On-Line

Vyhledávat informace na internetu je už dnes samozřejmostí, stále běžnější ovšem je tam číst i klasické zpravodajství. Na malém českém trhu působí pouze pár solidních subjektů, mnohem zajímavější situace panuje v zahraničí, kde o čtenáře bojují novinářské giganty jako BBC, CNN, The Guardian nebo The New York Times.

Situace ve světě je podobná jako v Česku. Když si prohlédneme, po jakých informačních zdrojích (krom tradičních tiskových agentur, jakými jsou ČTK, Reuters, AP, AFP nebo DPA) sahají čeští novináři, patří mezi nejcitovanější a nejrespektovanější stránky BBB.co.uk, CNN.com, NYTimes.com či Washingtonpost.com. Ne náhodou se jedná o výstavní síň světového žurnalismu, fungující „sběratele“ Pulitzerových cen a profesionální ikony.

Internetu vládnou klasici
British Broadcasting Company (BBC) založila v roce 1922 skupina průmyslníků a vědců, mezi nimiž nechyběl slavný rozhlasový průkopník Guglielmo Marconi. Právě z jeho londýnského studia začala stanice 14. listopadu vysílat. V následujících dnech se přidal Birmingham a Manchester. Roku 1925 se BBC stala celobritskou rozhlasovou stanicí. S nástupem internetu se změnila i BBC. Stránky www.bbc.co.uk zahájily provoz roku 1997 a dnes se jedná pravděpodobně o nejlépe konstruované webové zpravodajství, které pravidelně navštěvuje na pět milionů Britů. Jejich zpravodajská část je rozdělena na několik aktualizovaných sekcí – UK, Europe, America, Asia, Africa, Health atd. Sestava článků odpovídá jednak informačnímu toku základních tiskových agentur, jednak práci rozsáhlé reportérské struktury, kterou má BBC po celém světě. Materiál uveřejněný na stránkách www.bbc.co.uk je často přesným přepisem televizních zpráv, rozhlasových aktualit nebo investigativních reportáží. Příspěvky mají výtečnou jazykovou úroveň a obecně jsou považovány za naprosto hodnověrný zdroj.
Neméně známým médiem je americký deník The New York Times. První výtisk se objevil 18. srpna 1851. Na jeho úvodní stránce stálo: Dnes publikujeme první vydání deníku New York Times a budeme tak činit každý den kromě nedělí po neznámo kolik let. Autory výroku a zároveň zakladateli novin byli Henry Jarvis Raymond a George Jones. Jestliže počátky NY Times jsou determinovány občanskou válkou, jejich život v 90. letech 20. století byl určen do značné míry rozvojem internetu. První on-line projekt „Timesů“ se objevil roku 1994, kdy ve spolupráci s poskytovatelem internetového připojení America OnLine (AOL) vznikly stránky @times, jakýsi kulturní a zábavní rozcestník. Dnešní server www.nytimes.com byl spuštěn 19. ledna 1996.
Dalším slavným zámořským listem je The Washington Post, založený 6. prosince 1877 Stilsonem Hutchinsem jako „denní demokratický zpravodajský zápisník“ o čtyřech stranách. V dalším roce Post pohltil konkurenční National Union, jeho vydavatelství zakoupilo vlastní tiskárnu a stalo se „nezávislým“. Zahájení internetového provozu kopírovalo vývoj v NY Times, došlo k němu v témž roce, v červnu 1996 vznikl web www.washingtonpost.com. Právě příklad Washington Post plně dokazuje, jak věrní jsou čtenáři svému oblíbenému periodiku. Jakmile Post spustil web, získal si velkou pozornost. Podle tiskových zpráv, které společnost pravidelně publikuje, má v současnosti přibližně šest milionů pravidelných amerických čtenářů na internetu. To znamená, že jej navštěvuje 40 % uživatelů z okolí Washingtonu (zhruba 1,5 milionu lidí) a zbývající 4,5 milionu čtenářů je z celých Spojených států, ne-li z celého světa.
Při výčtu významných světových zdrojů informací na internetu nelze zapomenout na Reuters. Agentuře dal jméno německý emigrant Paul J. Reuter, který si v Londýně otevřel roku 1851 kancelář, jež se specializovala na předávání burzovních informací mezi Londýnem a Paříží. Než byla Británie spojena s kontinentem kabelem, používal Reuter k posílání dat poštovní holuby. S rozvojem kabelového spojení se agentura dostávala stále dál mimo Evropu, roku 1872 proniklo její ekonomické zpravodajství na Dálný Východ, o šest let později do Latinské Ameriky. Ačkoli internetové zpravodajství není pro Reuters natolik určující jako pro světové deníky, stránky www.reuters.com patří nejenom v kontextu tiskových agentur ke špičce. Jsou to pravidelně aktualizované stránky s veškerým zpravodajským servisem, navíc maximálně rychlé, protože vznikají přímo „u zdroje“. Na rozdíl od konkurenčních webů (www.dpa.de, www.afp.fr nebo www.ap.com), které jsou pouze reklamní vitrínou tiskových organizací, se stránky Reuters soustředí na vlastní zpravodajskou činnost. To znamená, že na nich nalezneme položky týkající se mezinárodního obchodu, aktuality ze světa i z kultury, sportovní zpravodajství a pochopitelně aktuální burzovní informace.

