Evropský projekt Shift2DC - přepneme na stejnosměrné napájení?
V rámci iniciativy Horizon Europe vznikl výzkumný a vývojový projekt Shift2DC, který bude zkoumat výhody stejnosměrného napájení. Tento ambiciózní program EU je aktuálně v 10.
Mezníkem, který u nás urychlil rozvoj všech vědeckých a technických oborů, byl vznik samostatné Československé republiky v roce 1918. Právě s osudy nově vzniklého demokratického státu jsou spojeny počátky mnohostranné vědecké a pedagogické činnosti významného českého geologa a mineraloga, univerzitního profesora RNDr. Odolena Kodyma, DrSc., od jehož narození letos uplynulo 120 let. (1898 - 1963).
Jeho jméno je spojeno především s výzkumem barrandienu, díky němuž získal uznání doma i v zahraničí. Svým širokým odborným záběrem pokrývajícím geograficky v podstatě celé území Československa, navázal na práci plejády zakladatelů a budovatelů vědecké geologie a mineralogie v českých zemích a jejich výuky na vysokých školách, jakými byli František X. M. Zippe, Kašpar Štemberk, Jan Krejčí, František Pošepný, Antonín Fryč, Emanuel Bořický, Alfréd Slavík, Filip Počta, Jan Nepomuk Woldřich, Karel Feistmantel a především jeho učitel a přítel Cyril Purkyně. Mnohá tato jména již bohužel vstoupila do stínu zapomnění.
Životopis
Odolen Kodym se narodil v Praze 14. dubna 1898. Po středoškolských studiích nejprve na Jiráskově gymnáziu a poté na reálném gymnáziu v Praze v Truhlářské ulici jej zájem o geologii přivedl ke studiu geologie a mineralogie na Filozofické a později Přírodovědecké fakultě UK. Současně se zapsal jako mimořádný posluchač na ČVUT, kde navštěvoval přednášky z geologie u profesora Cyrila Purkyně (syna malíře Karla Purkyně a vnuka fyziologa, lékaře, biologa a filozofa Jana Ev. Purkyně), který měl zásadní vliv na jeho pozdější vědeckou dráhu. V roce 1919 si jej vybral jako svého asistenta a mimo jiné se o deset let později zasloužil o Kodymovo jmenování členem Královské české společnosti nauk. Odolen nepokračoval v rodinné tradici lékařů, jimiž byli jeho otec Odolen (ještě dnes je v odborných kruzích známo jeho dílo "Projevy vleklé otravy lihem v nervové soustavě") i děd Filip Stanislav. V roce 1921 úspěšně absolvoval doktorské zkoušky z filozofie, geologie a mineralogie a po obhájení disertační práce "Druhá fáze vrásnění variského v barrandienu" dosáhl doktorátu přírodních věd (RNDr.). Vedle svého působení asistentského nastoupil v roce 1922 jako externí a od roku 1924 jako interní vědecký pracovník Státního geologického ústavu, se kterým pak spojil svůj odborný život na více než dvacet let.
Předmětem Kodymovy mnohostranné vědecké činnosti byla regionální geologie v mnoha oblastech Čech a Slovenska, mapování, ochrana přírody a hydrogeologie. Studoval Český masiv, zvláště barrandien, Železné Hory, Lužické hory, Krkonoše a Jizerské hory. Z karpatské soustavy se věnoval studiu Ždánického lesa, Chřibů, Bílých a Malých Karpat, Beskyd, z inženýrské a ložiskové geologie jej zajímaly praktické otázky spojené s výzkumem naftových polí, výstavbou údolních přehrad nebo železničních tratí.
Publikace a mapy
Významná byla Kodymova účast na geologickém mapování Čech. Sám nebo jako člen širšího autorského kolektivu publikoval téměř 150 vědeckých prací a geologických map. Uveďme z tohoto množství jen několik nejrozsáhlejších, představujících dodnes základní práce v oboru: "Geologická mapa Prokopského údolí" (1918), "Geologické profily barrandienem I, II" (1922, 1925), "Kaledonská příkrovová stavba Krkonoš a Jizerských hor" (1946), "Přednáška z geologie Českého masivu I, II, III" (1948, 1949, 1952), "Geologický vývoj Československa" (1954) aj.
Pedagogická činnost
Pedagogické činnosti se věnoval prakticky po celý život. V roce 1925 se habilitoval jako soukromý docent geologie současně na Vysoké škole inženýrského stavitelství a na Přírodovědecké fakultě UK. Zde působil od roku 1931 zprvu jako mimořádný profesor a od roku 1946 jako řádný profesor geologie. V roce 1939 byl jmenován zkušebním komisařem pro učitelské zkoušky na středních školách. V rámci pedagogické činnosti vydal řadu vysokoškolských (např. spolu s paleontologem B. Boučkem v roce 1954 a 1963 učebnici "Geologie I a II") a středoškolských učebnic a prací týkajících se ochrany přírody (např. v roce 1954 spolu s J. Veselým "Ochrana československé přírody a krajiny"). V roce 1934 byl zvolen členem Československé národní rady badatelské a po skončení druhé světové války byl v letech 1946 až 1952 jejím generálním sekretářem. Mimo to byl v letech 1956 - 1960 předsedou Čs. společnosti pro mineralogii a geologii, členem Komitétu pro Přírodovědecký výzkum Čech a dalších společností. V roce 1956 získal titul doktora mineralogických a geologických věd. Spolu s profesorem R. Kettnerem vytvořili odbornou dvojici, která patřila nepochybně ke geologické špičce nejen v rámci Československa. Na rozdíl od prof. Kettnera však nikdy nebyl zvolen členem ČSAV. V prvních letech se na něj jaksi pozapomnělo a pozdější členství v Akademii bylo příliš zpolitizováno a přes opakované návrhy fakulty Kodymovo jmenování nebylo nikdy schváleno. Odolen Kodym tak zůstal až do své smrti 3. července 1963 spjat s Přírodovědeckou, později Geologicko-geografickou fakultou UK, vedl zde své přednášky a aktivně se podílel na činnosti katedry geologie. Podle slov pamětníků byl silnou vědeckou individualitou a člověkem výjimečných osobních kvalit.
Portrét Odolena Kodyma najdete např. zde: http://abicko.avcr.cz/2013/01/10/
V rámci iniciativy Horizon Europe vznikl výzkumný a vývojový projekt Shift2DC, který bude zkoumat výhody stejnosměrného napájení. Tento ambiciózní program EU je aktuálně v 10.
Srdce naší planety se posledních 14 let otáčí nezvykle pomalu, potvrzuje nový výzkum. A pokud bude tento záhadný trend pokračovat, mohlo by to potenciálně prodloužit pozemské ...
O osudu Golfského proudu rozhodne "přetahovaná" mezi dvěma typy tání grónského ledového příkrovu, naznačuje nová studie. Odtok z grónského ledového příkrovu by ...
Nově nalezená antičástice, zvaná antihyperhydrogen-4, by mohla být potenciálně v nerovnováze se svým částicovým protějškem, což by mohlo poodhalit tajemství původu našeho ...
Vědci a spolupracovníci Evropské laboratoře pro mikrobiální výzkum v Hamburku odhalili, jak nestrukturovaný protein zachycuje molekuly podporující rakovinu.