Litevské lasery
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
Místo výčtu vodních atrakcí stojí za pozornost samotný objekt, v němž jsou „tropy“ instalovány. Je to obří hangár, 360 m dlouhý, 210 m široký a 107 m vysoký, jehož klenba není podpírána žádným pilířem. Vnitřní plocha areálu je 66 000 m2, takže by se sem vešlo osm fotbalových hřišť.
Historie lokality i samotné haly, která byla v době svého vzniku největším samonosným objektem tohoto druhu na světě, je pozoruhodná. Bezprostřední okolí (a také satelitní snímky) neutají, že tu v těsné blízkosti bývalo velké letiště. Na části jeho 2 500 metrů dlouhé ranveje je nyní parkoviště pro návštěvníky areálu a na okrajích nezalesněných ploch jsou desítky pozůstatků hangárů pro vojenská letadla. Letiště tu bylo postaveno před II. světovou válkou a sloužilo jako výcviková základna pro Luftwaffe. Po válce bylo zabráno Rudou armádou a sloužilo mimo jiné jako letiště pro přílety státních návštěv tehdejší NDR (pro nepamětníky: tzv. Německé demokratické republiky, která zanikla v r. 1990 opětovným spojením se SRN).
Areál, tehdy ještě bez obří haly, koupila roku 1998 společnost CargoLifter AG, jejímž záměrem bylo postavit zde základnu pro svůj projekt stavby a provozování obřích 160 m dlouhých vzducholodí jako dopravních prostředků pro nadrozměrné náklady. V hale mohly být umístěny dvě vzducholodě vedle sebe. Vjezd do hangáru byl na jeho východní straně řešen vějířovitě se otevírajícími segmenty s ložiskem ve střeše stavby. Hala byla postavena do roku 2000, její konstrukce byla sestavena ze 14 000 tun ocelových nosníků a stála 78 milionů €. Investor však nezvládl financování, nebyla tu postavena ani jedna vzducholoď, a tak se o záchranu a nové využití objektu postarala r. 2003 malajská společnost, která objekt koupila za 17,5 mil. € se záměrem stavby obřího akvaparku - ten byl otevřen již v prosinci roku 2004. Mohutná stavba je dobře patrná i z běžných linkových letadel, která nad ní prolétají ve výškách kolem 10 km koridorem směrem na Berlín.
Pro úplnost ještě několik dat o současném akvaparku, která svědčí o jeho rozměrech a jedinečnosti. Dva tematicky specifické bazény s odlišnou teplotou vody, Tropické moře a Bali laguna, zaujímají plochu 4 400 a 1 200 m2 . V tropech je teplota 28 oC a na Bali 31oC. Hloubka nepřekračuje 1,35 m. Pochopitelně nechybí vodní skluzavky a tobogány, sprchy, vířivky, peřeje…
Nejde ale jen o vodu a aktivity, které tento živel v několika bazénech nabízí. Rostou tu živé rostliny z různých koutů světa, především však z tropických oblastí: palmy, orchideje i mangrovový prales. Vegetaci je vytvořeno optimální klima s teplotou vzduchu 25 oC a s vlhkostí 40 – 60 % . Světelný i teplotní režim je zajištěn kombinací technických řešení, spolu s přirozeným vnějším světlem procházejícím speciální folií na jižní straně hangáru. Tou prochází i ultrafialová složka denního světla, kterou běžná okenní skla odfiltrují. Je zde tedy možné „chytat bronz“ přirozenou cestou. Interiér doplňují chýše ve stylu tropické vesnice a dojem umocňují i reprodukované zvuky pralesa. Je zde možné uspořádat piknik i přenocovat.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...
V rekordním čase se Dominikánské republice podařilo úspěšně potlačit nový vpád středomořské ovocné mušky, vysoce destruktivního škůdce ohrožujícího zemědělskou produkci po celém světě.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.