Filipínský výzkumný reaktor má nový podkritický soubor

Pětidenní mise Integrated Safety Assessment for Research Reactors (INSARR) posoudila na žádost Filipínského institutu jaderného výzkumu (PNRI) renovovaný výzkumný jaderný reaktor PRR-1 SATER. Mise, která skončila 17. listopadu, přezkoumala regulační dohled, systém řízení a školení a kvalifikace. Zahrnovala také technické aspekty, jako jsou výsledky uvádění do provozu, údržbu, provozní postupy, využití a experimenty, radiační ochranu a havarijní plánování. Tým mise sestával ze tří odborníků z Číny, Nizozemska a Spojených států amerických a jednoho zaměstnance MAAE. Provoz nově upraveného výcvikového zařízení je pro Filipíny významným milníkem po téměř čtyřech desetiletích odstavení reaktoru.

Filipínský výzkumný reaktor-1 (PRR-1) vlastní a spravuje Filipínský institut jaderného výzkumu (PNRI) v Quezon City na Filipínách. Byl postaven americkou firmou General Atomics v rámci programu výměny jaderného výzkumu Atoms for Peace Spojených států. PRR-1 je první jaderný reaktor a jediné provozované jaderné zařízení na Filipínách (dokončená jaderná elektrárna Bataan nebyla nikdy spuštěna). Původně se jednalo o 1 MW reaktor typu MTR s otevřeným bazénovým reaktorem pro všeobecné použití. Úspěšně byl provozován v letech 1964 až 1984 pro výcvik a výzkum v jaderné vědě i pro výrobu izotopů.

V roce 1984 se Filipínská komise pro atomovou energii (PAEC; tehdejší název Filipínského institutu jaderného výzkumu, nynější PNRI) rozhodla přeměnit a modernizovat reaktor na reaktor TRIGA Mark III o výkonu 3 MW. Přestavěný reaktor dosáhl kritičnosti v dubnu 1988. Používal nízko obohacený uran místo vysoce obohaceného uranu. V roce 2005 se rozhodlo, že reaktor bude vyřazen z provozu. PNRI však s pomocí Mezinárodní agentury pro atomovou energii pořídila nový podkritický reaktor s konfigurací s nulovým výkonem, zařízení Subcritical Assembly for Training, Education, and Research (SATER). Projekt SATER spatřil světlo světa v roce 2014, ale skutečné práce na něm začaly až v roce 2017. Po 34 letech, kdy byl PRR-1 ponechán nevyužitý, začal proces uvádění SATER do provozu. SATER je myšlen jako cvičný reaktor pro operátory výzkumných reaktorů, regulátory a uživatele. Očekává se, že SATER bude plně funkční od konce roku 2023. 

Nyní skončila přestavba PRR-1 na nový, podkritický SATER. Palivové články TRIGA (Training, Research, Isotopes General Atomics) byly zavezeny v červnu 2022. Stavební práce na PRR-1 SATER začaly v roce 2017 a skončily v roce 2021. Po vyhodnocení všech testů při uvádění do provozu udělilo PNRI povolení k provozu, a ten zahájil v březnu 2023.

Zařízení je podkritické, což znamená, že řetězová jaderná štěpná reakce se zahajuje a udržuje prostřednictvím externího zdroje neutronů, na rozdíl od kritického zařízení, kde je jaderná řetězová reakce soběstačná. Reaktor se používá pro školicí a vzdělávací programy zahájené PNRI na univerzitách na Filipínách a umožňuje provádět experimenty a neutronovou aktivační analýzu.

Tým INSARR potvrdil, že postupy zavedené při používání zařízení a při experimentech, stejně jako v radiační ochraně a nakládání s odpady, jsou v souladu s bezpečnostními standardy MAAE. Tým mise doporučil návrhy na další zlepšení, např:

• Stanovení postupů pro kvalifikaci provozního personálu s posouzením schopností personálu, který má být autorizován, včetně komplexního přezkoušení na základě školicího programu.
• Stanovení programu údržby pro systémy a komponenty související s bezpečností na základě požadavků na konstrukci a dohled a pokynů výrobců.
• Zahrnutí požadavků na pravidelné testování systémů a komponent souvisejících s bezpečností do provozních předpisů.

O misích INSARR

Mise INSARR jsou službou vzájemného hodnocení členů MAAE, která se provádí na žádost členského státu za účelem posouzení a hodnocení bezpečnosti výzkumných reaktorů podle bezpečnostních norem MAAE. Následné mise jsou standardní součástí programu INSARR a obvykle se provádějí do dvou let od počáteční mise. Více informací o misích INSARR lze nalézt na webu MAAE.

Filipíny mají (měly) i jadernou elektrárnu

První filipínská jaderná elektrárna Bataan stojící 100 km na severozápad od Manily se začala stavět v roce 1976 jako odezva na ropnou krizi. Výstavba byla zastavena roku 1979 po havárii Three Mile Island (USA), roku 1984 byla obnovena a v témže roce byla elektrárna s 621MW lehkovodním Westinghouse reaktorem téměř hotová, včetně horkých testů a synchronizace se sítí. Když byl v revoluci roku 1986 svržen prezident Marcos,  jeho nástupkyně Aquino, pouhých pár dní po katastrofě v Černobylu, rozhodla elektrárnu nespustit. Na výstavbě a spouštění pracovali místní lidé, např. vnitřní ocelovou vrstvu kontejnmentu údajně svařovaly výhradně ženy, protože prý mají na tuto práci jistější a pečlivější ruku. Když se místní dozvěděli, že elektrárna spuštěná nebude, zoufale demonstrovali, protože kromě rybaření neměli jinou práci. Nové vedení státu se pak soudilo s Westighouse, že stavba byla předražená, nařklo svrženou vládu, že byla podplacena. Soud však rozhodl ve prospěch Westinghouse  a částka 2,3 mld dolarů se stala dlouholetým státním dluhem, který byl splacen až v r. 2007. Dá se tedy říci, že se elektrárna stala obětí revoluce. Syn paní Aquino byl údajně pro jádro, ale nemohl přece říci, že se jeho matka mýlila. Další vlády se snažily přestavět elektrárnu na uhlí nebo ropu, ale jiné alternativy nebyly  efektivní. V r. 1997 koupil nepoužité jaderné palivo Siemens. Zakonzervování elektrárny se stalo příčinou vysokých cen elektřiny. Elektrárna je nedotčená, stále udržovaná, ale její uvedení do provozu už nepřichází v úvahu. V květnu 2011 bylo rozhodnuto otevřít ji veřejnosti jako turistickou atrakci a udělat z ní jaderné informační centrum, na kterém je možno ukazovat a vysvětlovat technologii a bezpečnostní opatření. Dnes působí opravdu jako Jurský park – všechna zařízení a počítače jsou z 80. let – tak se aspoň snaží přednášet o jádře a veřejnost přesvědčit o potřebnosti nové jaderné elektrárny. „Dvojče“ této elektrárny stojí v korejském Kori a pracuje. Filipíny jsou druhé na světě ve využití geotermální energie, většinu elektřiny však vyrábějí z uhlí a plynu. Desetkrát dráže, než by vyráběla Bataan. 

Zdroje: IAEA Mission Observes Commitment to Safety at Research Reactor in the Philippines, Recommends Further Improvement | IAEA

Osobní informace z návštěvy PNRI