Když nemaluju, nic za sebou nezanechávám

„Na počátku 90. let jsem každý den jezdívala do školy přes Barrandovský most. Bylo po revoluci a na tomto obřím šedivém betonovém monstru, jenž svými chapadly spojovalo oba břehy Vltavy, se stejně jako na jiných místech Prahy začaly objevovat graffiti.“ Zopakováním perexu článku „Graffiti – umění v ilegalitě“, který vyšel v minulém čísle TP, bychom vás rádi naladili na slíbený rozhovor s bývalým writerem z crew 257. Své slovo tímto plníme.

FOTO: KATEŘINA UKSOVÁ

Která místa jsou pro writery nejvyhledávanější?

Každý writer má svoje místa kam chodí malovat, mě třeba nikdy netáhlo centrum, ale znám lidi, který nechoděj malovat nikam jinam. Je to hodně individuální záležitost. Někdo maluje jenom legál (legální plocha, na kterou je možné malovat graffiti beztrestně- pozn. red.). Legál pro nás bejvala Palmovka, dneska je to Barrandovský most a plochy v Modřanech podél tramvajový tratě.
V mým případě to bylo tak, že mi bylo jedno, jestli maluju na barák nebo dělám metro. Na začátku jsem snil o tom udělat metro (namalovat graffiti na vlak metra - pozn. red.), to bylo vždycky nejlepší, říkali jsme tomu královská disciplína. Jednou jsem udělal metro, který pak jezdilo na béčku skoro půl roku. Jindy vám to ale za dvě hodiny umejou. Já jsem začínal malovat v 96. roce, to už byly depa na Zličíně, Skalce a na Kačerově dost hlídaný a skoro se tam nešlo dostat. Dělaly se jenom odstávky na konečný. Lezli jsme tam větracíma šachtama nebo přímo z nástupiště, malovali jsme i za provozu metra. A když pak ráno metro vyjelo, musels tam bejt, aby sis to vyfotil, protože někdy to umyli strašně rychle.

Proč jsi začal malovat? Byla to nějaká potřeba exhibice?

Já jsem to dělal pro zábavu. Dá se říct, že jsem na tom byl závislej, když jsem tejdně něco neudělal, připadal jsem si divně. Začínal jsem asi jako každej s tagama a chromama v ulicích, pak mě začaly bavit barevný věci. Malování byl pro mě koníček, něco čím jsem se realizoval. Myslím, že kdyby nebylo malování ilegální, tak bych s tím nikdy nezačal. Bylo to maximální dobrodružství.

Projevuje se mezi writery rivalita?

V každým je samozřejmě rivalita a touha bejt nejlepší. Ale mezi většinou old schoolerů byla dobrá parta. Dřív to fungovalo jako velká komunita, ale dneska už je to jiný. Dneska maluje hrozně moc novejch lidí. Jednu dobu se objevila móda toyařství. Lidi si navzájem říkali: "ty jsi toy!" (Toy - neboli hračička - je pohrdlivá hláška, kterou připisovali někteří sprejeři na piecy ostatních) Tahle móda je už ale pryč, většinou to psali lidi, který by takovej piece třeba ani sami nenamalovali.
Dřív taky hodně fungovala rivalita mezi
Prahou a Ostravou. Ostraváci sice dělali většinou legály, ale nikdy tam nebyla ta dokonalost písma.

Čeho si writeři nejvíc cení?

Pro mě je to tag, kterej je krutě napsanej (velmi kvalitně - pozn. red.). V tom podpisu je vidět strašně moc. Pozná se, jak ho má writer vypsanej, je vidět styl. Některý tagy jsou vyfoceny a neměly by se zapomenout. Celkově si totiž myslím, že už tady nebude takovej potenciál mezi writerama, jako byl tak před třema rokama. Ono se to nezdá, ale Praha se za poslední roky celá přetřela a ty starý tagy, na kterej dělali old schooleři už dneska nejsou. Ty lidi to pořád umějí namalovat, ale je jim třeba už třiadvacet, jsou starý. A lidi, který malujou dneska, nemají už tak vydřený styl. Dřív jsme taky s klukama u crew pořád počítali, kdo kolik udělal vlaků. Dneska, když kluky potkám, tak na mě chrlej tak vysoký čísla, kterým ani nemůžu uvěřit.

