Solné bazény na dně Rudého moře

Vzácné hlubinné solné bazény objevené v Rudém moři mohou obsahovat stopy vedoucí k rozuzlení historie regionu, či vrhnout světlo na původ života na Zemi, zjistila nová studie. Hlubinné solné bazény jsou mimořádně slaná, doslova "hypersolná" jezera, která se tvoří na mořském dně. Patří mezi nejextrémnější prostředí na Zemi. Ale navzdory své exotické chemii a naprostému nedostatku kyslíku se tyto vzácné bazény hemží životem a mohou nabídnout pohled na to, jak život na Zemi začal - a jak by se život mohl vyvíjet a prospívat i na jiných světech bohatých na vodu. Naše současné teorie říkají, že život vznikl na Zemi v hlubokém moři, téměř jistě v anoxických  podmínkách, tj. bez kyslíku," řekl vedoucí autor studie Sam Purkis, profesor a předseda katedry mořských geověd na univerzitě v Miami, USA.

Hlubinné solné bazény jsou skvělým prostředím, analogickým pro ranou Zemi a navzdory tomu, že postrádají kyslík a jsou extrémně slaná, hemží se bohatou komunitou takzvaných "extremofilních" mikrobů. Studium této komunity tedy umožňuje nahlédnout do podmínek, ve kterých se život poprvé objevil na naší planetě, a mohlo by vést hledání života na jiných "vodních světech" v naší sluneční soustavě i mimo ni. "Tyto bazény by také mohly přinést mikrobiální objevy, které by mohly přispět k vývoji nových léků", dodal Purkis. "Molekuly s antibakteriálními a protirakovinnými vlastnostmi byly již dříve izolovány z hlubinných mikrobů žijících ve slaných bazénech," řekl.

Kde jsou a jak vznikají

Vědci zatím vědí jen o několika desítkách hlubinných solných bazénů na celém světě. Jejich velikost se pohybuje  od několika desítak čtverečních merů až po asi 2,6 čtverečního kilometru. Je známo, že pouze tři vodní útvary hostí hlubinné solné bazény: Mexický záliv, Středozemní moře a Rudé moře. Rudé moře má nejvyšší známý počet hlubinných solných bazénů. Předpokládá se, že vznikají z rozpouštění kapes minerálů uložených během miocénu (asi před 23 až 5,3 miliony let), kdy byla hladina moře v regionu nižší než dnes.

Až dosud byly všechny známé hlubinné solné bazény v Rudém moři objeveny nejméně 25 km od pobřeží. Nyní vědci objevili první takové bazény v Akabském zálivu, severním výběžku Rudého moře, jen 2 km od břehu. Vědci objevili bazény v roce 2020 během expedice na palubě výzkumné lodi OceanXplorer, námořní průzkumné organizace OceanX. Expedice zkoumala pobřeží Rudého moře v Saúdské Arábii, oblast, které se dosud dostalo jen malé pozornosti.

Objevy 

Pomocí dálkově ovládaného podvodního vozidla (ROV) vědci objevili bazény 1,77 km pod hladinou Rudého moře. Pojmenovali je NEOM Brine Pools po saúdské vývojové společnosti, která výzkum financovala. saúdské vývojové společnosti, která financovala výzkum. Největší bazén měřil asi 10 000 metrů čtverečních v průměru, tři menší bazény měřily méně než 10 metrů čtverečních v průměru. V této velké hloubce obvykle není na mořském dně mnoho života. Solné bazény jsou však překvapivě bohatou oázou života. Tlusté koberce mikrobů podporují různorodou sadu dalších živočichů. Nejzajímavější z nich byly ryby, krevety a úhoři, kteří zde zřejmě číhají na kořist.  Solanka je bez kyslíku, takže každé zvíře, které do solanky zabloudí, je okamžitě omráčeno nebo rovnou zabito. Dravci, kteří číhají poblíž solankového bazénu  se tak živí těmi, co měli smůlu...

Blízkost těchto bazénů u pobřeží znamená, že mohly vzniknout tak, že nahromadily odtok z pevniny a začlenily suchozemské minerály do svého chemického složení. Mohly by proto potenciálně sloužit jako jedinečné archivy uchovávající stopy záplav, zemětřesení  a cunami v Akabském zálivu po tisíce let.

Co se děje v solném bazénu

Vzhledem k tomu, že solanka postrádá kyslík, obvyklá zvířata žijící na mořském dně, jako jsou krevety, červi a měkkýši, se jim vyhýbají.. Obvykle tato zvířata různě zozhrabávají a rozvrtávají mořské dno, což narušuje sedimenty, které se tam hromadí. Ne tak u solných bazénů. Zde všechny sedimentární vrstvy, které se usadí na dně, zůstávají nádherně neporušené.

Vzorky vrtů, které vědci extrahovali z nově nalezených solných bazénů, představují nepřerušený záznam minulých dějů v regionu více než 1000 let dozadu, i záznamy o zemětřeseních a cunami. Zjištění vědců naznačují, že v posledních 1000 letech se velké povodně způsobené silným deštěm vyskytují asi jednou za 25 let a cunami se odehrávají asi jednou za 100 let.

Zjištění týkající se rizika cunami a dalších katastrof mohou být velmi poučná pro masivní infrastrukturní projekty, které se v současné době na pobřeží Akabského zálivu staví. Pobřeží Akabského zálivu bylo tradičně řídce osídleno, nyní se však urbanizuje ohromující rychlostí.

"Budeme spolupracovat s ostatními zeměmi, které hraničí s Akabským zálivem, abychom rozšířili hodnocení rizika zemětřesení a cunami," řekl Purkis. "Kromě toho doufáme, že se vrátíme do solných bazénů se sofistikovanějším vrtným a vědeckým vybavením, abychom se pokusili prodloužit naši rekonstrukci minulých událostí o více než 1 000 let, abychom pronikli hlouběji do starověku."

Vědci podrobně popsali svá zjištění 27. června online v časopise Komunikace Země a životní prostředí .

Zdroj: "Nešťastní" tvorové, kteří vstoupí do vzácných solných bazénů v Rudém moři, jsou okamžitě omráčeni k smrti | Živá věda (livescience.com)