Vesmír je nádherný a nevyzpytatelný

Máte rádi klasickou sci‑fi a space operu, milujete příběhy o dobývání vesmíru a kolonizaci vzdálených planet a s oblibou spřádáte různé teorie, ať už o mimozemšťanech nebo na téma neutrin rychlejších než světlo? Pak vás jistě potěší nový román Edity Dufkové (dnes Edity Bromové), členky redakční rady Třípólu, Zpráva z Hádu.

Ženské jsou sice nádherné, ale nevyzpytatelné – stejně jako vesmír. A není dobrý nápad vzít si nějakou s sebou na kosmickou loď. Protože až se probudíte z šest set let trvajícího kryospánku a zjistíte, že místo poklidné práce navigátora na Proserpině a plnění původního plánu, který říkal „přiletíme, prozkoumáme, osídlíme“, jste v… – ehm – máte problém v podobě obří komety na kolizním kurzu, rozhodně nebudete mít čas se s ní vybavovat. Nepřijít pozdě na rande je větší zázrak než nouzově přistát na splašené hroudě ledu pojmenované Hádes a následně změnit Proserpinu z vraku opět na funkční kosmickou loď. Ale vysvětlujte to ženské… Ostatně, na to nemusíte letět až někam k Deltě Pavonis, obyčejný pozemský ajťák, co se do svítání zapomene v servrovně, ví své.

Hádes není běžná kometa

Ale vraťme se zpět na Proserpinu. Waco Teirange, jeden z posledních několika desítek čistokrevných Maorů, se neočekávaně stane velitelem lodi poté, co kapitán i jeho zástupce jsou po havárii – inu, jak to říct – sice ne mrtví, ale nepoužitelní. Pro jedny hrdina, který ze všech katastrofických scénářů vybral to nejméně špatné řešení a zachránil tak dvě třetiny z třiceti tisíc cestujících, pro jiné zas…ný negr, mající na svědomí tu třetinu, která střet s Hádem nepřežila. Je třeba opravit reaktory, zprovoznit systémy podpory života, vybudovat továrnu na výrobu paliva z ledu, aby ho bylo dost na odlet z Hádu a přistání na Demeter, zelené planetě, k níž se upírají naděje kolonistů. Jenže i když se zpočátku zdá, že věci půjdou hladce, každý úspěch se vzápětí promění v naprosté fiasko. Objevují se poruchy a jevy, které tu ještě před okamžikem nebyly, například kompaktní, kilometr silný ledový blok je během minuty protkán puklinami a plný obřích bublin a hroutí se se vším, co je na jeho povrchu. Zkrátka a dobře, Hádes není běžná kometa, nechová se, jak by měl, a na poučky kašle…

Je snad Hádes cosi jako živá bytost, inteligentní a nepřátelská, a všechno, co dělá, dělá schválně, protože tato entita má své vlastní úmysly a konkrétní cíle, do nichž lidé ani trochu nezapadají? Nebo jsou veškeré problémy jen důsledkem toho, že Murphyho zákon „cokoliv se může pokazit, se určitě pokazí“ platí stejně spolehlivě jako zákon gravitační a všechno, co se na Hádu děje, jsou pouhopouhé náhody? Lépe řečeno se to dá vykládat jako přírodní procesy vyvolané tím, že zde z nějakého záhadného důvodu působí potměšilý Maxwellův démon, takže extrémně nepravděpodobné se stává možným a běžným? Nebo v samém srdci mrazivé komety sedí ve svém ledovém paláci na křišťálovém trůnu královna sněžných mimozemšťanů a ve své kosmické lodi, kterou Hádes ve skutečnosti je, křižuje vesmír a hledá svůj ztracený národ, přičemž o lidech samozřejmě ví, však proto jim také přivedla své plavidlo do cesty, a teď váhá, jak je má požádat o pomoc? Taky by obrovské plochy organizovaného ledu Hádu mohly být počítač, vytvořený nějakými vzdálenými superinteligentními mimozemšťany, v němž samoorganizující se molekuly řízené tachyonovými signály přeskakují z jednoho stavu do druhého, reagují na vnější podněty, přepínají se a počítají – celé miliony a miliony let počítají…

Nejhorší kolize je srážka s blbcem

A kdyby šlo jen o mimozemšťany! Horší než srážka se škodolibými emzáky je srážka s blbcem a mocichtivým magorem. Waco Teirange má starostí až nad hlavu. Naštěstí je tu ta ženská – Ajen Dallowayová, největší odborník na zbraně hromadné komunikace, která dokáže veřejné mínění zvrátit v jeho prospěch. Jenže i tak – prostředí o teplotě příjemných tří stupňů nad absolutní nulou, v němž by nedávné mrazy posádka Proserpiny považovala za přetopenou saunu, kruté hrátky osudu a nejistota dnů příštích se negativně odrážejí na morálce a jednotě kolektivu. Možná lidé umějí létat ke hvězdám, ale v jádru jsou to pořád ty samé bázlivé opice, které v Africe popadaly ze stromů.

