Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 261

Přeměna uhelné elektrárny na nízkoemisní teplárnu

Moravskoslezský kraj je z hlediska energetických záměrů jedním z nejvýznamnějších v Česku. Do roku 2040 plánuje například ČEZ v kraji investovat desítky miliard korun, v první fázi jde hlavně o cca dvoumiliardovou investici do výstavby nové moderní nízkoemisní teplárny Dětmarovice. Dlouhodobé smlouvy o odběru tepla z nových zdrojů nejméně do roku 2040 jsou uzavřené s městy Orlová a Bohumín. Modernizace teplárny zároveň přispěje ke zlepšení životního prostředí. Emise CO2, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek se odhadem sníží o 94 % až 98 %. V kraji lze rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

Fotogalerie (1)
Uhelná elektrárna Dětmarovice, největší černouhelná elektrárna v ČR (zdroj vzdělávací portál ČEZ Svět energie, www.svetenergie.cz)

Nebude to trvat dlouho, a energetici přiloží poslední kusy černého uhlí do kotlů Elektrárny Dětmarovice. V plném proudu je proto výstavba nových nízkoemisních zdrojů s vysokou účinností. První záložní a špičkovou 18MW plynovou kotelnu už ČEZ v lokalitě zprovoznil. V přípravě jsou další zdroje: 8MW biomasová kotelna, dvě 10MW kogenerační jednotky a záložní a špičková plynová kotelna o výkonu 3 × 9 MW. Právě tyto zdroje zajistí na další desítky let spolehlivé dodávky tepla pro velké zákazníky v okolí napojené na systém centrálního zásobování teplem – zejména v Bohumíně s pěti a v Orlové s devíti tisíci odběrateli. „Po půl století skončí v Dětmarovicích éra uhelného teplárenství, na kterou plynule navážeme zahájením provozu ekologických zdrojů. Uhlí nahradíme kombinací biomasy a zemního plynu. Výkon nových tepelných zdrojů překročí 70 MW a bude zárukou stabilní dodávky tepla dosavadním odběratelům,“ uvedl ředitel Elektrárny Dětmarovice Martin Hančar.

Velké plány a cíle

Do roku 2040 chce ČEZ investovat v Moravskoslezském kraji desítky miliard korun v rámci výstavby nových ekologických zdrojů elektřiny a tepla. V Dětmarovicích se připravuje také projekt malého modulárního reaktoru a v regionu se postupně budují solární a větrné elektrárny. Rozvoj moderní energetiky poptávající specifické profese v kraji přinese nová pracovní místa, kde naleznou uplatnění zaměstnanci končících uhelných provozů. Tento cíl je v souladu s plánem vlády na transformaci uhelných lokalit na nízkoemisní v souvislosti s postupným ukončením využívání uhlí v energetice.

Co už se udělalo

Na přeměně Dětmarovic v moderní nízkoemisní zdroj tepla se pracuje už několik let. Jako první tu v prosinci 2022 zahájila zkušební provoz první ze dvou nových plynových kotelen, které mají v budoucnu plnit roli záložních a špičkových zdrojů. Hlavními celoročními zdroji budou 8MW biomasová kotelna a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 MW. V současnosti je ukončené výběrové řízení na dodavatele kogeneračních jednotek, biomasové kotelny a centrální elektrické stanice.

V teplárně Vítkovice už byly dva černouhelné kotle nahrazeny plynovou kotelnou se třemi kotly a kogeneračními jednotkami. Pokračováním této modernizace vítkovického areálu bylo letošní spuštění největší české baterie (psali jsme o ní zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/3083-nejvetsi-ceska-baterie-je-ve-vitkovicich), která přispívá ke stabilizaci energetické sítě v regionu. ČEZ ESCO v Moravskoslezském kraji zaměstnává více než 500 lidí, sídlí tu klíčové dceřiné společnosti ČEZ Energetické služby a ČEZ Energo. V kraji funguje také firma Envez, společný podnik ČEZ ESCO a statutárního města Havířov, jejímž cílem je modernizace teplárenství a energetiky v Havířově s důrazem na využívání obnovitelných zdrojů a chytrých technologií. Dceřiná společnost ENESA také pro Havířov připravuje historicky největší městský energeticky úsporný projekt na Moravě. Kraj díky projektům energetických úspor šetří desítky milionů korun ročně.

Nové zdroje tepla a elektřiny v Moravskoslezském kraji detailně

Dětmarovice: kotelna na biomasu 8 MW, dvě kogenerační jednotky po 10 MW a záložní a špičková plynová kotelna o výkonu 3 × 9 MW (v přípravě), záložní a špičková plynová kotelna 18 MW (v provozu). 

Ostrava-Vítkovice: trojice nízkoemisních plynových kotlů pro výrobu tepla + největší akumulátor v Česku pro stabilizaci české energetické soustavy (dokončeno).

Fotovoltaické elektrárny: v přípravě cca 40 projektů FVE s instalovaným výkonem přes 850 MW

Větrné parky: na Bruntálsku a Opavsku, např. v Zátoru u Krnova se ČEZ s obcí dohodl na záměru vybudovat větrnou elektrárnu o výkonu asi 20 MW čítající cca 5 turbín (realizace do roku 2030).

Havířov: EPC energeticky úsporný projekt (50 úsporných opatření ve 22 objektech či areálech ve vlastnictví města, například instalací fotovoltaiky na střechách magistrátu, domovů pro seniory a 14 základních škol, výměna stávajícího osvětlení za moderní led svítidla – roční garantovaná úspora ve výši 15 mil. Kč), projekt Budoucnost teplárenství v Havířově po roce 2026 (projekt ekologizace a modernizace energetiky v Havířově řeší ENVEZ, společný podnik Havířova a ČEZ ESCO).

Distribuce: Další investice poputují do posilování bezpečnosti a do modernizace distribučních sítí.

Martin Schreier
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Náctiletí programátoři pozor, blíží se mistrovství

Startuje 6. ročník dvoudenního maratonu nápadů AT&T Hackathon Junior! Zatím jsou to středoškoláci, dost možná se ale budou za pár let starat o spokojený život nás všech – ...

Richard slaví 60 a Bratrství slaví 50

Úložiště radioaktivních odpadů slouží v České republice už víc než 60 let k bezpečné izolaci těchto odpadů od člověka a životního prostředí.

Jediná vítězka Velké pardubické (2. díl)

V předchozím díle článku o Latě Brandisové jsme se seznámili s její rodinou, jejími jezdeckými začátky a také s nevolí mužů soupeřit se ženou.

Jediná vítězka Velké pardubické (1. díl)

Co má společného náš magazín Třípól a prakticky neznámá komtesa Lata Brandisová ze zámečku na Řitce? Píšeme o přírodě a v jejím příběhu hrají hlavní roli koně.

Soutěž IT-SLOT - 15. ročník

Úroveň znalostí žáků v matematice obecně klesá. Dnešní děti nejsou hloupější, spíš jsou některé „línější myslet“, upozorňují učitelé.

close
detail