Po svém zdokonalení se parní stroj přímo nabízel jako motor pro pohon „vozů bez koní“. Velkým nepřítelem tohoto využití však byl překvapivě především sám James Watt. A tak se cti být prvním, kdo postavil jezdící parní vůz, nedostalo nikomu z Anglie, kolébky parního stroje, ale Francouzi Cugnotovi, jehož 210. výročí úmrtí si letos připomínáme.
To, co víme o světě, je výsledek lidské zvídavosti, touhy po pochopení příčin, nápaditosti a vytrvalosti. Mnoho vynikajících významných osobností zasvětilo v dějinách lidského pokolení svůj život bádání a víře, že nic není důležitějšího pro lidský pokrok, než znalosti získané prostřednictvím vědy a její technické aplikace. Vědecké poznání je nejen nekonečné, ale zároveň exponenciálně narůstá. Podle některých průzkumů se celkový objem vědeckých a technických poznatků každých deset let zdvojnásobuje. Navíc platí, že ve vědě více než v kterémkoliv lidském oboru je třeba prozkoumat minulost a prostudovat všechno, co bylo v jednotlivých oblastech objeveno. Poučení můžeme hledat i v díle francouzského fyzika Louise Eugéna Félixe Néela, který se v minulém století trvale zapsal do dějin studia magnetismu a fyziky pevné fáze a od jehož narození uplynulo letos 110 let.
Na své cestě za významnými vědci a techniky se tentokrát vydáme do poměrně vzdálené minulosti, abychom si připomněli 800. výročí narození anglického vědce Rogera Bacona, velkého vizionáře vědeckotechnického pokroku a průkopníka experimentálních metod ve vědeckém zkoumání.
Rozmach informatiky ve druhé polovině 20. století se odvíjel nejen od rozvoje technologií, ale závisel i na pokroku v teoretických disciplínách, zejména v matematické logice. Žádný sofware se dnes neobejde bez logických kroků, bez operací s logickými proměnnými. Aniž to ve své době mohl tušit, základy moderní počítačové logiky položil anglický matematik a logik George Boole. Letos uplyne právě 150 let od jeho úmrtí.
Jedním ze spoluzakladatelů spektroskopie a současně zakladatel dynastie významných švédských fyziků byl Anders Jonas Angström (1814-1874). Letos uplyne 200. let od jeho narození a 140 let od jeho úmrtí.
Člověk se s různými projevy živé i neživé přírody, které si neuměl uspokojivě vysvětlit, setkával od pradávna. Patřily mezi ně i elektrické a magnetické jevy. Významnou měrou k jejich pochopení a využití přispěl lékař a přírodovědec Jan Křtitel Boháč. Od jeho narození letos uplynulo právě 290 let.
Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům.
Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace.
V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948.
Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách.
Již od roku 1993 myslí energetická společnost ČEZ na to, jak podpořit vzdělávání veřejnosti, a hlavně mladých, v oblasti techniky. Energetika bude potřeboval stále více techniků (a nejen těch) ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
