Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 584

VRABEC jede na nové palivo

Nejde o dietní přeškolení ptáka – VRABEC je familiární označení školního reaktoru VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Praha. Jedná se o reaktor lehkovodního typu, který se využívá pro výuku posluchačů technických univerzit v České republice, pro přípravu odborníků pracujících na českém jaderném programu a pro zahraniční spolupráci.

Fotogalerie (4)
Z návštěvy prezidenta Václava Klause v prostorách školního reaktoru FJFI 3. prosince 2007.

VRABEC je reaktorem bazénového typu pracujícím s obohaceným uranem. Jako moderátor používá lehkou demineralizovanou vodu, která má zároveň funkci reflektoru (vrací neutrony do aktivní zóny), biologického stínění a chladiva. Výkon reaktoru je velmi malý, do 1 kW tepelného, krátkodobě do 5 kW. Čili asi jako u rychlovarné konvice.

Menší obohacení

Zatímco se dříve v reaktoru používalo palivo s obohacením 36 % 235U, kategorizované jako vysoce obohacené (HEU – Highly-Enriched Uranium), v současné době ho nahradilo palivo s obohacením pod 20 % 235U, kategorizované jako nízko obohacené (LEU – Low Enriched Uranium). Změna se uskutečnila v souladu se záměry mezinárodního programu RERTR (Reduced Enrichment for Research and Test Reactors – snížení obohacení pro výzkumné a zkušební reaktory) sledujícího minimalizaci nebezpečí zneužití paliva teroristy. Za doporučenou bezpečnou hranici, při které zneužití štěpitelného uranu nehrozí, se pokládá obohacení paliva do 20 %. Některé výzkumné reaktory však mají ve svém palivu strategicky důležitého uranu 235 mnohem více, a to až 80 %. Tak vysoce obohacený uran je již potenciálně zneužitelný pro výrobu klasické atomové zbraně. Palivo pro energetické reaktory, např. Temelín a Dukovany, má přitom obohacení mnohem nižší – do 5 %. Zneužití zde tedy nehrozí.

 

Celkové náklady na záměnu paliva za méně obohacené přesáhly 2 miliony amerických dolarů a plně je hradilo ministerstvo energetiky USA (US DOE).

Nepatrné konstrukční změny

Základní koncepce ruského trubkového paliva celé řady IRT-M je stejná. Konstrukčně se jedná o koncentrické trubky čtvercového průřezu, kde jedna je zasunuta v druhé. Palivová vrstva je tvořena disperzí Al a UO2 s obohaceným uranem. Pokrytí je tvořeno vrstvou hliníku. Palivo je navrženo tak, aby bylo v aktivní zóně jednoduše zaměnitelné, a aby nároky na úpravu reaktoru byly minimální. Současné palivo se od bývalého geometricky prakticky neliší. Tloušťka palivové vrstvy a pokrytí je jiná pouze o několik desetin milimetru.

 

Jak vše proběhlo

Pod dohledem inspektorů MAAE bylo palivo ve výrobním závodě v Novosibirsku zabaleno a umístěno do přepravních kontejnerů opatřených pečetěmi atomové agentury. Na pracoviště školního reaktoru VR-1 dorazilo v podobě 21 nových palivových článků. Termíny odvozu původního paliva zpět do Ruské federace a následného dovozu nového paliva z výrobního závodu v Novosibirsku podléhaly z bezpečnostních důvodů přísnému utajení a transport paliva se uskutečnil pod policejní ochranou.

 

Samotné záměně paliva předcházela pečlivá příprava celého pracoviště reaktoru VR-1. Proběhly všechny potřebné neutronově fyzikální, termo-hydraulické a bezpečnostní výpočty. Nezávislé výpočty se paralelně uskutečnily i v ANL (Argonne National Laboratory) v USA, přičemž shoda výsledků byla pozoruhodná.
Škarohlídské představy, že reaktor VR-1 nebude s nízko obohaceným palivem schopen provozu, se nepotvrdily.

Na vlastní oči se o tom může přesvědčit každý. Zájemci o exkurzi na Vrabec jsou vítáni – domluvte se emailem na adrese: kjr@fjfi.cvut.cz.

Základní charakteristiky školního reaktoru VR-1

jmenovitý výkon

1 kW (tepelný), krátkodobě 5 kW

reaktorové nádoby

průměr 2 300 mm, výška 4 720 mm

stínění reaktoru

vertikální: H2O, horizontální: H2O + barytový beton

teplota v reaktoru

pracovní cca 20 oC

chlazení

přirozenou konvekcí (prouděním)

tlak

atmosférický

regulační systém

5 až 7 regulačních tyčí UR 70 s kadmiovým absorbátorem

hustota toku neutronů

2 až 3.1013 m-2.s-1 (podle typu konfigurace aktivní zóny a měřeného místa)

 

 

Fota: A. Kolros, KJR

 

Jan Rataj
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Hrozba sociálních médií? 10 příkladů

Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.

Litevské lasery

Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.

Gravitační díra v Indickém oceánu

V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.

Čína ve vesmíru vyrábí kyslík pomocí „umělé fotosyntézy“, chystá měsíční základnu, obří rakety i solární pole

Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.

www.svetenegie.cz – brána do světa energie

Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail