Kanada 2006

V letošním roce byl vyhlášen již VII. ročník soutěže o nejlepší studentský vědeckotechnický projekt, jejímž cílem je vyhledávat mezi studenty talentované a perspektivní jedince. Celostátní finále soutěže proběhlo 27. června 2006 na půdě Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Soutěže se zúčastnilo 30 soutěžících v šesti technických oborech: Elektroenergetika, Elektrické stroje, přístroje a pohony, Ekonomika a řízení elektrotechniky a energetiky, Technologické systémy a elektrotechnologie, Tepelně energetická zařízení, Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Hodnotitelská komise složená z vysokoškolských učitelů vybrala dva vítěze v každém oboru. Cenou pro vítěze byla letos studijní cesta po energetických zařízeních v Kanadě, která se uskutečnila na konci září.

1. DEN
Cesta do Kanady z pražského letiště Ruzyně započala v poledne 24. září. Naši skupinu 20 účastníků čekal nejprve kratší let do Londýna a poté šestihodinový přelet přes Atlantik. Cílem bylo mezinárodní letiště Trudeau v kanadském Montrealu. První noc jsme po dlouhé cestě a časovém posunu strávili v hotelu v Montrealu.

2. DEN
Prvním cílem cesty bylo kanadské hlavní město Ottawa, které leží asi 200 km jihozápadně od Montrealu. V Ottawě jsme navštívili české velvyslanectví, kde nás přijal velvyslanec JUDr. Pavel Vošalík. Následný program zahrnoval prohlídku historického centra Ottawy včetně budovy kanadského parlamentu a návštěvu Muzea civilizace.

3. DEN
Tento den nás čekal přesun do města Quebec. Cestou proběhly dvě velmi zajímavé exkurze. První zastávkou byl výzkumný ústav společnosti
Hydro-Quebec (IREQ) ve Varennes poblíž Montrealu. Tento ústav provádí rozsáhlý výzkum v oblasti výroby, přenosu a rozvodu elektrické energie. Dominantou výzkumného ústavu je vysokonapěťová laboratoř o rozměrech 80×70×50 m, jejíž zařízení je schopné provádět testy až do napětí 5400 kV. Unikátní je rovněž ledová komora, kde jsou prováděny testy elektrické a mechanické odolnosti vedení a rozvoden při pokrytí vrstvou námrazy. Rovněž jsme obdivovali robotickou laboratoř, jejíž produkty jsou používány pro podvodní testování hrází vodních elektráren či odstraňování námrazy z lan VVN vedení pod napětím.
 Druhou zastávkou byla rozvodna Nicolet, v které jsou propojeny linky přenosové soustavy 735 kV a 230 kV AC a dále 450 kV DC. V rozvodně jsme kromě klasické výzbroje viděli zejména tyristorové měniče vvn, pomocí nichž je možné elektrickou energii konvertovat ze střídavé formy na stejnosměrnou a naopak. Rozvodna Nicolet je jednou ze tří hlavních rozvoden umožňující stejnosměrný přenos elektrické energie z vodních elektráren na severu provincie Quebec až na 1 500 km vzdálené východní pobřeží USA.

4. DEN
Po noci strávené v hlavním městě provincie Quebec jsme vyrazili dále na sever podél řeky sv. Vavřince. Cestou jsme za krásného počasí mohli obdivovat krásy kanadské přírody i malebnost tamějších městeček. Na dlouhé cestě jsme si dopřáli přestávku v národním parku Saguenay, který se rozkládá podél stejnojmenné řeky. V místě naší zastávky řeka vytváří desítky kilometrů dlouhý fjord, nejjižnější útvar svého druhu na severní polokouli. Během krátkého pěšího výletu jsme si mohli prohlédnout vedení 750 kV, které zde kříží řeku Saguenay pomocí nejdelšího rozpětí mezi stožáry v severní Americe. Jeho délka činí téměř 2 km! Poté nás čekal zbytek cesty do univerzitního města Chicoutimi.

5. DEN
Další den jsme navštívili Université du Québec a` Chicoutimi. Profesor Farzaneh, vedoucí výzkumného pracoviště CIGELE, nás seznámil se svým výzkumem týkajícím se vlivu námrazy na přenosové sítě a osobně nás provedl laboratořemi vysokého napětí, aerodynamickým tunelem, námrazovou laboratoří a laboratoří nanotechnologie pro povrchové úpravy. V krátkosti jsme si také prohlédli ostatní části tamní univerzity.
 Odpoledne nás čekala exkurze do rozvodny Saguenay, kde se kromě klasického vybavení nachází sériová (kapacitní) kompenzace pro linky 750 kV, která je nezbytná pro přenos velkých výkonů AC na dlouhých vedeních. Zajímavá byla speciální podpěrná konstrukce této kompenzace, schopná odolat zemětřesení do intenzity až 7 stupňů Richterovy škály.

6. DEN
Tento den, vyplněný dalším dlouhým přesunem, nám počasí příliš nepřálo, a tak jsme si cestu zpestřili občasnými zastávkami u řeky Saguenay. Prohlédli jsme si například rybářskou vesničku St. Rose du Nord a u kyvadlového trajektu Tadoussac–Baie-Ste-Catherine jsme pozorovali velryby vplouvající z oceánu až hluboko do zálivu sv. Vavřince. Konec cesty probíhal opět po vodě na trajektu St-Siméon–Rivie`re du Loup, který nás dovezl do malého města na opačném břehu zálivu.

7. DEN
V Rivie`re du Loup nás přijal starosta pan Jean D‘Amour, který nám mj. ukázal zdejší historickou vodní elektrárnu. Ta pomocí tří Francisových turbín o výkonu 2,6 MW dodává elektrickou energii do veřejné sítě společnosti Hydro-Quebec. Z „paluby“ školního autobusu jsme si prohlédli rozvíjející se průmyslový park s velkým množstvím firem. Následovala cesta podél řeky sv. Vavřince do města Quebec.

8. DEN
Předposlední den nás čekala poslední exkurze a poslední velký přejezd. Cílem byla tentokráte průtočná vodní elektrárna Beauharnois o výkonu 1658 MW, která je postavena na řece sv. Vavřince jihovýchodně od Montrealu. V hrázi dlouhé 926 m jsou umístěna soustrojí s Francisovými turbínami a spádem 24 m. Počet soustrojí v elektrárně v průběhu let narůstal a po 30 letech se v roce 1961 ustálil na 38. V blízkém informačním centru jsme se dozvěděli mnoho o elektrárně a její historii i o společnosti Hydro-Quebec, která na území provincie Quebec spravuje 83 elektráren, z nichž 94 % výkonu tvoří vodní zdroje. Poté jsme dorazili do blízkého Montrealu.

9. DEN
Poslední den dopoledne jsme krátce navštívili montrealskou McGill University, kde jsme se v ústavu elektrotechniky seznámili se zdejším výzkumem v oblasti vvn přenosů a řízení rozsáhlých elektrizačních soustav a rovněž s místními laboratořemi vysokého napětí. Po krátké prohlídce Montrealu následoval závěrečný přesun na letiště. Cesta do Prahy byla dlouhá a náročná, ale věřím, že na jejím konci nikdo účasti na naší studijní cestě nelitoval. Vzpomínky na zážitky z Kanady budou ještě dlouho živé.