Nekrmte ptáčky!

Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Platí to i o zimním krmení ptáků. Plné krmítko je pro opeřence danajským darem. Za plná břicha zaplatí fiaskem při námluvách.

Vždyť ty chudinky zmrzlé mají hlad!
Krmení ptactva je považováno za bohulibé hobby. Zvláště když navíc uvážete vašemu kocourovi na krk rolničku, aby ho opeřenci slyšeli zdálky přicházet a mohli před ním včas frnknout do bezpečí. Zatímco v případě genetických modifikací, atomové energetiky nebo při spalování fosilních paliv jezdí mnoha lidem mráz po zádech při představě, co všechno to provede s přírodou, krmení ptactva považují z ekologického hlediska za věc přinejhorším neškodnou, pokud ne přímo prospěšnou. Přitom příkladů, kdy krmení ptactva zasáhlo poměrně razantně do dění v přírodě, najdeme povícero. Například některé německé pěnice přestaly na zimu létat na Pyrenejský poloostrov a zimují na Britských ostrovech. Cestu do tohoto zimoviště jim neotevřelo dnes tak populární globální oteplení, ale zimní krmení ptáků, které se v Británii ujalo jako masové hobby po druhé světové válce. Dneska krmí v zimě ptáky každá druhá britská domácnost a krmítka tam zimu co zimu nabízejí celodenní stravování asi pro 30 milionů ptáků.

Vliv krmítek na evoluci pěnic
Německé pěnice už se rozdělily na dvě populace, které sice žijí přes léto v Německu na stejném území, ale vzájemně se přestávají křížit. Není divu. Z Pyrenejského poloostrova a z Britských ostrovů se vracejí na středoněmecká hnízdiště v jiných termínech a při zakládání rodiny se nesejdou. Pěnicím zimujícím v Británii se také zkrátil zobák, protože konzumují v zimě jinou potravu, než jakou nacházeli jejich předci v olivových hájích Španělska a Portugalska. Změnil se jim i tvar křídel, protože na podzimním a jarním tahu už nepřekonávají tak velké vzdálenosti.

Ranní ptáče...
Ještě razantnější zásah do života ptáků popsal ve vědeckém časopise Animal Behaviour tým vedený Valentinem Amrheinem z basilejské university. Ve spolupráci s norskými kolegy uskutečnil Amrhein výzkum na předměstí norské metropole Oslo. Vědci tu pravidelně sledovali samce sýkor koňader. Zvláštní pozornost věnovali jejich rannímu zpěvu. Měli přesně zmapováno, kdy a kde daný samec po ránu zpívá. Následně rozmístili do areálu těchto samců krmítka. Krmítka poloviny samců zůstala prázdná, krmítka druhé poloviny samců naplnili vědci sýkorčími laskominami. Krmítka zůstala v areálu sýkor dva a půl týdne a během této doby byl poté opět zaznamenáván ranní zpěv samců.

...dál doskáče, jen když má hlad
Ranní ptačí vyřvávání není žádná legrace. Mrzne jen praští, kolem je tma a žaludek je po studené noci prázdný. Člověku by za této situace do zpěvu rozhodně nebylo. Však ani všichni ptačí samci nejsou v ranním vyzpěvování stejně zdatní. Obecně ale platí, že čím větší borec, tím časněji vstane a tím silněji se do mrazivé tmy ozývá. Kručení v žaludku okázale ignoruje. Pro samičky koňader je tohle otužilé „ranní ptáče" neodolatelné a při námluvách je preferují.

Amrhein předpokládal, že samci, kteří se mohli nacpat u plných krmítek, získají významnou výhodu. Počítal s tím, že právě přikrmovaní samci budou mezi „ranními ptáčaty“ převládat. Jenže ouha. Sledování ukázalo pravý opak. Ptáci, kteří měli ve svém revíru plné krmítko, vstávali později a zpívali liknavěji. Jejich vyhlídky na zdar při námluvách výrazně poklesly.

Pak vědci krmítka z areálů koňader opět odstranili a čekali, že se vše vrátí do starých kolejí. Ale ani tahle prognóza jim nevyšla. Samci, kteří zažili přechodné období hojnosti, si podrželi lenošivý životní styl. Vstávali později a zpívali míň.

A co z toho plyne?
Proč má krmení na samce sýkor koňader tak demoralizující efekt, není zcela zřejmé. Ukazuje se však, že to, co nám napovídá zdravý selský rozum, a co se odehrává v přírodě, zhusta nebývá jedno a totéž. Proto jistě stojí za to zabývat se tím, co zjišťují vědci i v případě vlivu genetických modifikací, atomových elektráren nebo spalování fosilních paliv na životní prostředí. Zdravý selský rozum nás totiž může zavést … no, řekněme, že na scestí.

Při zpětném pohledu to vypadá, že i titulek tohoto článku je produktem mylných představ generovaných „zdravým selským rozumem". Vyzývá: „Nekrmte ptáčky!" Amrhein však neprokázal škodlivý vliv krmení u všech druhů ptáků. Možná že modřinkám, hýlům nebo vrabcům plná krmítka svědčí. Správně by tedy měl titulek znít: „Nekrmte koňadry!". Jenže Amrhein popsal negativní efekt jen u samců koňader. Vliv krmení u samic nesledoval. A tak bychom měli titulek opravit na „Nekrmte samce koňader!". Ale ono není jisté, zda jsou výsledky platné i na jiných územích, než je předměstí Oslo. Takže ještě lepší titulek by mohl mít následující podobu: „Nekrmte samce koňader na předměstí Oslo!". Jenže jak to zařídit, aby z krmítek na předměstí Oslo mohli žrát všichni ptáci s výjimkou samců koňader? A tak asi jediným zaručeným receptem na ochranu koňadřích samců před demoralizací prostřeným stolem opravdu zůstává heslo z původního titulku: „Nekrmte ptáčky!"

Převzato z blogu http://JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora