Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 584

Sto let před Zwentendorfem

Před 25 lety Rakousko rozhodlo, že nespustí svou první jadernou elektrárnu Zwentendorf.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Málokdo však ví, že rovných sto let před tímto rozhodnutím se ve Vídni narodila nejslavnější rakouská fyzička všech dob, která stála u objevu štěpení uranu. Jmenovala se Lise Meitnerová (1878–1968). Albert Einstein o ní mluvil jako o německé madame Curie. S Otto Hahnem objevila v Berlíně v roce 1917 nový chemický prvek, protaktinium, a v roce 1933 štěpení atomových jader. Společně tak položili základní kámen pozdější jaderné energetiky. Přežívající názor, že Rakušané a jaderná technika nejdou dohromady, si proto můžeme poněkud opravit... Berlínský HMI (Hahn-Meitner Institut) nese dodnes jejich jméno. Na počest převratných objevů této rakouské fyzičky byl později pojmenován i nový, sto devátý, chemický prvek – Meitnerium. Pouhých deset let po její smrti došlo ke zwentendorfskému referendu, které poměrem hlasů 49,5:50,5 rozhodlo zahodit miliardovou energetickou investici.

Zwentendorf dnes
Varný reaktor s jednou turbinou, vnitřní kulový kontejnment, předpokládaný výkon 730 MW, plánovaný počet zaměstnanců 200. Většina zařízení je na místě v perfektním stavu, označená a zakonzervovaná. Elektrárna má správce, který pravidelně každý druhý den elektrárnu projde, zkontroluje a učiní o tomto zápis do provoz-ního deníku (už 25 let). Stavba stála 7 miliard šilinků, po zakonzervování byly počáteční náklady na udržování na úrovni 50 milionů šilinků za rok. Současné náklady na údržbu tohoto pomníku jsou kolem 10 milionů šilinků za rok. Ztrátu vlastníka elektrárny v rozporu s všemi politickými proklamacemi uhradili daňoví poplatníci. Nikdo nechce říci, že císař je nahý (že by ta pohádka pocházela z Rakouska?). Nedaleko od JE Zwentendorf byla jako náhrada na pokrytí energetické potřeby Rakouska postavena černouhelná elektrárna Dürnrohr se dvěma bloky 1ī 350 + 1ī 405 MW a 130 zaměstnanci. Náklady na výstavbu činily cca 11 miliard šilinků. Černé uhlí se dováží z Polska a z Ostravska. Ředitel je původně zaměstnanec JE Zwentendorf a je zastáncem jádra...

Jan Knytl
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Hrozba sociálních médií? 10 příkladů

Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.

Litevské lasery

Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.

Gravitační díra v Indickém oceánu

V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.

Čína ve vesmíru vyrábí kyslík pomocí „umělé fotosyntézy“, chystá měsíční základnu, obří rakety i solární pole

Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.

www.svetenegie.cz – brána do světa energie

Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail