Hrozba sociálních médií? 10 příkladů
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Článků v rubrice: 222
18. února 2021
Začíná desetiletí hybridních elektráren?
Právě začínající třetí desetiletí 21. století přinese masivní rozvoj hybridních elektráren, které jsou kombinací slunečních a větrných zdrojů a bateriových úložišť. Tvrdí to britsko-americká studie Rethinking Energy, podle které by tento způsob výroby elektřiny mohl v budoucnosti proměnit celý energetický sektor.
Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)
Příklad z USA
Klesající náklady, zlepšování technologií a příznivé politické pobídky pohánějí hybridní energetické zdroje k růstu už dnes. V USA se mezi lety 2018 a 2019 počet hybridních projektů více než ztrojnásobil a dosahuje kapacitu přes 100 GW. V prosinci loňského (2020) roku byly uvedeny do provozu větrníky projektu Skeleton Creek v Oklahomě o výkonu 250 MW. Do roku 2023 vyroste v této lokalitě fotovoltaický zdroj o stejném výkonu a bateriové úložiště o výkonu 200 MW a úložné kapacitě 800 MWh. Investor, kterým je společnost Next Era Energy Resources, spustila už v březnu loňského roku vůbec první velkokapacitní projekt skladování elektřiny v USA, který tvoří 250 MW větrná farma a bateriový systém 10 MW/20 MWh.
Příklad z Austrálie
Hybridní systémy vznikají i v Austrálii. Globální výrobce zelené energie EDL v létě roku 2020 dokončil Agnew Hybrid Renewable Project. Elektrárna zahrnuje pět větrných turbín, solární farmu s více než 10 tisíci panely a akumulátorový systém. Za příznivých povětrnostních podmínek výroba pokryje až 70 % energetických požadavků společnosti Agnew, která provozuje v pouštním vnitrozemí západní Austrálie zlatý důl.
Příklad z Číny
Obří hybridní projekt o výkonu 6 GW oznámil v prosinci 2020 jeden z největších čínských státních energetických podniků China Energy Engineering Corporation. Elektrárnu v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko bude tvořit 1 GW větrné energie, 5 GW solární energie a zatím nespecifikovaná skladovací kapacita. Celková investice dosáhne přibližně 3,64 miliardy USD. Nová elektrárna má generovat přibližně 33 TWh čisté energie ročně a bude připojena k síti uhelné elektrárny o výkonu 2 GW, která leží poblíž.
Příklad z Indie
Pilotní hybridní projekt zahájila také Indie. Zahrnuje solární fotovoltaické systémy o výkonu 25 MW a větrné turbíny o výkonu 16 MW spojené s optimalizovaným systémem skladování energie. Podle indické vlády jde o jeden z kroků, jak modernizovat zastaralou indickou energetickou síť a podpořit cíl dosáhnout do roku 2022 instalované kapacity 175 GW obnovitelných zdrojů.
Evropa
Evropa v oblasti hybridních elektráren zatím zaostává, ale v různých fázích přípravy je sedm komplexních hybridních projektů a 22 větrných farem spojených s úložišti. Velké ambice má zejména konsorcium CrossWind, které tvoří ropný gigant Shell a nizozemská společnost Eneco. Jejich superhybridní pobřežní farma zvítězila v létě roku 2020 v tendru na projekt Hollandse Kust, což je program holandské vlády na energetické využití mělkých vod na jihozápadě země. CrossWind chce do roku 2023 asi osmnáct kilometrů od tamního pobřeží zprovoznit větrnou farmu se solárními, akumulačními a vodíkovými prvky o celkovém výkonu 759 MW. Konsorcium tvrdí, že kombinace těchto technologií zajistí nepřetržitou dodávku elektřiny bez ohledu na to, zda na moři bude foukat vítr nebo ne.
Zdroje:
https://emp.lbl.gov/publications/hybrid-power-plants-status-installed
https://www.world-energy.org/article/14425.html
https://windeurope.org/newsroom/news/hybrid-renewable-power-plants-make-a-good-business-case/
https://www.world-energy.org/article/14596.html
https://www.world-energy.org/article/15077.html
Nejnovější články
Litevské lasery
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
Gravitační díra v Indickém oceánu
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Čína ve vesmíru vyrábí kyslík pomocí „umělé fotosyntézy“, chystá měsíční základnu, obří rakety i solární pole
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
www.svetenegie.cz – brána do světa energie
Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...
Nejnovější video
Stellarátory - budoucnost energetiky?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
