Hrozba sociálních médií? 10 příkladů
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Albireo je nový redakční systém připravený dvěma studenty Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno. Svůj název dostal podle hvězdy v souhvězdí Labutě. V té době ještě uničovští gymnasisté se s tímto projektem zúčastnili v loňském roce finále 15. ročníku soutěže vědecko-technických projektů studentů středních škol. Jak o sobě autoři projektu napsali, jsou první, kdo v České republice vytvořil svobodný redakční systém šířený pod licencí GPL. Dnes na něm dále pracují a baví je to čím dál víc.
Albireo bylo navrženo pro co nejjednodušší a přitom efektivní správu a tvorbu internetového obsahu. Používáme k němu technologie a postupy typické pro Web 2.0 a webové operační systémy (WOS), jako jsou Ajax, DHTML a například s jejich pomocí realizovaná mobilní dialogová okna se schopností transparence. Díky flexibilní asynchronní komunikaci se serverem dokáže systém přepisovat aktivně obsah prezentace. Protože je Albireo volně šiřitelné, snažili jsme se dosáhnout maximální přenositelnosti a možnosti rozšíření. Pro instalaci systému je třeba přenést na server jediný soubor o velikosti 20 kB. V neposlední řadě náš systém vyniká v nebývalé podpoře standardů W3C a šířce nasazení XML.
V čem se Albireo liší od svých placených či zahraničních sourozenců? Rozhodli jsme se uchopit tvorbu svého systému trochu jinak. Naším hlavním cílem je, aby prakticky kdokoli byl schopen produkt používat. Vycházíme z toho, že použité postupy jsou známé každému, kdo vlastní počítač s operačním systémem Windows (dialogová okna, menu, metody táhni a pusť), kdo používal textový editor, jako je Microsoft Word (editor pro úpravu jednotlivých článků publikovaných na webu) nebo kdo pracoval se souborovým manažerem Total Commander (dvoupanelový manažer obsahu jak pro virtuální soubory – webové články, tak i pro fyzické soubory – obrázky na serveru, apod.).
Stejně jednoduchá je i instalace. Stačí na server nahrát jediný soubor, ten si otevřít v prohlížeči a držet se instrukcí na obrazovce.Ty vás případně upozorní na problémy a možnost jejich řešení. Podobně je řešena i instalace rozšíření, které přidávají funkce nedostupné v samotném systému, např. fulltextové vyhledávání nebo automatická fotogalerie.
Když však přemůže pocity beznaděje a nakonec všechno funguje tak, jak má, dostaví se pocit spokojenosti a osvícení (známé „heuréka!“, které pozná každý, kdo se snažil na něco přijít). Barvy jsou barevnější, život je příjemnější a člověk může opět na chvíli vypnout a věnovat se dalším svým zálibám a vyrazit za přáteli, na které málem kvůli soustředění na nerozlousknutelný problém zapomněl. Samozřejmě se každý větší i dílčí úspěch musí patřičně oslavit, protože nejen prací člověk je živ.
Přestože Albireo bylo navrhováno jako redakční systém, ukázaly se jeho možnosti i naše ambice větší. Proto se nyní snažíme řešení rozšířit na obecný informační systém a zaměřit se na výzkum a vývoj týkající se webových operačních systémů nebo webtopů, což je v českých a poměrně i ve světových podmínkách raritou (ze zahraničních projektů stojí za zmínku zejména výzkum na University of California, Berkeley). Zároveň však dáváme důraz na to, aby s nárůstem funkčnosti nenarůstala i složitost ovládání.
Věříme, že jak bude Albireo procházet evolucí, vyvine se z něj ještě unikátnější systém, který bude maximálně přívětivý ke svým uživatelům.
Na http://www.albireo.name se můžete podívat, kam jsme došli.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.