Tradice a modernost
V 90. letech 20. století se ve světě zpravodajství stala pojmem televizní stanice CNN. První čistě zpravodajská televize zahájila provoz 1. června 1980. Tehdy měla tato kabelová televize 225 zaměstnanců a její dosah se rovnal 1,7 milionu amerických domácností. Portfolio webu www.cnn.com (vznikl roku 1996) je rozsáhlé, základní struktura je rozdělena na: CNN.com, CNN.com international edition, CNN Money a CNNSI.com. V roce 2002 bylo na stránkách otevřeno 16 miliard oken, denní rekord padl 12. září 2001, den po útocích na WTC v New Yorku, kdy se položky CNN.com spustily dohromady 340milionkrát. Ačkoli jsou CNN.com pravděpodobně nejvyhledávanější zpravodajské stránky světa, které získaly několik mezinárodních cen, je třeba jim vytknout určitou disharmoničnost a zdaleka ne tak velký uživatelský komfort, jakým se mohou pochlubit weby BBC.co.uk nebo Reuters.com.
The Manchester Guardian založil v roce 1821 John Edward Taylor a první vydání vyšlo 5. května. Zprvu vycházel jako týdeník, později se dostával na stánky dvakrát až třikrát týdně, od roku 1855 to byl deník. Skutečného věhlasu se listu dostalo ve chvíli, kdy se šéfredaktorem stal C. P. Scott (1872), který deník vedl přes půl století. Když se Scottovi podařilo Guardian koupit (1907), vědom si nebezpečného rozporu při tvorbě novin – potřeby nezávislosti na jedné straně a komerčního tlaku na druhé, zřídil fond, jehož funkce byla (a stále je) jednoznačná: totiž financovat provoz Guardianu (později také Observeru). Tím se z Guardianu stal nezávislý deník, jenž nemá v Británii obdoby. Je vydáván organizací The Guardian Newspapers Limited a jak napsal Graham Cleverley: Guardian už od 20. let sleduje výhradně kulturně-novinářské cíle a nikoli komerční. Internetová prezentace Guardianu vznikla roku 1999. Od té doby si udržuje tradičně vysokou čtenost, informace vyhledávají na jeho stránkách miliony návštěvníků měsíčně, je nejúspěšnějším britským zpravodajským serverem. V roce 2001 a 2004 byly stránky www.guardian.co.uk vyhlášeny nejlepším zpravodajským webem Británie. Ačkoli serveru chybí intuitivnost stránek BBC nebo Le Monde, je Guardian Unlimited (jak zní celý název) naplněn nosnými informacemi. Vycházejí na něm totiž nejen klasické zprávy, ale také veškeré investigativní a publicistické materiály, které připravuje sesterská redakce tištěného listu.

Luboš Kreč, redaktor iDnes