Kolik tepla uniká okny, střechou či zdmi?

V souvislosti s úsporami energie se v našich klimatických a geografických podmínkách mluví zejména o zateplování - izolaci - staveb. Jak to správně udělat, to závisí na konkrétních řešeních jednotlivých prvků: oken, dveří, střechy, či obvodových zdí. Pro všechny klíčové části stavby platí pravidla, jejichž dodržením se může dosáhnout lepších izolačních vlastností při nižších nákladech. Na co si z hlediska úniků tepla z domu dát pozor a jak tuto hrozbu u jednotlivých prvků stavby eliminovat?

Okna

Okna bývají často označována za tu část domu, s níž jsou spojené největší tepelné ztráty, hovoří se až o 40 % celkové tepelné ztráty domu. Velmi přitom ovšem záleží na konkrétním řešení. Klíčovým ukazatelem je takzvaný součinitel prostupu tepla. Součinitel udává, kolik tepla unikne konstrukcí o ploše jeden metr čtvereční při rozdílu teplot jejích povrchů, který činí jeden kelvin. Platí přitom, že čím menší hodnota, tím daný prvek lépe izoluje. V případě oken je podle českých norem doporučená hodnota součinitele 1,2, v reálu se však více či méně různí. U staršího jednoduchého zasklení může dosahovat až téměř pětinásobku doporučené hodnoty, konkrétně 5,8. U každého nového výrobku se dnes součinitel uvádí.

S větším počtem skel či s takzvaným pokovením, které dokáže teplo odrážet zpět do místnosti, je možné úniky tepla výrazně snížit. U dvojskla je hodnota součinitele oproti jednoduchému zasklení poloviční. V případě nejmodernějších řešení, kterými jsou trojskla s pokovením, se součinitel může dostat i na polovinu doporučované hodnoty. I v takovém případě sice okny nějaké teplo uniká, jedná se však už relativně o zanedbatelné množství. Odborníci doporučují i jiná řešení, jimiž je možné okenní rámy a tabule dále izolovat, aby byly tepelné ztráty ještě menší. „Kromě přidání jedné vrstvy skla či kompletní výměny oken je lze také opatřit exteriérovou stínicí technikou. Především předokenní rolety obsahují izolační prvky, které dovedou únikům tepla z interiéru výrazně zabránit,“ řekl Jan Malysz, obchodní ředitel společnosti Lomax.

Obvodové zdi

Významnou částí domu z hlediska úniků tepla jsou obvodové zdi. Těmi podle některých uváděných dat může unikat až 25 % tepla. Jedním ze základních parametrů z hlediska připravenosti stavby na zimu by tak mělo být zateplení jejího pláště. Tento úkon je však dobré provádět spíše za teplého počasí, především kvůli co nejlepšímu vysychání lepidla izolačního materiálu a nové omítky. Podle odborníků se ale jednoznačně vyplatí.

Po zateplení klasické obvodové zdi dvaceticentimetrovou vrstvou polystyrenu může dojít ke snížení hodnoty prostupu tepla až o 85 %. Nutno přitom dodat, že i u obvodových zdí je dobré součinitel prostupu tepla sledovat. Doporučená hodnota je v tomto případě maximálně 0,25. Velkým problémem nejen u zdí bývají takzvané tepelné mosty, tedy nežádoucí přímá spojení mezi interiérem budovy a vnějším okolím, kudy uniká teplo z domu ven. Mohou to být překlady, kovové trámy apod. Tepelné mosty vznikají i mezi rozdílně vytápěnými prostory, které nejsou zateplené. Nejen při samotném projektování stavby, ale též během jejího zateplování je tudíž dobré právě na riziko tepelných mostů pamatovat. Ve výsledku se totiž výrazně mohou podílet na jinak zbytečných nákladech navíc.

Střecha

Z hlediska tepelné izolace by se určitě neměla podceňovat. Pokud totiž není zateplená či dobře odizolovaná, může jí unikat až 15 % tepla. Takové případy jsou časté především u starších rodinných domů, jejichž stropy mají velkou plochu, a především jsou tvořeny starými dřevěnými trámy. U jiných typů staveb může být množství tepelných ztrát odlišné. Výrazně lépe jsou na tom domy s konstrukčně jednoduchými střechami, naopak u složitějších a členitějších střech mohou často vznikat vlivem výstupků či vikýřů tepelné mosty, kterými teplo uniká do okolí.

Zároveň u členitějších typů a velkých ploch existuje výraznější množství potenciálních rizik pro vznik závad či otvorů, jimiž bude teplo unikat. Odborníci pro dosažení větších tepelných úspor doporučují střechy ploché nebo s nízkým sklonem. Možností, jak tento prostor izolovat, přitom existuje celá řada. Může se jednat o instalaci izolačních materiálů pod i nad střešní krokve či na parozábranu. Variantou je zateplení pochozí podlahy nevytápěné půdy nebo izolace stropu, kterou odborníci doporučují i kvůli dobrému odhlučnění, především v případě vícepatrových domů.

Těsnění u dveří

U vchodových dveří bývá jedním z nejčastějších nedostatků v souvislosti s úniky tepla nedostatečné těsnění, a to v podstatě v jakémkoliv místě v obvodu dveří. Pořízení kvalitního těsnicího materiálu však nebývá příliš nákladnou položkou, samotná oprava se dá zároveň vyřešit prakticky celoročně. Podceňovaným rizikem může být nedoléhání vstupního prahu k samotným dveřím, kdy do interiéru proniká spodem chladný vzduch. Nemusí se přitom jednat pouze o problém rodinných domů, ale i bytových jednotek. Problém mohou významně pocítit lidé, jejichž vchodové dveře sousedí s nevytápěnými prostory nebo jsou v blízkosti odvětrávání. V takových případech pak nemusí stačit ani to, že dveře splňují doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla, která by stejně jako u oken měla činit 1,2. Při pořízení nových výrobků se odborné montážní firmy zpravidla postarají o to, aby bylo vše správně utěsněno. Součinitel by tedy měl být klíčovým atributem z hlediska co nejlepší izolace. Výborných hodnot v tomto směru dosahují nejen dveře dřevěné, ale také hliníkové, především díky výborné eliminaci tepelných mostů. I díky potřebě minimální údržby jsou proto u tuzemských uživatelů čím dál populárnější.

Garážová vrata

Další významnou součástí stavby, jíž se však často nevěnuje příliš pozornosti, je garáž. I pro ni přitom platí doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla, konkrétně 2,3. „U kvalitních vrat by měl součinitel dosahovat zhruba poloviční hodnoty, tedy 1,2. V takových případech je zaručeno, že z prostoru uniká minimum tepelné energie. Záleží však také na rozměrech samotných vrat,“ řekl Jan Malysz ze společnosti Lomax. Klíčem k dobré izolaci bývá polyuretanová pěna, kterou jsou vyplněny jednotlivé sekce vrat. Výrobci se snaží dbát i na izolaci mezi sekcemi a v obvodu vrat.

Ne vždy ale platí, že by garáž měla být maximálně izolována. Zatímco u rodinných domů, kde jsou garáže často spojené s obytným prostorem, je to jeden ze základních požadavků, jiný případ nastává u podzemních garáží u velkých bytových jednotek. V takových případech je prioritou dostatečné odvětrávání, firmy proto vždy preferují instalaci průduchů do vrat, aby se výfukové plyny z velkého množství aut dostaly z garáže co nejúčinnějším způsobem ven.

Martin Svoboda