Vypláznutí jazyka jako diagnostika

Vyplázněte jazyk a řekněte Á. Tentokrát nepůjde o to, abychom viděli hlouběji do krku, ale podíváme se hodně zblízka na povrch jazyku. Žije na něm jedinečné společenství mikroorganizmů. Unikátní studie ukazuje, že druhové složení mikrobů v ústech může mít vliv na naše zdraví.

Jazyk je opravdu důležitý orgán. Neslouží jenom k artikulaci řeči a vnímání chuti. Například v tradiční čínské medicíně je vyšetření jazyka jednou ze základních diagnostických metod. Vědci teď možná přišli na to, proč je bližší pohled na jazyk tolik důležitý.

Bakteriální povlak v našich ústech

Každá část těla je osídlena specifickými mikroorganismy. V našich ústech žijí bakterie na zubech, jazyku, dásních, tvářích nebo mandlích. A to není všechno. Na každém místě se tvoří specifická společenství. Studie zveřejněná v časopise Cell a poté v odborném magazínu Science News for Students uvedla, že na lidském jazyce si jednotlivé druhy mikroorganismů vybírají konkrétní místa. Kdybychom vytvořili mapu, kde jednotlivé druhy žijí, mohli bychom zjistit, jak jednotlivé druhy spolupracují. Nakonec by tato informace mohla objasnit, jakým mechanismem bakterie udržují své hostitele zdravé.

Bakterie si vybírají, koho pustí do své čtvrti

Mikroby se většinou shlukují do povlaků (biofilmů), které jsou napěchované různými typy bakterií. Bakterie si tvoří okolo povrchových buněk jazyka malá sídliště a vybírají, ve kterém patře se kdo usídlí. Podobně jako v lidském světě si tato společenství svoje rezidenty pečlivě vybírají. Některé bakterie jsou raději blíže k buňkám jazyka, jiné raději uprostřed a druhy, které potřebují kyslík, jsou na povrchu. Podle toho, kde se usídlí, používají různé živiny důležité ke svému životu. Jejich odpadní látky spotřebuje jejich soused. Vše funguje jako miniaturní ekosystém. Je možné, že tato struktura podmiňuje i naše vnímání chuti.

Bakterie jsou na jazyku přilepeny pomocí speciálních sloučenin, které samy produkují. Pokud pijeme nebo jíme, zůstávají na svém místě. Pokud si ale čistíme zuby, bakterie jsou vypláchnuty. „Čisté zuby se ale během několika sekund znovu pokryjí slinami a během minut se na ně dostanou průkopnické bakterie. A osidlování začíná nanovo. Po každém čištění zubů následuje vzrušující ekologický vývoj na zubech i na jazyku“, dodává spoluautorka studie Jessica Mark Welch.

Podrobná mapa bakteriálního městečka na jazyku

V rámci studie si dobrovolníci nechali odebrat vzorek mikroflóry z jazyka pomocí vroubkovaných plastových hrabiček. Poté vědci udělali fotografie obarvených mikrobů z biofilmu jazyka. Obarvení pomohlo identifikovat různé bakterie. Výsledná fotografie jazyka vypadala jako patchwork. Nicméně vzor této přikrývky byl u každého člověka odlišný, i když ho tvořilo druhově stejné bakteriální společenství. To znamená, že nezáleží pouze na tom, jaké bakterie jazyk osidlují, ale i kde přesně se vyskytují.

Každá bakterie má na jazyku svojí funkci

Vědci našli několik typů bakterií, které máme skoro každý. Zmapování míst a složení biofilmu na jazyku může pomoci odhalit, co je důležité pro zdravý život. Spoluautorka výzkumu Jessica Mark Welch zmiňuje, že bakterie z jazyka například nepřímo ovlivňují náš krevní tlak. Zapojují se totiž do přeměny forem dusíku v těle. Dusičnany se do těla dostávají zeleninou (až 80 %) nebo některými masnými výrobky. Ačkoliv jsou dusičnany samy o sobě málo škodlivé, mohou se v trávicím traktu, počínaje ústy, přeměnit činností mikroorganizmů na toxičtější dusitany. Dusitany jsou historicky vnímány jako špatné, protože se mohou podílet na tvorbě karcinogenních N-nitrosaminů. Dusitany se dále v těle přemění na formu oxidu dusnatého (NO), který pomáhá krevním cévám, aby zůstávaly průchodné.

Hýčkejme si naše bakterie!

Jessica Mark Welch zmiňuje experiment australských kolegů. Pro účely studie měřili krevní tlak dvěma skupinám dobrovolníků. První skupina si po jídle vyplachovala ústa antibakteriální ústní vodou a druhá po jídle neprováděla žádnou ústní hygienu. Těm, kteří si ústa nevypláchli, zůstal na povrchu jazyka nezměněný biofilm a dusičnany z potravy byly v těle přeměněny až na oxid dusnatý. Krevní tlak jedinců v této skupině se nepatrně snížil. V druhé skupině se díky zničení biofilmu pomocí ústní vody přeměna až na NO dočasně porušila. (To samozřejmě neznamená, že máme přestat věnovat pozornost ústní hygieně. Je jenom potřeba si uvědomit, že všeho moc škodí.)

Výzva: popsat mikroby a na jazyk ubytovat ty „správné“

Společenstva mikrobů, která žijí na jazyku zdravého a nemocného člověka, se liší. Je důležité poznat potřeby těch „správných“ mikrobů, abychom pro ně mohli nastavit ideální podmínky k růstu. Podrobné zmapování bakteriálních druhů na různých jazycích může dokonce napomoci při diagnostice nemocí a v doplňkové léčbě.

Na to si ale budeme muset ještě chvíli počkat, protože tato studie je zatím první svého druhu. Stejně jako si hýčkáme bakterie zažívacího systému, si možná v budoucnu dáme větší pozor i na naše malé pomocníky v ústech.

Zdroje: Science News for Students, American Journal of Hypertension, Cell Reports, BBC Future