Větrná mytologie

Výhrady občanů proti větrné energii a stavbě větrných elektráren často vycházejí z mylných nebo zkreslených informací. Přinášíme odpovědi na nejčastější mýty. Jako příklad uvádíme projekt větrných elektráren u Stříbra v západních Čechách.

1. Větrné elektrárny budou mít dopad na krajinný ráz
Jde o problém velice subjektivní, každý může mít na umístění větrných elektráren v krajině různý názor. Dopady větrných elektráren na krajinný ráz každopádně nejsou o nic rušivější než stávající dominantní prvky v krajině – např. sloupy vysokého napětí, televizní vysílače, tovární komíny, rozhledny atd.

2. Větrné elektrárny vyrostou lidem přímo za domy
Přestože zatím není legislativní norma, počítá se při výstavbě s dodržením vzdálenosti elektráren cca 1 000 metrů od obydlených stavení. Např. v případě uvažované větrné farmy u Stříbra je vzdálenost k Těchlovicím a Otročínu kolem 1 km, nejbližší vzdálenost ke Stříbru je 3 km.

3. Větrné elektrárny jsou hlučné
Hladina hluku na úrovni 500 m od stroje se pohybuje okolo 35 - 40 dB – což je zhruba hladina hluku v obývacím pokoji. Stroje jsou navíc plánovány ve velké vzdálenosti od obydlených oblastí, vzdálenost k nejbližšímu obydlí je v rozmezí 700 - 1200 m. Moderní stroje mají oproti starším typům navíc upraveny listy rotoru tak, aby hluk minimalizovaly.

Povolené hladiny hluku v místě nejbližší budovy jsou podle českých zákonů na úrovni 50 dB (den) a 40 dB (noc). Tyto limity dodrží větrné elektrárny zcela bez problémů. Je důležité si uvědomit, že elektrárna vydává hluk tehdy, pokud se otáčejí lopatky – tedy pouze pokud fouká vítr. Hluk vydávaný lopatkami tak do značné míry zaniká ve zvucích okolního prostředí. Agentura ochrany přírody a krajiny uvádí, že les ve vzdálenosti 200 metrů vydává při rychlostech větru 6-7 m/s přibližně stejný hluk jako větrná elektrárna ve stejné vzdálenosti.

Vezmeme-li za příklad opět farmu u západočeského Stříbra, pak výpočet hlukových emisí vychází i při nejhorším možném případě (maximálně možný odrazivý povrch – půda zmrzlá, pokrytá krustou sněhu a území bez lesů) v Těchlovicích a Otročíně mezi 37 – 38 dB, ve Stříbře pak kolem 20 dB.

4. Větrné elektrárny jsou zdrojem infrazvuku
Německý spolkový zdravotní úřad prováděl na toto téma podrobný výzkum. Výsledky měření prokázaly, že intenzita produkovaného infrazvuku je zanedbatelná. Infrazvuk bývá v tomto případě patrně mylně zaměňován za hluk větrného proudění.

5. Větrné elektrárny ruší televizní a rozhlasový signál
Rušení signálu by hrozilo pouze v případě, že by kovový sloup turbíny stál přímo mezi nedalekou anténou a vysílačem. Ovšem tak blízko domů se elektrárny nestavějí.

Jiná situace nastává u točícího se rotoru. Tam dochází k podobnému jevu jako u stroboskopického efektu, kdy je elektromagnetické vlnění střídavě zastiňováno a intenzita signálu kolísá. Stejný efekt způsobují projíždějící automobily nebo vlaky. Zmíněné kolísání je však patrné jen v bezprostřední blízkosti pohybujících se předmětů. V běžných televizních a rozhlasových přijímačích je usměrňuje automatické vyrovnávání citlivosti, proto je diváci či posluchači vůbec nepostřehnou. Navíc se dnes vrtule turbín nevyrábějí z kovu, nýbrž z umělých pryskyřic, takže elektromagnetické vlny neodrážejí.

6. Větrné elektrárny zabíjejí ptáky a ruší volně žijící zvěř
Chování ptáků, ale i divokých zvířat v blízkosti větrných elektráren je rozdílné: zatímco některé druhy ptáků staví klidně svá hnízda i v úkrytu generátorových skříní, jiné druhy se okolí elektráren vyhýbají. Žádný výzkum zatím nepotvrdil, že by počet ptáků případně zasažených vrtulí elektrárny byl vyšší než počet ptáků zabitých na silnicích.

