Ostrov, odkud přišel Tycho Brahe

O tom, že Tycho Brahe (původním jménem Tyge Ottesen Brahe) přišel do Prahy pokračovat ve svých astronomických pozorováních na dvoře císaře Rudolfa II., se v Česku víceméně ví. I když – ruku na srdce – má na tom nejspíš velký podíl pamětnický a divácky znovu a znovu vděčně přijímaný film Císařův pekař a pekařův císař s nezapomenutelnou dvojrolí s Janem Werichem. Ale díky za něj. Podrobnější astronomův životopis uvedl Třípól v rubrice biografií http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/155-tycho-brahe.

Tycho Brahe se narodil 14. prosince 1546 v jižním Švédsku, které tehdy bylo součástí Dánského království. V jeho životopisech se uvádí, že během prvních třiceti let života pozoroval částečné zatmění Slunce (1560), zatmění Měsíce (1566) i výbuch supernovy (1572). Studia absolvoval v Dánsku, Švédsku a Německu. Roku 1576 mu dánský král Frederik II. daroval ostrov Hven, kde Tycho Brahe postavil své observatoře a dvacet let tam prováděl svá pozorování. Roku 1577 pozoroval na Hvenu i kometu. Po smrti Frederika II. (1597) už Brahe ztratil podporu královského dvora (a pokladny) a své bádání i přístroje přesunul do Německa a pak do Čech.

V Praze na pozvání císaře

Do Prahy přijel Tycho Brahe na pozvání císaře Rudolfa II. a na zámku v Benátkách nad Jizerou začíná v roce 1599 stavět observatoř. V Praze postupně pobýval na Pohořelci a na Novém Světě. Roku 1601 Tycho Brahe umírá. Spekuluje se o otravě rtutí, o které svědčí zkoumání jeho ostatků, uložených v Týnském chrámu v Praze. Zda šlo úmyslnou otravu nebo následek pobytu mezi alchymisty, kteří právě se rtutí často laborovali, popř. o důsledek účinku některých dobových léčivých mastí, lze jen spekulovat. Své pozorovací deníky předal Brahe Keplerovi, kterému záznamy pomohly při formulaci zákonů o pohybu planet.

Za památkami na astronoma: lodí, pěšky, na kole, elektrovozíkem…

Místo, odkud Tycho Brahe do Prahy přišel, už tak známé není. Tycho Brahe byl Dán a jeho domácí observatoř ležela na malém ostrůvku Ven v průlivu Öresund mezi Dánskem a Švédskem. Tehdy ještě ostrov (i celé jižní Švédsko) patřil Dánsku a jeho jméno bylo Hven. Rozměry ostrůvku jsou skromné – nejvzdálenější body dělí 4,5 km, šířka je menší než 3 km, pobřeží je dlouhé 11,7 km a nejvyšší bod leží v nadmořské výšce 45 metrů. Celková rozloha ostrova je 7,6 km². Ostrůvek má méně než 400 trvalých obyvatel. Díky památkám na slavného hvězdáře je však turisticky velmi frekventovaným cílem. Návštěvy z Česka však příliš časté nejsou.

Na ostrůvek je možné připlout malými trajekty. Delší trasa vede přímo z Kodaně, kratší několikrát denně pendlující linka spojuje Ven se švédským městem Landskrona. Auta neostrovanů musí za dvacetiminutový převoz zaplatit 700 švédských korun (přes 2 tisíce českých korun!), a navíc se platí za dopravu osob.

Kde vládnou žlutá kola

Auta tu nejsou vítána, a vlastně jsou tu zbytečná. Z přístavu stoupá mírnou serpentinou silnička k „náhorní plošině“ ve výšce kolem čtyřiceti metrů nad mořem. Nad zlomem stoupání je půjčovna kol. Superpůjčovna, nebo spíš hyper? Stovky jasně žlutých kol mají svá očíslovaná stanoviště, jsou tu obyčejná kola v dámském i pánském provedení, dvojkola, tříkolky, dětská kola, kola s dětskou sedačkou nebo přívěsným vozíkem, všechna pěkně očíslovaná a každé má své místo.

Na ostrůvku jsou dvě silničky s jednou křižovatkou, dohromady kolem 10 kilometrů. A k tomu okružní cyklostezka, takže celkem asi 30 km sjízdných pro kola. Kdyby jich v sezóně byla v akci jen polovina, musí tu vzniknout cyklokalamita. Lze si půjčit i elektrokola, nebo golfové elektrovozíky; těch využívají především senioři. V turistické sezoně obstarává linku mezi přístavem a středem ostrůvku i povoz s lávkami, tažený párem koní. Před několika roky tu místní dopravě sloužil i traktor Zetor s vlečkou, upravenou pro osobní dopravu. A mírný terén láká i k pěším túrám, nebo spíš pohodovým vycházkám.

Hádka Koperníka s Tycho Brahe v jedné ze dvou observatoří

Památky vztahující se na pobyt nejslavnějšího ostrovana jsou soustředěny v centru ostrova Ven, na místě, kde měl Tycho Brahe své pozorovatelny. Areál muzea má tři části: expozici o hvězdářově životě a díle v bývalém kostele, kde jsou kromě jiného vystaveny i repliky jeho astronomických přístrojů, repliku badatelny Stjernborg a mezi nimi venkovní expozici v podobě středověké zahrady. V ní stojí i sám astronom, vytesaný z kamene, s hlavou zakloněnou a pohledem zaměřeným ke hvězdám. Možná se směr pohledu občas protne i s dráhou Měsíce, na němž nese jeden z kráterů jeho jméno - Tycho.

