Hrozba sociálních médií? 10 příkladů
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Složený noční satelitní snímek světa to ukazuje jasně – na Zemi jsou místa, kde je v noci absolutní tma, přestože tam žijí miliony lidí. A naopak místa zářící světlem. „A teď si představte, že se těch více než 1,3 miliardy lidí, které nemají přístup k elektřině, rozhodne, že taky chtějí žít jako my. Prostě buď budou chtít, aby i k nim vedly dráty, nebo se přestěhují sem k nám do těch zářících míst,“ říká lektor a ve třídě by bylo slyšet upadnout špendlík.
Tak začala v pořadí již 5000. interaktivní přednáška a beseda osvětového programu Energie – budoucnost lidstva. Právě na Tři Krále proběhla v pražské Střední průmyslové škole spojovací techniky v Panské ulici. „Snažíme se studentům předávat všestranné informace o všech souvislostech energetiky, ale především je chceme inspirovat k používání vlastního rozumu,“ říká Václav Havlíček, vedoucí reaktorového bloku temelínské elektrárny, který je už 15 letjedním z lektorů tohoto pozoruhodného osvětového a vzdělávacího projektu.
Projektu se dosud zúčastnilo téměř 190 tisíc mladých lidí. Podle jednoho z průzkumů, které proběhly mezi účastníky besed, si mladí Češi a Češky velice dobře uvědomují význam dostatku energie pro budoucnost lidstva a největší naděje v této souvislosti vkládají do obnovitelných zdrojů. Více než třetina z několika set dotázaných se ale zároveň domnívá, že podíl jaderné energetiky na celkové produkci elektřiny by se měl ve světě i v České republice zvýšit. Pro zachování současného stavu je přes 40%. Necelá desetina mladých lidí v ČR pociťuje nebezpečí havárie v jaderném zařízení jako riziko, daleko větší strach mají například z kvality potravin, ale především z dopravních nehod a civilizačních nemocí. Více než třetina dotázaných si myslí, že nedostatek energetických zdrojů ohrožuje budoucnost lidstva víc než rostoucí počet obyvatel, globální oteplování nebo světový terorismus.
Při besedách se mluví o ekonomických, ekologických, sociálních, technických a dalších souvislostech energetiky, o přednostech a záporech jednotlivých zdrojů energie, ale třeba také o tom, že v současné době 80% energie, kterou vyrobíme na Zemi, spotřebovává pouze 20% jejích obyvatel, dále že průměrná denní spotřeba elektřiny na jednoho člověka je 50 kWh, a co to znamená, když denně na Zemi přibývá více než 200 000 lidí. S lektory a lektorkami projektu mladí lidé hledají odpovědi i na tak poměrně složité otázky, jako jsou: Mají všichni lidé stejné právo na energii? Může nedostatek energetických zdrojů ohrozit mír na světě? Může výroba a spotřeba energie zničit životní prostředí na Zemi? Je zvyšování životní úrovně možné bez růstu spotřeby energie? Jaké zdroje energie má lidstvo k dispozici a jaká je cena za jejich využívání nebo naopak odmítnutí, zda a jaké máme možnosti volby a za jakých podmínek jsme či nejsme konkrétní zdroje i s jejich nevýhodami ochotni akceptovat? Vyzýváme čtenáře Třípólu, aby nám i oni napsali své názory na tyto otázky. Vybrané odpovědi redakční rada odmění.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ing. Dana Drábová o projektu říká: „Diskuse, zejména o jaderné energetice, je bohužel stále přeplněna emocemi, mýty a často vyloženými a záměrnými nepravdami. Krásný citát z Kanta říká: Měj odvahu posloužit si vlastním rozumem. Lidé a zejména mladí jsou velmi dobře schopni udělat si vlastní názor, musejí však mít možnost získat informace z různých zdrojů. Proto pokládám besedy se školáky a studenty za důležité, ne jako nástroj nějakého přesvědčování či získávání příznivců jádra, ale jako možnost zeptat se, nesouhlasit, ale hlavně přemýšlet.“
„Zájem škol o tyto besedy, které probíhají každý den školního vyučování, téměř nestačíme uspokojovat. Každý rok touto dobou už máme obsazeny prakticky všechny termíny do konce školního roku,“ říká Zuzana Labudová z agentury, která besedy pro Skupinu ČEZ organizačně zajišťuje. Hlavní důvod velkého zájmu škol je podle ní zřejmý: „Dělali jsme velký anonymní průzkum názorů učitelů, kteří se zúčastnili besed jako pedagogický dozor. Více než 91 procent dotázaných říká, že naši lektoři a lektorky jsou objektivní, mluví vyváženě o přednostech i záporech jednotlivých energetických zdrojů a jsou schopni odpovědět otevřeně na každou otázku,“ dodává Labudová.
Na podzim roku 2013 byl projekt v rámci kontrolní mise vídeňské Mezinárodní agentury pro atomovou energii zaměřené na úroveň komunikace s veřejností vyhodnocen jako příklad dobré praxe a jeho zkušenosti byly doporučeny dalším energetickým společnostem k následování a využití.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.