Hrozba sociálních médií? 10 příkladů
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Dění v oblasti superpočítačů v poslední době svojí hektikou připomíná závody v oblasti kosmonautiky na konci 60. let. Ještě neuplynulo ani třičtvrtě roku od uvedení rekordního ASCI White v americké Livermorově jaderné laboratoři s výkonem 7 TeraFLOPS* a už tu máme další překvapení – Simulátor Země.
Japonský Earth Simulator (Simulátor Země) je v provozu od dubna 2002. Jedná se o stroj s pětkrát větším výkonem, rovnocenným zhruba sumě osmnácti dosavadních nejsilnějších strojů na světě - 35 TeraFLOPS (podle testu LINPACK žebříčku Top 500). Počítač byl instalován v rámci japonského Centra pro oceánografii a mořskou technologii - Japan Marine Science and Technology Center (JAMSTEC).
Počítač se skládá z 5120 vektorových procesorů a jiných komponent a systémů od firmy NEC, uspořádaných v 640 uzlech po 8 procesorech (každý procesor má teoretický maximální výkon 8 GigaFLOPS). Hlavní paměť má celkovou velikost 10 TeraBajtů. Vektorový procesor umí provádět operace s mnohasložkovými vektory a maticemi čísel najednou a je tudíž obzvláště vhodný a efektivní např. pro numerická řešení diferenciálních rovnic, pomocí nichž lze modelovat mnoho procesů a jevů v oblasti fyziky, technologie a přírody vůbec. Výpočetní rychlost je asi 1000krát větší než u běžného superpočítače, provozovaného v roce 1996. Operačním systémem tohoto giganta je unixový Super-UX, opět od firmy NEC. Tento superpočítač si vyžádal investice ve výši téměř 400 milionů dolarů od japonské vlády a zabírá vnitřek budovy o délce 65 a šířce 50 metrů.
Počítač vědmou Jak už sám název napovídá, Japonci s jeho pomocí chtějí počítat nejnáročnější simulace v rámci naší planety jako celku i lokálně, např. v okolí svých neklidných ostrovů. Půjde zejména o předpovědi vývoje (a změny) klimatu, počasí, průběh procesů v moři, ekosystémech Země a zemské kůře a to včetně těch ničivých, bouřlivých až katastrofických jevů jako jsou kyselé deště, zemětřesení a tajfuny. Daty budou japonský supersimulátor sytit jak vědecké družice, obíhající kolem Země, tak bóje, sondy a výzkumné oceánografické lodi. Lidstvo by na základě těchto simulací mělo být např. o mnoho blíže rozřešení otázky, probíhá-li globální oteplení či ne, jaké to může mít následky a nakolik (si) za to může či nemůže člověk. Bude také možno zkoumat mj. i významnou meteorologickou nestabilitu zvanou El Niňo. Uvažuje se o předpovídání v horizontu 10-100 let a o prostorové rozlišovací schopnosti asi 1 km (doposud byla 5-10 km). Používané modely budou detailně vycházet z velké vzájemné provázanosti různých jevů na Zemi, např. z interakcí mezi atmosférou a prouděním vody na kontinentech a v oceánech.
Řada amerických odborníků chápe spuštění japonského Simulátoru Země jako výzvu či hozenou rukavici, ohrožující dosavadní národní technologické sebevědomí USA a kdosi tuto událost přirovnal dokonce k vypuštění ruského Sputniku 1 v roce 1957. Simulátor Země je totiž výkonnější než 20 nejrychlejších amerických superpočítačů dohromady. Je zajímavé, že Japonci na rozdíl od amerického stylu (všestranně použitelné a doslova stavebnicové) masivně paralelní architektury zvolili tradičnější vektorovou cestu.
Ještě letos mají ale Američané instalovat v Livermorově laboratoři stroj od Compaqu s výkonem 30 TeraFLOPS (ASCI-Q), čímž se náskok Japonců v oblasti kapacity pro modelování trochu zmenší, ale Simulátor Země má kralovat výkonem superpočítačům dál - ještě zhruba 2 roky, než nastoupí stroj s výkonem 100 TeraFLOPS, pravděpodobně opět od IBM nebo se značkou Cray. Ale Japonci po delší době znovu ukázali, že v oblasti nejvýkonnějších počítačů je s nimi nutno stále počítat.
FLOPS - Floating point operation Per Second - počet číselných operací (sčítání) s pohyblivou desetinnou čárkou, tj. v rámci desetinných, necelých čísel, za sekundu výpočtu.
ad *TeraFLOPS - bilion (deset na dvanáctou) výpočetních operací s desetinnými čísly za sekundu, viz článek v Třetím pólu, číslo 1/2002. Pro srovnání, běžný dnešní osobní počítač s Pentiem 4 má výkon přibližně kolem jednoho GigaFLOPS = miliarda (deset na devátou) FLOPS.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.