Část osazenstva Proserpiny se rozhodne vylodit se na Demeter, zatímco ostatní se na dvě stě padesát let uloží ke kryospánku, aby po probuzení při příštím přiblížení Hádu k planetě dokončili opravy, vyzdvihli Proserpinu z ledového pekla a konečně přistáli na vytouženém cíli. Co čeká planetární výsadek? Není ve skutečnosti Demeter pokryta nechutným zeleným slizem nadaným potměšilou inteligencí, s nímž budou muset osadníci po příletu bojovat, pár jich hrdinsky padne, ale nakonec se s ním lidé domluví a ukáže se, že je to prastará inteligence, která je může mnohému naučit? Nebo vládnou planetě obří kříženci mravenců a pavouků, kteří sami o sobě mají intelekt mentálně retardovaného morčete, ovšem řízení telepaticky superinteligentní královnou nedostižně ukrytou v podzemním hnízdě, jsou pro kolonisty smrtící hrozbou, kterou bude nutné zlikvidovat za cenu devastace ekosféry celé planety na stovky let? Či snad je hlavní kontinent Demeter porostlý dravými masožravkami, které považují člověka za vítané zpestření jídelníčku a prvního, kdo se nohou dotkne podezřelého koberce tuhých listů, sežere něco hodně ošklivého?

Odpověď na otázky najdete až na konci, nebo také ne

A jak bude vypadat nový svět za čtvrt tisíciletí? Podaří se oběma částem vyslanců lidstva najít společnou řeč, nebo se ocitnou ve stavu, proti kterému byla studená válka ve dvacátém století přátelským vztahem dvou dobrých kamarádů? Upadne civilizace osadníků na úroveň doby kamenné a posádka Prosepiny bude po přistání považována za bohy z pradávných legend? Anebo demeterská kolonie naopak technologicky předčí Proserpinu a přivítá domnělé nájezdníky z kosmu se zbraněmi na oběžné dráze, vypukne bratrovražedná válka, aby v závěru coby deus ex machina tachyonovou hvědnou bránou přiteleportovali zástupci původní pozemské civilizace, o nějakých tisíc let vyspělejší, a na poslední chvíli usmířili zdecimované zbytky bojujících stran? A Ajen a Waco se vezmou, narodí se jim syn a budou spolu žít šťastně až do smrti…

Nic z toho, a přece od každého trochu. Nechte se překvapit. Děj románu svižně ubíhá a kniha se čte téměř jedním dechem. Edita Dufková je zkušená povídkářka a sklidila mnoho vavřínů v Ceně Karla Čapka, naší nejprestižnější soutěži žánru fantastiky, a v dalších literárních soutěžích tohoto zaměření. Její práce byly otištěny v časopisech i různých sbornících a vydala i samostatnou sbírku povídek. I tenhle román svou skladbou tak trochu připomíná na sebe navazující povídky spojené postavami hlavních protagonistů. Možná proto, že jednotlivé epizody jsou od sebe odděleny ledovou smrtí – kryospánkem. Ale právě díky tomu nejsou v knize hluchá místa a děj pokračuje dalším zajímavým momentem.

Autorka využívá svého vzdělání jaderného inženýra a hýří nápady a teoriemi, z nichž některé jsou dostatečně šílené, aby mohly být i pravdivé. A v podstatě žádnou z nich definitivně nezavrhuje. Na konci knihy tak zůstává mnoho otázek nezodpovězených, jako by si nechávala otevřená dvířka pro další pokračování. Ale nemyslete si, že hlavním hrdinou knihy je věda, byť zahalená do fantastického hávu. Ten román je o lidech, jejich touhách, snech, dobrých i negativních stránkách.

A jestli se vám podaří vykročit ve stopách Waca Teirange a stát se kapitánem vesmírné lodi, nezapomeňte si s sebou vzít ženskou. Ženské jsou sice nevyzpytatelné, ale nádherné. Jako vesmír…

Kosmická loď Proserpina je už takřka u cíle své cesty, v sluneční soustavě delty pavonis, kde doufá nalézt planetu vhodnou ke kolonizaci. Třicet tisíc cestujících se probouzí z kryospánku, aby byli vzápětí postaveni před strašné zjištění – jejich loď je na kolizním kurzu s obří kometou a srážka je neodvratná.

Waco Teirange, navigátor a z nutnosti i kapitán lodi má před sebou nelehký úkol zachránit Proserpinu, osadníky i misi. Než dorazí k vysněné planetě, musí přežít ledové peklo zvané Hádes.

Edita Dufková, Zpráva z Hádu, vydal: Laser‑books s. r. o., Plzeň, 2012, 448 stran, doporučená prodejní cena 249 Kč, ISBN 978‑80‑7193‑345‑8.