Liché jsou také obavy, že větrné elektrárny budou rušit nebo vyhánět zajíce, srnčí, lišky a další zvířata. Potvrdil to tříletý výzkum, který prováděl Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na Veterinární univerzitě v Hannoveru. Sledoval rozsáhlé území s celkem 36 větrnými elektrárnami i srovnávací oblasti, kde turbíny nejsou. Hustota zvěře na území s elektrárnami zůstávala stejná, nebo se dokonce zvyšovala. Z průzkumu mezi myslivci Dolního Saska vyšlo najevo, že nespatřují ve větrných elektrárnách vážné zdroje rušení domácí nízké zvěře. Ke stejnému názoru došli i myslivci v obci Břežany.

V souhrnu lze říct, že zvířata si na zařízení zvyknou – zvěř totiž ruší pohyby trhavé, nepravidelné. Pohyb rotoru větrné elektrárny je proti tomu plynulý, s max. otáčkami cca 16 - 20 ot/min.

7. Větrná elektrárna vrhá zneklidňující pohyblivé stíny
Větrné elektrárny jsou umístěny dostatečně daleko od obydlí a otáčející se stíny se budou pohybovat nad poli a lesy. V slunečných dnech, kdy k tomu dochází, navíc umožňuje ovládání elektrárny takové nastavení, aby po dobu několika minut denně byla elektrárna zastavena. Při přípravě projektů se počítá nejvyšší doba, po kterou v daném místě působení tohoto jevu hrozí (pokud by stále svítilo slunce, nikdy se nevyskytovaly mraky a rotor byl neustále kolmo k pozorovateli a vrhal tedy největší možný stín) a skutečná doba působení podle reálných meteorologických podmínek. Pokud zahrneme svit slunce, oblačnost a měnící se směr větru, celkově jde zhruba o pět až šest hodin v součtu za celý rok!

8. Postavení větrných elektráren neomezí výrobu v uhelných elektrárnách
Výroba v uhelných elektrárnách samozřejmě neskončí hned, bude ovšem postupně klesat podle toho, jak bude končit životnost jednotlivých uhelných elektráren. To začne již v roce 2015, další výrazný útlum se předpokládá kolem roku 2035, kdy „doslouží“ hned několik uhelných elektráren. Nahradit je bude muset právě vhodný mix jaderné energie a obnovitelných zdrojů, což např. doporučila také zpráva tzv. Pačesovy komise.

9. Výstavba obnovitelných zdrojů je vyhazováním peněz a zdražuje cenu elektřiny
Česká republika přijala určité závazky vůči EU také v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Cílem ČR je vyrábět v roce 2020 celkem 13,5 % energie z obnovitelných zdrojů. Úměrně tomu je také nutné do obnovitelných zdrojů investovat. Obnovitelné zdroje budou vyrábět energii i v době, kdy konvenční (zejména uhelné) elektrárny budou postupně končit. Už nyní je proto třeba investovat do energetické budoucnosti.
Údajný vliv obnovitelných zdrojů na zdražování elektřiny je jedním z mýtů. Ceny elektrické energie u nás kopírují vývoj celosvětových cen, rozhodně je nezdraží výstavba několika set MW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, který se plánuje pro celou Českou republiku.

10. Při velmi nízkých teplotách může vzniknout na lopatkách větrné elektrárny námraza, která je rotací „rozhazována“ do okolí elektrárny
Stroje mají speciálně upravené lopatky tak, aby na nich námraza vznikala co nejméně. Pokud přesto námraza vznikne, stroj se zastaví a zastaven zůstane až do doby, kdy bude opět bezpečné jej spustit.

---

Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje připravuje v současnosti výstavbu zhruba 70 větrných elektráren, které mají souhlas měst a obcí, zajištěnou rezervaci vyvedení elektrického výkonu a z velké části vyřešené pozemky. Cílem projektů je snaha o posílení podílu výroby z obnovitelných zdrojů ve Skupině ČEZ i v rámci ČR a příspěvek ke snížení produkce skleníkových plynů.

V rámci Skupiny ČEZ zároveň vzniká i projekt největší přímořské větrné farmy v Evropě – rumunské větrné farmy v Dobrudži ve Fontanele a Cogealac. První fáze počítá již do roka se zprovozněním 350 MW instalovaného výkonu z celkově předpokládaných 600 MW.