Twitter je nejodolnější vůči konspiračním teoriím

Nedávná studie zkoumala roli různých sociálních médií a aplikací pro sdílení zpráv při šíření konspiračních teorií. Šíření dezinformací ovlivňuje to, jak jednotlivé platformy fungují, profil jejich uživatelů a vazby mezi nimi. Rozvoj pandemie je ideální situací pro zkoumání, jak se dezinformace šíří. Nejistota na začátku pandemie a nedostatek oficiálních informací vedly k výraznému nárůstu konspiračních teorií.

Platformy sociálních médií se staly jedním z hlavních kanálů pro šíření informací a každý den je využívají miliony uživatelů. Tyto komunikační kanály ne vždy odrážejí realitu a ukazuje se, že podporují šíření falešných zpráv, hoaxů a konspiračních teorií.  

Studie, publikovaná v časopise New Media & Society, jejímiž autory jsou výzkumníci z University Oberta de Catalunya (UOC) spolupracující s 19 dalšími univerzitami, zkoumala roli, jakou hrají sociální média při šíření konspiračních teorií, vztah mezi tím, jak se tyto platformy používají, a vírou jejich uživatelů v tento typ dezinformací. „Konkrétní provozní vlastnosti a charakteristiky Twitteru, sociální sítě, která je více zaměřena na konzumaci zpráv, zvyšují společenský tlak na to, co je na ní publikováno, což by mohlo naopak snížit oběh neověřených nebo alternativních informací ve srovnání s jinými sociálními médii, jako je Facebook a YouTube. které mají vlastnosti podporující šíření těchto teorií,“ vysvětlila Ana Sofía Cardenal, členka Právnické a politologické fakulty a výzkumná pracovnice výzkumné skupiny GADE (eGovernance: elektronická správa a demokracie), jedna z hlavních autorů studie. Analyzovala data získaná z průzkumů v 17 evropských zemích před a po vypuknutí pandemie ve vztahu k různým platformám sociálních médií, včetně Twitteru, Facebooku a YouTube, a několika dalších aplikací pro zasílání zpráv, jako je např. WhatsApp. 

Rozdíly mezi platformami sociálních médií 

Autoři výzkumu tvrdí, že ne všechny platformy sociálních sítí podporují šíření konspiračních teorií ve stejné míře. Odlišná architektura a vlastnosti těchto platforem ovlivňují způsob šíření těchto teorií tím, že definují potenciální využití, chování uživatelů, typ interakcí a procesy, kterými jsou informace přenášeny. „Tato struktura znamená, že na platformě, jako je například Twitter, lze obsah založený na konspiračních teoriích rychle odhalit nebo případně „utopit“ kvalitnějšími informacemi nebo velkým počtem lidí, kteří jsou ochotni do toho skočit a rychle opravit mylné představy,“ upozornili autoři. Uživatelé Twitteru kombinují podle výsledků studie nadprůměrnou úroveň vzdělání s větší tendencí vyhledávat zprávy a zapojovat se do politických debat než na kterékoli z ostatních platforem ve studii. Tyto vlastnosti znamenají, že jde o uživatele, kteří hledají spolehlivé a kvalitnější zdroje informací.

Na jiných sociálních médiích, jako je Facebook nebo v aplikacích jako WhatsApp, kde jsou mezi uživateli užší vazby, jako jsou rodinné nebo přátelské vazby, lidé nekontrolují informace nebo pochybný obsah ve stejné míře. Existuje také pozitivní vztah mezi používáním Facebooku, YouTube a WhatsApp a přesvědčením o COVID-19 založeným na konspiračních teoriích. „Tento typ platforem pro sociální média a zasílání zpráv má tendenci být více soukromými a chráněnými prostory, což by mohlo zvýšit oběh alternativních informací,“ řekla Cardenal o šíření hoaxů, fake news a konspiračních teorií na těchto platformách. 

Následky pandemie 

Internetem od jeho počátku neustále kolují různé falešné teorie a pandemie COVID-19 zvýšila jejich četnost a intenzitu. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto již krátce po vyhlášení pandemie označila situaci za „infodemii“ kvůli množství nepravdivých informací, které začaly kolovat v souvislosti s propuknutím koronaviru. Autoři studie provedli první průzkum v prosinci 2019, před vypuknutím COVID-19, což umožnilo studovat a vyhodnotit chování uživatelů a šíření různých teorií, i těch, které nebyly spolehlivé nebo oficiální. „V prvním průzkumu před vypuknutím COVID-19 jsme se našich účastníků zeptali, jaké používají platformy a služby pro zasílání zpráv. Ve druhém, v květnu 2020, když jsme byli uprostřed pandemie, jsme shromáždili nejběžnější konspirační teorie o původu a léčbě COVID-19 a zeptali jsme se našich respondentů na jejich názor na tyto teorie,“ vysvětlila Cardenal, jak projekt probíhal. „Tím, že jsme se zeptali, jak používali platformy před vypuknutím COVID-19, jsme se ujistili, že je respondenti používali před objevením se falešných teorií o původu a léčbě COVID-19. Tím jsme eliminovali možnost inverzního vztahu; jinými slovy, že šíření konspiračních teorií přitahovalo uživatele na určité platformy.“ 

Dokonalá bouře 

Nejistota a zvýšený čas strávený doma podpořil u velké většiny populace šíření neověřených informací. Za prvé, úzkost z hrozby zvýšila potřebu lidí po znalostech a po spolehlivých vysvětleních toho, co se děje, což zvýšilo poptávku po informacích obecně. Navíc během prvních měsíců pandemie byl nedostatek znalostí a oficiálně ověřených informací. „Byla to dokonalá bouře a nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou vytvořila příležitost pro všechny druhy spekulací a falešných tvrzení o viru,“ vysvětlil výzkumník UOC. Autoři rovněž zdůraznili, že pochopení toho, jak se konspirační teorie šíří na sociálních médiích, je zásadní pro strategie, které budou schopny napravovat nesprávné vnímání a důsledky mylných informací. Studie zejména navrhuje, aby si každé sociální médium vyvinulo vlastní specifické mechanismy, které pomohou identifikovat falešné zprávy a pomáchat napravit jejich dopady. „Samotné platformy se musí více snažit, aby byly jejich produkty bezpečnější, zejména v případě, že jde o veřejné zdraví,“ uzavřeli experti, kteří poznamenali, že v posledních měsících již řada firem přijala opatření k označování neověřených nebo alternativních informací, včetně konspiračních teorií. 

Odkaz:

Theocharis, Y., Cardenal, Ana, a kol. (2021). „Záleží na platformě? Sociální média a přesvědčení o konspiračních teoriích COVID-19 v 17 zemích“, New Media & Society. https://doi.org/10.1177/14614448211045666 

UOC R&I 

Výzkumné a inovační (R&I) aktivity UOC přispívají k řešení problémů, kterým čelí globální společnosti 21. století, tím, že studují, jak se vzájemně ovlivňují technologie a humanitní a společenské vědy, se zvláštním zaměřením na internetovou společnost, online vzdělávání a eHealth. Na sedmi fakultách a dvou výzkumných centrech UOC (Internet Interdisciplinary Institute (IN3) a eHealth Center (eHC)) pracuje přes 500 výzkumníků a 51 výzkumných skupin. Tento typ studií na UOC přispívá k dosažení cílů udržitelného rozvoje (SDG) 3 (Dobré zdraví a pohoda), 4 (Kvalitní vzdělávání) a 12 (Odpovědná spotřeba a výroba). 

Více informací: research.uoc.edu. #25 let UOC

Recerca i innovació - Projectes i grups de recerca - UOC R&I