Tycho Brahe postavil na ostrově dvě badatelny. Začínal v mohutném objektu, pojmenovaném Uraniborg. Tam však byla jeho pozorování ovlivňována chvěním stavby. Proto postavil novou, o něco skromnější, ale zčásti podzemní a na pevném podloží založenou stavbu. Její replika postavená podle kresby původního objektu je nyní místem atraktivního asi dvacetiminutového představení. To začíná v úplné tmě, nad hlavami návštěvníků se pak rozsvítí kruhová obrazovka s noční oblohou, posetou hvězdami, a odněkud z hlubin historie se začne ozývat dialog. Místy spíš hádka, občas i náznaky výsměchu. Jejími aktéry jsou Tycho Brahe a Mikuláš Koperník. Jejich fiktivní hádka (Brahe se s Koperníkem setkat nemohli, Koperník zemřel tři roky před narozením Tycho Brahe) vychází z rozdílných názorů obou astronomů na princip sluneční soustavy a pohyby jejích objektů. Koperník definoval principy heliocentrické soustavy s oběhem planet kolem Slunce, Brahe zastával „kompromisní“ teorii, že sice všechny planety obíhají kolem Slunce, avšak Slunce samo obíhá kolem Země, která je středem vesmíru. Představení je provázeno nasvěcováním replik astronomových přístrojů. Instalace přechází ze tří rozměrů do „2D“ podoby na temnou plochu pozadí.

Sám si tiskl

Na ostrově Ven se Tycho Brahe dokonale zabydlel. Sestrojil několik přístrojů k pozorování noční oblohy. Aby svá bádání dotáhl až ke kýženému a dodnes ve vědeckém světě platnému přikázání „Publikuj!“, nechal své knihy přímo na ostrově i tisknout. K tomu potřeboval papír, a tak k tiskařské manufaktuře přidal ruční výrobu papíru. Pro výrobu nezbytné drti k výrobě papíru postavil mlýn. K pohonu mlýna vybudoval v jižní části ostrova soustavu malých i tří větších nádrží a rybníků pod dvěma prameništi. Po těchto industriálních objektech ležících na západním pobřeží však nic nezbylo.

Whisky pro Švédy

I plocha bývalých nádrží a rybníků se dnes osévá běžnými plodinami. Cukrovku bych tu nečekal. Její převážení trajektem ke zpracování do cukrovaru na pevnině nemůže být levné. Bez značné podpory by ji místní farmáři určitě nepěstovali; cukrovka by však chyběla v nutném střídání plodin, a doplatilo by na to celé obhospodařování úrodné půdy, chov hospodářských zvířat, osídlení a ráz zdejší kulturní krajiny s remízky, lesíky, třemi vesničkami a dvěma rybářskými, nyní spíš jachetními přístavy. Zdá se, že dalšími svým způsobem "chovanými" živočichy jsou tu důvěřiví bažanti. Je jich tu nezvykle mnoho. Z ostrova nemají kam uniknout, na podzim asi skončí v kuchyních… Vedle farmářů a několika rybářů se ostrované živí službami pro turisty. Daří se zde i průmyslové výrobě zmrzliny využívající místních zdrojů mléka a pro Švédsko, známé svou poloprohibicí vůči alkoholu, dokonce i nečekaná palírna whisky pojmenované „Spirit of Hven“.

Do přístavu naučnou hvězdnou stezkou

Trasa od muzea zpět k přístavu je současně cestou napříč celou sluneční soustavou. Zastávky této vesmírné naučné stezky tvoří informační objekty, vzdálené od sebe úměrně vzdálenostem příslušných planet od Slunce; to symbolizuje kovová instalace v centru ostrova u muzea a objektů, kde stávaly observatoře slavného hvězdáře. A proč stezka do hlubin naší sluneční soustavy končí Saturnem? Důvod je prostý – ty nejvzdálenější planety se na ostrůvek právě pro své vzdálenosti od Slunce už nevešly. Uran a Neptun by měly v tomto měřítku své místo někde na dně průlivu mezi ostrovem a švédskou Landskronou, bývalá planeta Pluto (nyní jen planetka) má svou pozici vyznačenou až na pevnině, u osady Borstahausen, severně od Landskrony.

Boxík

Tycho Brahe v Čechách

Základní data o pobytu Tycho Brahe v Čechách jsou obsažena v jeho životopisu. V Čechách má nejen hrob, ale zájemce o jeho osobnost lákají i některé další památky na jeho pobyt a činnost u nás. V Týnském chrámu v Praze je často reprodukovaný náhrobek, před gymnáziem J. Keplera v Praze-Pohořelci společný pomník se spolupracovníkem a následníkem Johannem Keplerem. V Benátkách nad Jizerou je stálou součástí prohlídkového okruhu zámku samostatná expozice věhlasného hvězdáře. V Praze na Hradčanech je na domě č.76 v ulici Nový Svět umístěna pamětní deska připomínající zdejší pobyt astronoma s tímto textem: „Léta Páně MDCCCCI zasazena jest na tomto domě zvaném od starodávna „U zlatého noha“ nákladem obce Pražské pamětní deska ku poctě slavného Dána Tychona Braheho, císařského matematika  a hvězdáře, který léta MDC v tomto domě přebýval a XXIV. října MDCI v nedalekém odtud domě, jenž stával druhdy na místě nynějšího paláce Černínského zemřel a byl pochován v chrámu Matky Boží před Týnem“.