Jak sis vybral svoje jméno?

Nechtěl jsem si dávat jméno třeba z počítačový hry. Vymyslel jsem vlastně úplně nesmyslný jméno složený z písmen, který se mi líbily. Taky jsem hodně nechtěl mít jméno podobný někomu jinýmu. Jednu dobu byla totiž móda určitých písmen. Byla sezóna, kdy frčelo S nebo K na konci jména, dobře se to malovalo, ta noha od K třeba mohla někam ustřelit. Jméno pak piluješ do nekonečna, pořád skicuješ.

Má graffiti přesah například do politiky nebo do jiných druhů umění?

Další rozměr malování nebo spojení třeba s hudbou je určitě celá kultura hip hopu. Hodně lidí, kteří dřív malovali se dneska věnujou Break dance nebo DJingu, to jsou vlastně propojený nádoby. Je to určitě součást undergroundový kultury. Víc bych ale bral graffiti jako dobrodružství spojený s činností, ve který se musíš zdokonalit, je to taky určitě hodně spojený s adrenalinem, protože je to nelegální. Já jsem tím maximálně žil a nedokázal bych si představit život bez writingu. Střední školu jsem neproseděl v hospodě, ale zažil jsem neuvěřitelný věci. Nebyl to promrhanej čas, něco po nás zbylo. Teď dva roky nemaluju a mám pocit, že za sebou nic nezanechávám. Všechny svoje piecy jsem si vždycky fotil. Dneska se na tu fotku kouknu a vzpomenu si, kde jsme před tím byli, jak jsme tu akci šli. Maloval jsem od patnácti a dneska už mám úplně jiný starosti, ale díky těm fotkám si na všechno vzpomenu. Spousta lidí, kteří kdysi malovali, jsou dneska dobrý grafici nebo kreslíři nebo studujou umělecký školy.

Proč jsi tedy s malováním přestal?

Kvůli problémům s policií, bál jsem se, že se z toho máma složí. Poprvé, když nás chytli, tak nám dali amnestii. Ale pak mě chytli ještě dvakrát a ta zkušenost byla tak nepříjemná, že jsem si začal uvědomovat že mi to za to nestojí. Problémy a policejní represe byly čím dál větší, navíc jsem musel zaplatit za škody docela velký peníze. Dneska mám malování jako vzpomínku a letní zábavu. Pořád si skicuju na papír, to je jedna věc, která mi zůstala. Udělám třeba návrh jakýhokoli slova, zajímá mě, jak to do sebe skládat. Baví mě písmo. Ale budu už dělat jenom legální věci.

SLOVNÍČEK

writer - termín používaný v anglofonním světě pro sprejery. Ti totiž často vyobrazují písemné obrazce, tedy writing.
malovat - sprejovat
crew - skupina lidi (dvou až šestičlenná), kteří malují stejný název
tag - relativně malý podpis či značka, hanlivě také nazývaný klikihák. Objevuje se většinou na zdech.
piece - zkráceno z původního názvu masterpiece. Je to větší obrazec, většinou podpis či znak jednotlivé crew.
chrom - piece namalovaný stříbrným sprejem
throw up - písmena namalovaná jedním tahem
panel - graffiti na vlaku metra nebo na jiném dopravním prostředku. Vyobrazení zabírá pouze část vlaku.
T2B - top to bottom - graffiti, které není namalované přes celý vlak, ale sahá odshora až dolů.
whole car - graffiti zabírá celou plochu vagónu metra či vlaku
whole train - graffiti zabírá celou soupravu metra