Roboti hrají kuželky

Na konci dubna proběhlo české národní kolo soutěže Eurobot 2005. A tři nejlepší týmy odjely v květnu na mezinárodní finále ve švýcarském městě Yverdon-les-Bains.

Robotí“ soutěž Eurobot, které se pravidelně účastní týmy z celého světa, je stará jedenáct let. Účast českých týmů má již pětiletou tradici. A nejsme žádní outsideři – loni se český tým Sirael umístil na čtvrtém místě. Tématem letošního ročníku byl bowling. Roboti jsou sestrojeni tak, aby se po odstartování naprosto samostatně pohybovali po herním poli a plnili úkoly hry. Na šachovnicovém poli s lávkami a kuželkami se pohybují najednou vždy dva roboti. Každý startuje z jednoho konce pole, musí přejet lávku přes imaginární potok a dostat se na opačnou stranu. Tam jsou umístěny kuželky jeho barvy, které má za úkol sestřelit. „Roboti mohli kuželky opačné barvy (tj. na vlastni polovině) také stavět vzhůru nohama, za což byly extra body, ale nikdo to na českém kole nedělal. Zřejmě to byla příliš těžká úloha,“ poznamenává jeden z hlavních organizátorů soutěže Martin Dlouhý.
A jak už to s technikou bývá, někdy se robot zasekne a vůbec nevyjede, někdy shodí kuželky soupeře, ale ke svým už nestačí dorazit a někdy dojede na lávku a tam „přemýšlí“ tak dlouho, že uplyne daných 90 sekund, které na shození svých kuželek měl. Většina letošních soubojů ale byla napínavá a roboti se snažili ze všech sil.

PROFÍKŮM VSTUP ZAKÁZÁN
„Tato soutěž je omezená na amatérské týmy. Nejsou přípustné týmy, které by se robotikou zabývaly na profesionální úrovni. Nechceme tu někoho, kdo má za sebou továrnu, která mu všechno vyrobí,“ říká druhý z organizátorské dvojice David Obdržálek. „Snažíme se, aby se tu setkávali mladí lidé, soutěží totiž převážně studenti středních a vysokých škol.“
ČESKÁ REPREZENTACE
Atmosféra v tělocvičně na pražské Pankráci byla bouřlivá. Startovalo osm týmů a každý se utkal s každým. Po několika zápasech se jasným favoritem stal R-team z Rychnova, jehož robot se pohyboval po šachovnici s naprostou brilancí a svojí výsuvnou „packou“ vyrobenou z antény shazoval všechny kuželky své barvy. Rychnovští nakonec soutěž opravdu vyhráli. Tým Sirael, který se již loni proslavil na mezinárodním poli, má ro-bota s tankovými pásy. Při pohybu po hrací desce vydává robot dunivý zvuk. Zní to děsivě, a kdyby roboti protivníků měli uši, jistě by se strachy roz-klepali. Robot Sirael nakonec skončil druhý. Jako loď vypadal robot týmu Junior z Brna vyrobený z dřevěné překližky, který skončil třetí.

ZAJÍC A DVĚ VĚŽE
Zajímavou techniku zvolil švýcarský tým TeamID. Na hrací desce měli roboty hned dva – útočníka a obránce, kteří vypadali jako dvě věže. Útočník byl ve formě a s naprostou přesností sestřeloval všech-ny kuželky své barvy, Achillovou patou Švýcarů byl však jejich obránce, několikrát totiž vůbec nevyjel ze startovní pozice. A tak skončil TeamID několikrát s nulou. Optimisticky působil robot týmu Short Circuits – hlava plyšového zajíce alespoň pobavila diváky, když už se robotovi nedařilo. Týmy, které momentálně nesoutěžily, neustále vylepšovaly a do-laďovaly své hráče. V zákulisí soutěže to vypadalo jako v počítačové laboratoři – desítky otevřených laptopů, před kterými seděli zachmuření členové týmů. „Každý ten robot má v sobě nějaký program a týmy mezi jednotlivými zápasy ty programy ladí. Třeba tady zjistí, že jim to zatáčí moc, nebo málo, anebo že je výhodnější jet ještě o kousek dál. A protože soutěží všechny týmy proti všem, tak v průběhu soutěže mohou ještě hodně zlepšit,“ vysvětluje David Obdržálek a Martin Dlouhý dodává: „Mohou ale také leccos pokazit, své změny už si totiž nemohou odzkoušet, na testování není čas.“

MINISUMO
Aby se diváci nenudili, než týmy připraví k dalšímu kvalifikačnímu zápasu svého robota, připravili pro ně organizátoři v mezičase další lahůdku. Na kula-tém ringu se utkali malí robůtci ve váhové kategorii do půl kilogramu. Opět to byli naprosto autonomní roboti, kteří měli za úkol vytlačit svého protivníka z ringu. Zápasy to byly veskrze veselé, někteří roboti svého protivníka ne a ne v ringu najít, jiní vyjeli z hranic ringu sami, aniž na ně kdokoli zaútočil, někteří ale bojovali statečně a protivníka rychlými sumo chvaty zahnali z ringu pryč.

Kde najít informace?
http://eurobot.mff.cuni.cz
http://robotika.cz
http://www.robozor.cz
http://robotika.sk
http://eurobot.org

Orpheus, robot záchranář
Dálkově ovládaný průzkumný robotický systém určený pro průzkum oblastí, které jsou pro člověka nebezpečné nebo těžce dosažitelné, například zřícené domy. Ovládací technika se jmenuje teleprezence. Operátor má na hlavě helmu virtuální reality, na které je senzor, snímající pohyby hlavy operátora. Jak otáčí operátor hlavou, tak se otáčí kamera na robotu. Všechny ostatní funkce se ovládají joystikem. Orpheus je zkonstruovaný tak, aby se mohl pohybovat v těžkém terénu i uvnitř budov. Má velká kola, aby byl schopen vystoupat do schodů, zároveň je užší než 60 centimetrů, aby projel všemi dveřmi, umí překonat 30 stupňové stoupání. Operátor neboli naváděč robota zůstává v bezpečné vzdálenosti, kde není ničím ohrožen. Průzkumný robot v potenciálně nebezpečné oblasti vyhledává oběti a určuje jejich stav – zda jsou zraněné, v bezvědomí apod. Výsledkem mise je mapa, ve které jsou zakresleny nalezené oběti. To značně ulehčí a urychlí práci záchranářům.
Orphea vyrobili na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií v Brně. Je to projekt na světové úrovni, brněnští s ním vyhráli mezinárodní soutěž Robocup rescue league, kde porazili i týmy z Japonska nebo Spojených států. Vše o Orpheovi najdete na: www.orpheus-project.cz