Brno je kolébkou měření tepla

To, že si v zimě můžeme pohodlně vyhřát svůj domov, považujeme dnes už za naprostou samozřejmost. 38 % obyvatel, to je 1,5 milionu českých domácností, využívá blahobytu centralizovaného vytápění - tedy dodávek z tepláren, výtopen a dalších centrálních zdrojů, kterých je u nás na 2 000. Málokdo ale ví, že standardy měření tepla na našem území nemají ještě ani padesátiletou tradici. Přesnost měření je přitom hlavním předpokladem spravedlivé fakturace. Kolébkou zavedení pořádku v metrologii je Brno, kde byla v roce 1969 zřízena Cejchovna kalorimetrických mechanických počítadel měřičů tepla.

Brno má v oboru hned několik primátů. Jedním z nich bylo už samotné vybudování centrální teplárny na Špitálce, která byla uvedena do provozu v prosinci 1930. Kombinovaná centralizovaná výroba páry a elektrické energie byla na svou dobu nejprogresivnější možnou metodou uspokojení potřeb dynamického rozvoje průmyslové výroby ve městě.

První kalorimetrické počítadlo

Teplárny měly ve svém sídle také první cejchovnu, spuštěnou v roce 1969 brzy poté, co vláda stanovila zásady měření spotřeby tepla v komunální sféře. Zajímavostí je, že měřiče tepla instalované a ověřované v Brně v počtu zhruba 300 kusů pracovaly na čistě mechanickém principu. „Srdcem kalorimetrického počítadla byla mechanická odčítačka a násobička, která realizovala výpočet dle kalorimetrické rovnice. Technický princip byl vcelku jednoduchý, ale mechanické provedení bylo poměrně složité. Měření byla ovšem velice přesná,“ uvedl Karel Vlach, generální ředitel společnosti ENBRA, která je nástupcem někdejších brněnských metrologů a vlastní a provozuje největší síť zkušeben v České republice.

Kalorimetr

K přímému měření spotřeby tepla přenášeného pomocí kapaliny se používá kalorimetr. Skládá se z průtokoměru a dvou kalibrovaných teploměrů. Měří průtok topné vody a teplotu topné vody na vstupu a výstupu do vytápěného objektu. Díky rozdílům teplot topného media na vstupu a výstupu a množství protečené kapaliny se přesně spočítá, kolik tepla topné medium předalo do měřeného prostoru (bytu, domu, apod.). Měření pomocí kalorimetru je nejpřesnější metodou měření spotřeby tepla.

První cejchovna

V roce 1979 začala v Brně fungovat první Cejchovna měřičů tepla a vodoměrů v Československu. Na ulici Tábor byly sváženy měřiče z celé republiky, které se zde ověřovaly. V novém středisku se zkoušely a cejchovaly především měřiče tepla a průtokoměry firem Chirana Stará Turá, Aquametro, Spanner Pollux a Schinzel. Po roce 1989 se zkušebna postupně modernizovala, např. původní mechanické váhy byly nahrazeny váhami tenzometrickými. Zkušebnu pak koupila společnost ENBRA a zařadila ji do své sítě autorizovaných metrologických středisek.

„Dnešní zkušebny jsou svými parametry s těmi staršími zcela nesrovnatelné. Průběh celé metrologické zkoušky je řízen počítačovým řídicím systémem a maximální zkušební průtok může být až 800 kubíků za hodinu. Jsou určeny pro ověřování průtokoměrů a vodoměrů na teplou i studenou vodu, kalorimetrických počítadel i ověřování a párování odporových platinových teploměrů,“ uvedl Karel Vlach ze společnosti ENBRA, která od roku 1991 zřídila více než 110 zkušeben. K těm nejnovějším patří zkušebna pro ověřování průtokoměrů a vodoměrů v Karviné.