Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 584

Terabyty na cestách aneb Golem už umí co ITER teprve zkouší

Nikdy si nebyly francouzské Cadarache a japonské Rokkasho tak vzdálené jako onoho slunného dopoledne roku 2005. Tehdy se rozhodlo, že tokamak ITER se postaví v Cadarache a v Rokkasho Muro bude „pouze“ komplex International Fusion Energy Research Centre (IFERC).  Japonsko bylo zklamané. Emoce však vyprchaly a zdánlivě nepřekonatelná vzdálenost se po deseti letech zkracuje na několik minut. Tak dlouho totiž bude trvat, než se data generovaná výstřelem v tokamaku ITER objeví v počítačích Remote Experimentation Centre (REC – Vzdáleného experimentálního střediska) patřících IFERC v původně zapomenuté rybářské vesničce Rokkasho Muro, deset tisíc kilometrů od tokamaku. Nicméně překonat vzdálenost čtvrtiny rovníku je i pro nehmotná data určitý problém…

Fotogalerie (4)
Více než 50 miliónů výzkumníků, akademiků a studentů napříč Evropou a Japonskem budou mít užitek z nedávno zřízeného přímého spojení mezi panevropskou sítí GÉANT a modernizovanou Science Information Network (SINET5) v Japonsku. Nárůst kapacity je odezvou

Remote Experimentation Centre v japonském Rokkasho je jeden ze tří ústavů se sídlem v International Fusion Energy Research Centre. IFERC je součástí dohody podepsané mezi Evropskou unií a Japonskem v roce 2007 s cílem urychlit průmyslové uvolňování energie fúzí prostřednictvím moderního výzkumu. Remote Experimentation Centre v Rokkasho disponuje kopií ovládací místnosti tokamaku ITER v Cadarache a umožní japonským kolegům účast – ač „pouze“ na dálku – na experimentech na ITER. Experimentální data vyrobená během výstřelu  tokamaku v Cadarache budou japonským výzkumníkům v masivních databankách REC přístupná prakticky okamžitě.

Terabyte experimentálních dat krát padesát

Každé z prvních plazmat tokamaku ITER, ve kterém ještě nebude probíhat termojaderná fúze, představuje 1 terabyte (tera = 1012) experimentálních dat – ekvivalent plného komerčního hard disku. Jakmile ITER začne pracovat s termojadernou fúzí, tak se množství dat zvětší padesátkrát.

Přenos takového množství dat v čase odpovídajícím přestávkám mezi výstřely v tokamaku ITER, to je intervalu 30 až 60 minut,  zkoušeli letos v září informatici z ITER a jejich kolegové z japonských ústavů National Institutes for Quantum and Radiological Science and Technology (QST, Národní ústav pro kvantovou a radiologickou vědu a technologii),  National Institute for Fusion Science (NIFS, Národní ústav pro fúzní vědu) and National Institute of Informatics (NII, Národní ústav pro informatiku). Podrobné výsledky pokusu zveřejnila říjnová 26. konference IAEA o energii fúze (FEC) v Kyotu.

Výsledek experimentu – neuvěřitelný datový přenos

Od 30. srpna do 5. září se denně zkušebně z ITER do Rokkasho průměrnou rychlostí 7,9 Gbps (gigabitů za sekundu, 1 600krát rychleji, než je průměrné globální širokopásmové spojení) přenášelo 50 TB (terabytů). Tento přenos dosud největší mezikontinentální rychlostí přenosu dat, představuje v moderní informační vědě a technologii obrovský skok.

Úspěšné zvládnutí gigantického datového přenosu umožnil super-rychlý protokol Massively Multi-Connection File Transfer Protocol (MMCFTP) vyvinutý v japonském ústavu National Institute of Informatics. Tento ústav založil souběžně s panevropskou sítí pro výzkumnou a vzdělávací komunitu (GÉANT) soukromou, stabilní a vysoce bezpečnou virtuální síť, která používá nově ustavené přímé vysokorychlostní spojení mezi Evropou a Japonskem. Díky novému spojení se čas pro překonání vzdálenosti čtvrtiny zemského poledníku zmenšil o jednu třetinu.

Z důvodu co možná nejvěrnější simulace skutečných podmínek pro budoucí experimenty ITER se přenášela data získaná na skutečných fúzních zařízeních: z japonského stelarátoru Large Helical Device (LHD) a z již nefunkčního tokamaku JT-60.

Dálkově lze ovládat jen českého Golema

Původně se uvažovalo o tom, že bude možné tokamak ITER ovládat z Japonska. Konečně název Remote Experimentation Centre tomu napovídá. Nakonec se však od projektu upustilo. A tak první tokamak na světě, který můžete (ano, dokonce i vy) ovládat na dálku, je náš český Golem v Praze na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V Japonsku by měl existovat „pouze“ okamžitý přístup k datům naměřeným na tokamaku ITER, což je u Golema již dnes samozřejmé. Ovšem samozřejmě nelze srovnávat nejdéle fungující (≈ 55 let) tokamak Golem a poslední výkřik fúzní vědy a technologie, který se teprve staví…

Ilustrace použity s laskavým svolením ITER Organization.

Milan Řípa
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Litevské lasery

Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.

Gravitační díra v Indickém oceánu

V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.

Čína ve vesmíru vyrábí kyslík pomocí „umělé fotosyntézy“, chystá měsíční základnu, obří rakety i solární pole

Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.

www.svetenegie.cz – brána do světa energie

Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...

Dominikánská republika vymýtila středomořské ovocné mušky

V rekordním čase se Dominikánské republice podařilo úspěšně potlačit nový vpád středomořské ovocné mušky, vysoce destruktivního škůdce ohrožujícího zemědělskou produkci po celém světě.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail