žebříčku vedou trvale první desítku Spojené státy americké, které letos následuje (aktuálně v tomto pořadí) Švýcarsko, Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Kanada, Singapur, Austrálie, Finsko a Nizozemsko. Česká republika osciluje v polovině žebříčku. Nejlépe se umístila v roce 2016 na 22. místě, letos skončila na 26. pozici, mezi Portugalskem a Čínou. Na prvenství mezi zeměmi Visegrádské čtyřky to však stačilo. České skóre je nejlepší z hlediska podílu zahraničních studentů, dosažené 9. místo je však ovlivněné počtem Slováků, kteří tvoří přibližně polovinu všech cizinců na českých vysokých školách. Naopak nejhůře hodnocenou stránkou je celková výše výdajů plynoucích do vysokého školství, kde uzavírá Česká republika čtvrtou desítku.

V letošním žebříčku rekordních 9 českých škol

Z několika nejnovějších žebříčků pro akademický rok 2019/2020 jsme vybrali prestižní QS World University Ranking společnosti Quacquarelli Symonds, do kterého se letos dostalo rekordních devět českých vysokých škol, z toho čtyři vůbec poprvé - což je doposud nejlepší tuzemský výsledek. Pět již tradičně hodnocených tuzemských univerzit si navíc mírně polepšilo. Nejlépe hodnocenou českou vysokou školou zůstává i nadále Univerzita Karlova, která si po loňském mírném poklesu polepšila o 26 příček, a vrátila se do první třístovky světových univerzit (291. místo). "Jsem velmi rád, že v letošním ročníku Univerzita Karlova poskočila mezi prvních 300 nejlepších. Jednalo se zejména o reputaci mezi učiteli a vědci z celého světa, což ukazuje mezinárodní rozměr naší univerzity," řekl k tomuto tématu rektor UK, prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., pro Deník.cz. Překvapivě velmi dobře se umístila Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (355. místo), která byla do hodnocení zahrnuta vůbec poprvé. K tomuto výsledku se na internetu vyjádřil její současný rektor, prof. Ing. Karel Melzoch, CSc.: "Jsme rádi, že podpora výuky studentů na VŠCHT Praha je oceňována i na mezinárodní úrovni. Jde nám ale skutečně o studenty a jejich individuální rozvoj, výsledky v žebříčku jsou jen milým důsledkem. Ke skvělému výsledku v QS World University Rankings 2020 nejvíce pomohla skutečnost, že na jednoho akademika připadá malý počet studentů. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce na 47. místo na světě a první v Česku. K letošnímu umístění značně přispívá mezinárodní prostředí naší univerzity - na české poměry vysoký počet studentů ze zahraničí. V posledních letech také škola láká zahraniční akademiky, kteří svojí kariéru spojují s VŠCHT Praha."

V první pětistovce se těsně umístilo ještě České vysoké učení v Praze (498. místo), které si oproti loňsku mírně polepšilo. Mezi českými zástupci ve druhé polovině žebříčku si polepšily také Masarykova univerzita v Brně (571.-580. místo) a Univerzita Palackého v Olomouci (601.-650. místo). Na stejném místě jako vloni zůstává Vysoké učení technické v Brně (641.-700. místo). Vůbec poprvé se v žebříčku také objevila Technická univerzita v Liberci (751.-800. místo), Česká zemědělská univerzita v Praze (801.-1000. místo) a Ostravská univerzita (801.-1000. místo). Dříve vyčítaná podfinancovanost našich vysokých škol postupně přestává být problémem. Od státu dostávají veřejné školy stále více peněz - z 19,2 miliard v roce 2015 objem financí vzrostl k letošním 26,6 miliardám, a podle ministerstva financí si školy příští rok polepší o dalších 800 až 900 milionů. "Pokud prostředky od státu porostou tímto tempem, podfinancovanost v porovnání s dalšími vyspělými zeměmi by se měla postupně odstranit," řekl pro iHned.cz bývalý rektor MU v Brně, doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. Odlišnou cestu ke zlepšení tohoto stavu vidí ředitel think-tanku Idea a vědecko-pedagogický pracovník UK, doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D., který se dlouhodobě kvalitou českého školství zabývá. Podle něho nás studuje příliš mnoho. Oproti nejlepším světovým univerzitám mají ty české někdy až šestkrát menší rozpočet, ale zároveň více studentů. "Školy by si v principu mohly prosadit výrazné snížení počtu studentů za současné peníze, když jim za vzdělávání nechce stát pořádně platit, ale usilovně to zatím neprosazují," uvádí na svém blogu na Aktuálně.cz.

Deset nejlepších

První desítka nejlepších univerzit na světě se oproti loňskému roku nezměnila, jen si některé školy vyměnily pořadí. Světovým lídrem zůstává již osmým rokem Massachusetts Institute of Technology. TOP 10 vysokých škol podle žebříčku QS 2020 představuje:

1. Massachusett Institute of Technology (MIT) – USA
2. Stanford University – USA
3. Harward University – USA
4. University of Oxford – UK
5. California Institute of Technology (Caltech) – USA
6. ETH Zürich (Swiss Federal Institute of Technology) – Švýcarsko
7. University of Cambridge – UK
8. UCL (University College London) – UK
9. Imperial College London – UK
10. University of Chicago - USA

Celý žebříček a jeho metodiku mohou zájemci najít na webových stránkách QS World University Rankings 2020.

"Student má znát všechno, asistent má znát, co je v knihách, docent má vědět, kde jsou ty knihy, a profesor má vědět, kde je ten docent. (Český chemik Karel Kácl)

Použité prameny:

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2016-2020. MŠMT ČR, Praha 2015.

U-Multirank 2019. Věda a výzkum.cz
Antoš, P.: Hodnocení vysokých škol. CHEMAGAZÍN XXIX, 4 (2019).
Houdek, F.: Moudrost vědy v citátech. Triton, Praha 2015.
www.studenta.cz
nejlepsivysoka.cz
www.vscht.cz
www.vedavyzkum.cz
www.msmt.cz
www.universitas
www.vysokeskoly.cz