Hrozba sociálních médií? 10 příkladů
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Rakovina kůže, šedý oční zákal či kontaminace půdy a vody. To je jen zlomek z toho, co se může stát, pokud nebudeme s vysloužilými elektrozařízeními a bateriemi zacházet ekologicky a šetrně. Přestože jsou elektronické spotřebiče, jako lednice, rádio nebo počítač, nepostradatelnou součástí našich životů, při špatném zacházení a likvidaci mohou mít katastrofální následky.
Každý den se v tuzemsku z provozu vyřadí zhruba tisíc starých ledniček, které obsahují nebezpečné freony. V případě, že nejsou ekologicky a odborně likvidovány, uniknou freony do atmosféry, kde ničí ozonovou vrstvu.Právě ta nás chrání před škodlivým UV zářením, které zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže a poškození zraku. Zpráva OSN o životním prostředí UNEP odhaduje, že každé procento snížení obsahu ozonu v ozonové vrstvě vyvolá zvýšení intenzity ultrafialového záření typu B o 2 %. Díky tomu se ročně zvýší výskyt rakoviny kůže o 3 % až 6 % a přibyde 100 až 150 tisíc případů šedého očního zákalu. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace může vystavení slunečnímu záření způsobovat nebo přispívat k oslepnutí až z 20 %. To se týká především Indie, Pákistánu a z dalších zemí poblíž rovníku, kde se šedý zákal vyskytuje nejvíce.
V důsledku narušení klimatického systému se zvyšuje koncentrace skleníkových plynů. Skleníkový efekt a následná změna klimatu by pak mohly způsobit nové epidemie tropických chorob v oblastech, kde se dosud nevyskytují. Snížením stratosférického ozónu dojde ke zvýšení výskytu UV záření. Ultrafialové záření typu B zvyšuje nejen riziko rakoviny kůže a poškození zraku, má také negativní vliv na lidský imunitní systém. Ten totiž ztrácí v důsledku nadměrného ultrafialového záření svou ochrannou schopnost, což může mít za následek rozšíření a častější výskyt osýpek, infekčních oparů a tuberkulózy. Snížená imunita rovněž zvyšuje riziko nádorů, ale například i řady virových infekcí.
Vysloužilé elektrospotřebiče mohou při neodborném nakládání uvolňovat různé toxické kovy a jiné škodlivé látky. Staré počítače s klasickými monitory mohou například obsahovat olovo, rtuť se může vyskytovat ve výbojkách, zářivkách a kadmium lze nalézt v akumulátorech. I v současné době se však často setkáváme s tím, že vyřazená elektrozařízení, včetně baterií zvláště malých rozměrů, stále končí ve směsném komunálním odpadu. Pokud staré elektrospotřebiče vyhodíme do přírody, škodlivé látky se mohou působením deště, sněhu nebo mechanickým poškozením uvolnit rovnou do půdy nebo vody. „Například úsporné zářivky mohou být vážnou ekologickou hrozbou, protože obsahují jedovatou rtuť. Ačkoli je její množství v úsporných zářivkách relativně malé, jedna rozbitá zářivka dokáže na skládce znečistit až 10 tisíc litrů vody,“ vysvětluje David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení a baterií a zdarma zajišťuje svoz a ekologické zpracování elektrozařízení z domácností, z firem, škol a obcí. A dodává: „Rtuť je silně toxická látka. Za určitých podmínek může 1 mg rtuti znečistit až 20 tisíc litrů vody.“
Na jednoho obyvatele Evropy se za rok spotřebuje 16 tun nerostných surovin. Polovinu z toho tvoří odpad, ze kterého se poté další polovina skládkuje. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že jeden obyvatel České republiky spotřebuje za život průměrně 352 tun uhlí, 48 tun rud a 60 tun ropy. Vzhledem k tomu, že se spotřeba surovin a vodních zdrojů neustále zvyšuje, je nutné se zaměřit na snížení celkové spotřeby, ale i recyklaci, která má z hlediska ochrany životního prostředí velký význam. Recyklace elektrospotřebičů včetně baterií a zpětné využití takto získaných materiálů snižuje potřebu těžit nové suroviny i spotřebu vody. Díky recyklaci jedné lednice lze například ušetřit 18 kilogramů železa, 10 kilogramů plastů nebo 1 kilogram hliníku.Hlavní problém přitom nespočívá v tom, že dnes vlastníme různé elektrospotřebiče, ale že je po skončení jejich životnosti nerecyklujeme.
Lenka Rudišová, LESENSKY.CZ s.r.o., mobil.: +420 777 399 005, e-mail: rudisova@lesensky.cz
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.