Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 261

Těžba hnědého uhlí z ptačí perspektivy. Jak se v průběhu let mění české lomy?

Hnědé uhlí se dnes na území Česka těží v mnohem menším rozsahu než v druhé polovině minulého století. Těžký průmysl však podobu lomů v Severočeské pánvi neustále dynamicky přetváří. Časosběrné srovnání proměny lomů Bílina, ČSA, Nástup-Tušimice či různobarevného odkaliště Venuše nabízejí obrazové materiály z leteckého snímkování.

Fotogalerie (1)
Odkaliště Venuše v r. 2014 (zdroj TopGis)

Těžba hnědého uhlí dosáhla v České republice vrcholu v roce 1984, kdy se vytěžilo celkem 97 milionů tun této suroviny. Od té doby produkce každoročně klesá, přičemž před dvěma lety dosáhl roční objem těžby hodnoty 33,4 milionu tun. Největší ložiska tohoto energetického zdroje se nacházejí v Severočeské pánvi, do níž spadá oblast Mostecka, Sokolovska či Teplicka.

Uhelné lomy

Mezi nejznámější tuzemské hnědouhelné lomy se řadí Bílina, ve které se ročně vytěží 8 až 9 milionů tun. Zajímavostí je, že uvnitř lomu se nachází nejníže položené otevřené místo v Česku. V roce 2014 dosahovalo nadmořské výšky 20,4 m. K dalším významným místům povrchové těžby se řadí kupříkladu lom Československé armády (ČSA), lom Nástup–Tušimice či lom Vršany.„Ačkoli se těžba hnědého uhlí v tuzemsku utlumuje, prostřednictvím leteckých snímků lze dobře vidět, že povrchy lomů jsou stále dynamicky se proměňujícím prostorem,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která prostřednictvím vlastních letadel v pravidelných intervalech území Česka letecky snímkuje. Pořízené fotografie jsou následně uveřejňovány na webu Chytremapy.cz.

 Lom Bílina, 1950

 Lom Bílina, 2002

 Lom Bílina 2022

Odkaliště Venuše

Zajímavým fenoménem, který nabízí nevšední podívanou shůry, je odkaliště Venuše. Hladina jezera vybudovaného na místě důlní jámy je typická výskytem netradičních ornamentů různého zabarvení. Příčinou této zvláštnosti je ukládání hydrosměsi pro technickou rekultivaci založenéna technologii plavení popílku.

 Venuše, 1950

 Venuše, 2002

 Venuše, 2022

Vypočítají, kolik se odtěžilo

Mimo konkrétních proměn krajiny si lze povšimnout také rozdílné úrovně detailu zpracování leteckých snímků.Nejaktuálnější disponují rozlišením 12,5 centimetru na pixel. U map z roku 2004 až 2009 je to 20 centimetrů na pixel, v případě těch ještě starších bylo rozlišení 50 centimetrů na pixel.

Prostřednictvím analýzy leteckých snímků je dokonce možné ve stanoveném období určit objem odtěžených nerostných surovin. Tento sofistikovaný výpočet prováděla v minulosti společnost TopGis například pro kamenolom v Želešicích na Brněnsku. Takováto analýza může být užitečná jak pro samosprávní celky, tak i majitele lomů. Obcím a městům pomůže kupříkladu kontrolovat případné porušování limitů těžby nebo určit přesnou dopravní zátěž, která s odvážením odtěženého materiálu souvisí. Majitelé a provozovatelé lomů si mohou analýzou nechat vypočítat nebo ověřit produkci či stav zásob.

Mapové sady leteckých snímků si můžete prohlédnout na Chytremapy.cz. Použité obrázky: zdroj TopGis.

O společnosti TopGis

Brněnská společnost TopGis působí na trhu od roku 2009 a je lídrem v oboru geodézie, mapování a webových mapových služeb. Vlastní všechny podstatné technologie – letadla, kamerové a laserové senzory či mapovací automobily – a její tým tvoří pět desítek zkušených odborníků v GIS a SW oboru. Společnost je tvůrcem nejdetailnější aktualizované ortofotomapy České republiky a dlouhodobým dodavatelem mapových podkladů pro Seznam.cz. Prostřednictvím webového portálu GisOnline.cz umožňuje náhled do katastru nemovitostí, pasporty, analýzy či přesná měření.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Náctiletí programátoři pozor, blíží se mistrovství

Startuje 6. ročník dvoudenního maratonu nápadů AT&T Hackathon Junior! Zatím jsou to středoškoláci, dost možná se ale budou za pár let starat o spokojený život nás všech – ...

Richard slaví 60 a Bratrství slaví 50

Úložiště radioaktivních odpadů slouží v České republice už víc než 60 let k bezpečné izolaci těchto odpadů od člověka a životního prostředí.

Jediná vítězka Velké pardubické (2. díl)

V předchozím díle článku o Latě Brandisové jsme se seznámili s její rodinou, jejími jezdeckými začátky a také s nevolí mužů soupeřit se ženou.

Jediná vítězka Velké pardubické (1. díl)

Co má společného náš magazín Třípól a prakticky neznámá komtesa Lata Brandisová ze zámečku na Řitce? Píšeme o přírodě a v jejím příběhu hrají hlavní roli koně.

Soutěž IT-SLOT - 15. ročník

Úroveň znalostí žáků v matematice obecně klesá. Dnešní děti nejsou hloupější, spíš jsou některé „línější myslet“, upozorňují učitelé.

close
detail