Dobrodružná fyzika (a chemie)

V setmělém sále se ozve škrtnutí sirky. Tmu prořízne žlutobílý plamínek. V tom se ozve zášleh, umělohmotná láhev od pitné vody se na zlomek sekundy naplní chladně modrým světlem a s hrozivým sykotem prolétne napříč dvacetimetrovým sálem. Diváci se leknou a pak celý experiment doprovází bouřlivým potleskem.

Matematika, chemie a především fyzika jsou postrachem většiny školáků už od základní školy. První obor nás nutí počítat komplikované vzorce, druhý poznat složitá schémata nejrůznějších molekul a třetí disciplína se zabývá na první pohled jednoduchými, ale jinak zcela nepochopitelnými jevy z každodenního života. A „nejhorší“ z nich je fyzika. Právě ona totiž u mnohých z nás – dokonce i řadu roků po absolvování základní nebo střední školy, vyvolává „husí kůži“. Ten strach z definic, jednotek, vektorů… a počítání a počítání a počítání… je nezapomenutelný a vrací se i po letech a dokonce i desetiletích. Na druhou stranu, i školní fyzika dokázala zaujmout i ty „nejchladnější“ posluchače. To v okamžiku, kdy si začala hrát. Kdy přišel pan učitel, na katedře postavil několik jednoduchých aparatur a začal předvádět nejrůznější, efektní experimenty. Ruku na srdce, kdo by se raději nedíval na zajímavé pokusy, místo aby poslouchal výklad o pádu jablka z nedalekého stromu (v lepším případě) a nebo – v horším případě – stál s křídou u tabule a totéž se snažil spočítat. A právě krásu fyziky, její hravost zprostředkovanou zajímavými experimenty, se v dubnu tohoto roku pokusila široké veřejnosti předvést Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně. Ve velkém planetáriu na Kraví hoře totiž vystoupil dr. Tomáš Tyc z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a užaslým divákům po čtyři večery předváděl nejrůznější „kouzla“. Pingpongové míčky se tady vznášely v proudu vzduchu, desítky desetníků demonstrovaly povrchové napětí, generátor sršel blesky, pomocí vírového proudění se na vzdálenost deseti metrů sfoukávala svíčka, v mikrovlnné troubě se pekla cédéčka, hrálo se smyčcem na tenký plech, pomocí obyčejných novin se trhal motouz a nakonec se odpalovala i lihová raketa. Na první pohled se svým způsobem jednalo o cirkusové show. Demonstrátor spolu se svým pomocníkem předvedl „kouzlo“, při kterém návštěvníci většinou němě užasli. Nešlo však o bezbřehé a bezdůvodné představení. Po „eskamotérském“ triku totiž následovalo stručné vysvětlení, proč experiment dopadl tak, jak dopadl. Navíc se diváci seznámili s faktem, kde se mohou s takovým jevem setkat v každodenním životě. A jaký má praktický dopad. Musíme přiznat, že jsme v průběhu příprav tohoto cyklu přenášek vůbec neodhadovali, s jak velkým zájmem brněnské veřejnosti se setkáme. Následné události však předčily veškerá naše očekávání. Tři televize, novináři a fotografové na generální zkoušce sice leccos naznačovali, ale pravý nápor přišel až na premiéře. Lze neskromně prohlásit, že na představení brněnské hvězdárny nechodí málo lidí. Ale padesátimetrové fronty a po týdnu vyprodaná všechny čtyři představení nečekal nikdo z nás. Osm set návštěvníků Dobrodružné fyziky vidělo necelou dvacítku nejrůznějších experimentů. Některé se odehrávaly nad jejich hlavami, detailní pohled na ty zbývající zprostředkovala videokamera a datový projektor. Tu a tam se něco nepovedlo, v několika případech jsme museli po nečekaném aplausu „trik“ zopakovat. Rozlili jsme na pódiu tekutý dusík, až lidé v první řadě (samozřejmě stále v bezpečí) s úlekem uhýbali. Kvůli pokusům s difrakcí a výkonným laserem jsme zakouřili prostor celého planetária o objemu přes dva tisíce metrů krychlových, takže se zde nedalo dýchat a klimatizace se málem přehřála… Lihová raketa se nám zasekla na vodícím lanku a hlavní „showman“ dr. Tomáš Tyc si dokonce lehce spálil prsty. Ale především, především jsme se všichni dobře bavili. Nejen diváci, ale i „experimentátoři“ na pódiu. Fyzika rozhodně nemusí být nudná věda. Naopak. Dokáže být velmi zábavná. A to až natolik, že se na ni přijde podívat každý pětistý Brňák – a na stejné množství, ne-li víc, se v dubnu nedostalo. Právě proto, abychom si taky trochu zahráli na dobrodružné vědce, se Dobrodružná fyzika na brněnské hvězdárně zopakuje. V novém aranžmá, s novými „kouzly“ – v říjnu každé pondělí v 18 hodin. A aby toho nebylo málo, hned v listopadu na to naváže neméně Dobrodružná chemie. Tentokrát budeme vyrábět zářící tekutiny, krystaly a třebas i střelný prach. Vstup na takové představení je sice na vlastní nebezpečí – o své zdraví se ale bát nemusíte, měli byste mít spíš strach z toho, že propadnete dobrodružství poznání.

POKUS PRO VÁS –
FARAONOVI HADI
Chcete si zkusit vypěstovat temně černého Faraónova hada? Není pro to potřeba nic víc, než několik běžně dostupných chemikálií a také pár minut práce. Pro pokus si v drogerii opatřete pevný líh a jedlou sodu. Dále budete potřebovat obyčejný cukr v co nejjemnější podobě. Ideální je moučka nebo krupice. Nejdříve vyrobte dobře promíchanou směs 9 dílů cukru a 1 dílu jedlé sody. K pokusu postačí asi 2 až 3 kávové lžičky této směsi. V dalším kroku jemně nadrťte pevný líh v takovém množství, které odpovídá přibližně třem polévkovým lžícím. Nyní na nehořlavé podložce vytvořte vysokou kupku z drceného pevného lihu. V jejím středu vytvořte důlek a vsypte do něj připravenou směs cukru a sody. Nyní už stačí pevný líh zapálit a chvíli počkat. Do několika desítek vteřin začne s mírným syčením ze středu kupky vylézat dlouhý temný had. Jeho tělo bude velice křehké, proto byste jej měli chránit před silným průvanem či doteky. Had by měl pozvolna narůstat po víc jak dvacet minut. A vysvětlení? Hořící pevný líh vytvářel teplo, které tavilo cukr. Zároveň se z jedlé sody uvolňoval oxid uhličitý, který postupně nafukoval roztavený cukr do válcovité struktury. Cukr se však stále zahříval, a tak po chvíli zuhelnatěl. Náš had tedy není nic jiného, než nadýchaný kousek popelu!

! PŘIJĎTE SE PODÍVAT !
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně na Kraví hoře uvádí od 10. října po celý měsíc každé pondělí vždy od 18 hodin „Dobrodružnou fyziku“ dr. Tomáše Tyce z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. A od 7. listopadu po celý měsíc každé pondělí od 18 hodin „Dobrodružnou chemii“ Jana Píšaly z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Další informace najdete na http://www.hvezdarna.cz